Praha - Vláda zřejmě nestihne v květnu předložit do Sněmovny nový služební zákon.
Novinářům to řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle něj je harmonogram, který v pondělí schválila vláda, nereálný, a vicepremiér pro něj proto ruku nezvedl. Bělobrádek ale doufá, že zákon bude předložen tak, aby byl účinný od ledna 2015.
Podle schváleného harmonogramu by konečnou verzi novely služebního zákona měla Sněmovna schvalovat v červnu a Senát o měsíc později. Generální ředitelství státní služby by mělo při Úřadu vlády vzniknout v červenci a v říjnu by měl kabinet jmenovat na doporučení výběrové komise jeho šéfa, takzvaného superúředníka.
"Domnívám se, že není potřeba příliš kvaltovati. Budeme se snažit, aby termíny byly dodrženy, ale já příliš optimista nejsem, protože přes enormní úsilí vyjednávacích týmů jsme se nedostali k finálnímu řešení," uvedl vicepremiér.
Bělobrádek konstatoval, že debata o finální podobě se po víkendovém pracovním jednání zástupců koalice posunula. O některých aspektech ale podle něj není možné diskutovat, protože není jasné, jaký budou mít dopad na státní rozpočet.
Podle Bělobrádka se debatuje mimo jiné o tom, jak budou převedeni někteří pracovníci na nově vzniklé Generální ředitelství státní služby. Část lidí by totiž měla být převedena z ministerstev vnitra a práce. Lidovci podle Bělobrádka požadují, aby i tito pracovníci prošli určitým výběrem.
"Než mít služební zákon o něco později, je horší mít zákon, který nepřinese ten cíl, a to stabilitu státní správy," poznamenal vicepremiér. Podle Bělobrádka je realistické, aby byla novela služebního zákona do Parlamentu předložena v září. I tak by se podle něj mohla projednat včas, aby začala platit od ledna příštího roku.
Pro lidovce je nepřijatelné, aby v lednu vstoupil v platnost původní zákon o státní službě, který podle lidoveckého předsedy neodpovídá současné situaci.
Podmínka pro čerpání z eurofondů?
Vicepremiér se také vymezil proti dřívějším vyjádřením některých koaličních partnerů, podle kterých je schválení služebního zákona podmínkou pro čerpání z evropských fondů.
"Nerad bych, abychom vyvolávali paniku. Není to tak, že budou zastaveny peníze z EU. Je to spíše český závazek, že stav ve státní správě stabilizujeme zákonem o státní službě, než že by to byl požadavek Evropské komise," poznamenal Bělobrádek.
ODS kritizovala vládu za to, že za prvních 100 dní u moci ministerstva propustila přes 500 kvalifikovaných úředníků a téměř 700 lidí přijala. Podle předsedy ODS Petra Fialy to státní rozpočet zatíží zhruba 55 miliony korun ročně navíc na mzdových nákladech, přestože vládní strany slibují zajistit efektivnější výkon státní správy.
"Vláda nemá strategii, jak zkvalitnit státní službu, jediným cílem je ji ovládnout a zafixovat na dlouhá léta," dodal s poukazem na chystaný služební zákon.
Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura podotkl, že řada nových pracovníků je propojena buď s podnikatelskými aktivitami Andreje Babiše (ANO), nebo mají rodinné vazby či vzešli ze stranické rodiny. Vládním heslem by proto mělo být "Chceme řídit stát jako rodinnou firmu," dodal Stanjura.
