Praha - Někdejší europoslankyně, komunistická kandidátka na prezidentku a kontroverzní ředitelka Jana Bobošíková vyrazila do dalšího nového útoku na českou politiku.
Na sobotní pražské ustavující konferenci se nechala zvolit do čela nově vzniklé strany, která nese její jméno - Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. Sekundovat jí bude někdejší sociální demokratka Jana Volfová.
"Pokud dostaneme rovný přístup do veřejnoprávních médií, myslím, že můžeme získat až patnáct procent," odhadovala případný volební úspěch nové partaje Bobošíková.
"Neděláme si analýzy, jaké voliče tato strana oslovuje. Razíme zcela ojedinělou politiku národních zájmů a necháváme na voličích, aby se přidali či nikoli," charakterizovala zacílení Suverenity.
Ve svém projevu pak vyzvala k společnému postupu malých politických stran. Ke stejnému úsilí ji ve své zdravici podpořil prezident Václav Klaus a naznačil to i výběr hostů.
Pozvání přijala někdejší rebelka Topolánkovy vlády a zelená poslankyně Olga Zubová, ústecký senátor a někdejší člen KSČM zvolený za Severočechy.cz Jaroslav Doubrava a někdejší poslanec Věcí veřejných a jeden z hlavních aktérů poslední vládní krize Stanislav Huml.
Huml a Zubová opět v akci
Sama Zubová Aktuálně.cz řekla, že zvažuje utlumení činnosti Demokratické strany zelených a přesup do Suverenity. "Musíme se vzájemně poznat, abychom se pak nepřekvapili," tvrdí přitom.
Pokud by se spolupráce osvědčila, mohlo by k splynutí obou partají dojít již před krajskými volbami v roce 2012.
A rychlý přestup neplánuje zatím ani Huml. "Kandidoval jsem za VV a jejich program a veřejnost mne tak vnímá. Chci zůstat věrný programu, za který jsem byl zvolen," řekl delegátům sjezdu.
Rebel současné sněmovny však přislíbil jinou spolupráci. Podle místopředsedkyně Suverenity Jany Volfové hodlá její strana přes Humla prosazovat zákony, jež vznikly v jejich stranické kuchyni. Se senátorem Doubravou pak Suverenita spolupracuje dlouhodobě. Byl totiž jejich společným kandidátem.
Další spojence našla Bobošíková v exposlanci ODS Vlastimilu Tlustém či Ladislavu Bátorovi z hnutí D.O.S.T., který byl v roce 2006 kandidátem extrémistické Národní strany.
"Vysavač" hlasů ČSSD
V průzkumech veřejného mínění má ní podle agentury Factum Invenio Suverenita 1,3 procenta voličské podpory. Factum je také jediná agentura, která stranu Jany Bobošíkové v přehledech uvádí.
Podle expertů to ale neznamená, že by nemohla získat větší podporu.
"Celkově oslabuje vazba voličů na stranu. Současným fenoménem je křehký, zranitelný volič velmi mělkých pohnutek," líčí Jan Hartl z agentury STEM.
Při posledních parlamentních volbách se podařilo Bobošíkové získat 3,67 procent hlasů. Podle následných analýz agentur věnujících se průzkumům veřejného mínění šlo zejména o voliče ČSSD. „Stejné to bylo i v případě strany Miloše Zemana," dodává Hartl.
Zemanova Strana práv občanům uškodila ČSSD ještě více - získala 4,33 procent hlasů a zůstala těsně před hranicí volitelnosti. Část voličů ulouply socialistům i Věci veřejné. Místo prognózovaných až třiceti procent a „zářivého vítězství" zůstali socialisté pouze na 22,1 procentech.
A za určitých podmínek by se to mohlo stát znovu.
Sobotka: Recykláty a přeběhlíci
Sociální demokraté totiž dále budou bojovat s právě s Bobošíkovou, Zemanem, ale i lidovci a zelenými na stejném poli - tedy politickém středu.
"Paní Bobošíková se potlouká na naší politické scéně řadu let bez valného úspěchu. Ona svůj vrchol zažila v době, když se spolu s Vladimírem Železným dostala do evropského parlamentu, a od té doby se jí tady žádný politický úspěch nepovedl," tvrdí sebevědomě předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který Bobošíkové partaj označuje za "koalici recyklátů a přeběhlíků".
Stejně ovšem socialisté hovořili před parlamentními volbami směrem k Zemanovi.
Pokud by se do sněmovny dostalo více těchto malých stran, ubírali by nejvíce právě sociálním demokratům. V případě, že by političtí "trpaslíci" zůstali opět před branami sněmovny a brali by jen socialistům, jak to bylo při posledních volbách, může si sociální demokracie nechat o svých 35 procentech vytyčených lídrem socialistů Bohuslavem Sobotkou jen zdát.
Stejně by tomu bylo, kdyby se podařilo malým stranám ve větším množství sněmovnu dobýt.
Pro sociální demokraty by naopak bylo nejvýhodnější, kdyby se jim podařilo udržet současný náskok před druhou nejsilnější partají, což je momentálně ODS, a malé strany by ve volbách neuspěly. "Při současném systému by získali až osm až devět poslanců navíc jako bonus," připomíná Hartl.
