Potíže služebního zákona: Politici nevědí, jak vyhovět EU

Lucie Stuchlíková Mikuláš Klang Lucie Stuchlíková, Mikuláš Klang
17. 4. 2014 19:58
Podle Evropské unie mají pod služební zákon spadat všechny úřady, které přerozdělují evropské peníze. Některé z nich ovšem formálně nejsou státní.
Jiří Dienstbier
Jiří Dienstbier | Foto: Vojtěch Marek

Článek vyšel v sesterském deníku Insider, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.

Praha – Zatímco se koalice hádá o odměňování a vybírání úředníků, v pozadí připravovaného zákona o státní službě se rýsuje vážnější problém.

Politici totiž nevědí, jak naložit s úřady, které přerozdělují evropské peníze, a podle požadavků EU by tedy měly pod služební zákon spadat, formálně ovšem nejsou státními organizacemi.

Jde především o regionální rady operačních programů či Technologickou agenturu ČR. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se řeší také státní fondy, CzechInvest nebo Centrum pro regionální rozvoj.

Koaliční politici se sice shodli, že by se i tyto úřady měly zákonu o státní službě podřídit, ovšem jen těžko mohou úřednická pravidla zavést pro lidi, kteří nejsou zaměstnanci státu. „Řešíme teď, jestli to vůbec lze technicky udělat,“ řekl deníku Insider šéf ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Dienstbier: Bude to složité

Pokud bude Unie na tomto opatření trvat, bude to podle Dienstbiera z legislativního hlediska složité.

„Je asi možné je (tyto organizace – pozn. red.) obdobnému režimu, jako je státní správa, podřadit, nebude to legislativně jednoduché, ale je to doopravdy spíše technická záležitost,“ dodal Dienstbier s tím, že možné řešení už se hledá.

Přijetí služebního zákona stanovila Evropská unie jako podmínku pro to, aby Česká republika mohla i nadále čerpat dotace. Podle ekonomické a právní analýzy mezinárodního týmu právníků Frank Bold, která vznikla za podpory Evropské komise na začátku tohoto roku, je v Česku větší pravděpodobnost korupce při rozdělování dotací než v sousedním Polsku nebo na Slovensku.

Jednou z příčin je podle dokumentu chybějící služební zákon a s tím spojené problémy právě ve vedení regionálních dotačních programů, v nichž nejsou jasně odděleni politici od odborníků.

Politik, či odborník? V Česku je to jedno

Jako typický příklad politizace uvádí studie poměry v Regionálním operačním programu Severozápad. „Z dvaceti členů komise, která posuzovala projekty mezi lety 2010 a 2012, pouze čtyři nebyli členem žádné politické strany,“ uvádí se ve zprávě.

Dalším problémem jsou podle analýzy také časté změny na vedoucích postech, a to většinou s příchodem nové politické reprezentace. Například v povolebním roce 2007 došlo k výměně 15 ředitelů z 22 programů.

V již zmiňovaném programu Severozápad se od roku 2007 vyměnilo osm ředitelů. (Připomeňme, že jeden z nich skončil za mřížemi, dva jsou obžalováni a další čelí obvinění.) Zákon o státní službě by měl úředníky před nástupem nových vlád ochránit. Srovnávané Polsko a Slovensko, které vyšly z analýzy lépe, už obdobu služebního zákona mají.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy