Koalice osekala služební zákon, na ŘSD se vztahovat nebude

Lucie Stuchlíková Mikuláš Klang Lucie Stuchlíková, Mikuláš Klang
20. 4. 2014 7:34
Pod zákon o státní službě měly podle slibů koalice spadat i příspěvkové organizace státu, v aktuálním seznamu ale chybí.
Služební zákon pro příspěvkové organizace? Nesmyslný požadavek, míní ministr legislativu Jiří Dienstbier.
Služební zákon pro příspěvkové organizace? Nesmyslný požadavek, míní ministr legislativu Jiří Dienstbier. | Foto: Vojtěch Marek

Článek vyšel v sesterském deníku, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.

Praha – Působnost připravovaného služebního zákona bude mnohem menší, než vládní koalice původně slibovala. V zákoně nakonec nebudou zahrnuty příspěvkové organizace státu, přestože se na tom na začátku vyjednávání shodly všechny tři strany – ČSSD, ANO i KDU-ČSL.

Pravidla pro státní úředníky nebudou platit například pro Ředitelství silnic a dálnic, Českou centrálu cestovního ruchu CzechTourism, Agenturu pro podporu podnikání a investic a řadu dalších.

U příspěvkových organizací vyvstal podobný problém jako u regionálních rad operačních programů, o kterých deník Insider informoval již dříve – formálně nejde o státní organizaci.

Dienstbier: Byl to nesmysl

"Byl to požadavek některých účastníků jednání, který je ale v zásadě nesmyslný. Služební zákon totiž upravuje vztahy mezi státními zaměstnanci a státem. A příspěvkové organizace nejsou organizační složky státu, ale v podstatě právnické osoby,“ komentoval to ministr Jiří Dienstbier, který má přípravu zákona na starosti.

Zatímco regulaci regionálních rad požaduje Evropská komise, a vláda tak horečně hledá cestu, jak je do zákona protlačit či pro ně v Unii vyjednat výjimku, tlak na příspěvkové organizace z Bruselu není. A tak koalice od svého plánu nakonec ustoupila.

V pozadí se navíc rýsuje další důvod, proč bude působnost zákona omezená – čím více úředníků se bude služební zákon týkat, tím více to bude stát. Oficiální verze sice zní, že dopad na státní rozpočet bude neutrální, konkrétní propočty ale vláda k dispozici nemá. Čísla dostane na stůl až v červnu, Sněmovna má přitom zákon ve druhém čtení schvalovat již v květnu.

Na ředitele ŘSD Jana Kubiše se služební zákon vztahovat nebude.
Na ředitele ŘSD Jana Kubiše se služební zákon vztahovat nebude. | Foto: ČTK

Rozhodnutí je překvapivé především co se týče Ředitelství silnic a dálnic, které politici v minulých měsících jmenovitě zmiňovali. "Já bych to tam zahrnul. Ten seznam institucí přese mě nešel, ale může to být tím, že jde o příspěvkovou organizaci,“ řekl k tomu ministr dopravy Antonín Prachař.

Zákon nebude platit ani ve státních podnicích, jako jsou například Lesy ČR nebo Česká pošta, či v organizacích státu typu Správa železniční a dopravní cesty. "Státní podniky jsou svým způsobem právnické osoby, které pro stát zajišťují některé služby. A zaměstnanci jsou ve vztahu k těmto právnickým osobám," konstatoval mluvčí ministerstva vnitra, pod které spadá pošta, Pavel Novák.

Podle šéfky sekce Legislativní rady vlády Kateřiny Valachové se ale pravidla v příspěvkových organizacích i státních podnicích přesto zpřísní. "Příspěvkové organizace zůstanou v hledáčku vlády. Bude se zvažovat možnost zákona o hospodaření s majetkem státu,“ uvedla Valachová. Situaci ve státních podnicích by zase mohl stabilizovat zákon o personálních nominacích, který má vláda v legislativním plánu už na letošní červenec.

Spor o antimonopolní úřad

Zákon o státní službě se má podle aktuální koaliční dohody vztahovat především na ústřední správní úřady, jako jsou ministerstva, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Energetický úřad a další. Předběžně se počítá také s tím, že pod zákon bude spadat i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, část ČSSD s tím ale nesouhlasí.

Norma se naopak nebude týkat ministrů a jejich poradců, členů rad pro televizní a rozhlasové vysílání a také Nejvyššího kontrolního úřadu a Národního bezpečnostního úřadu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy