Brzy by v řadách ukrajinské armády mohla bojovat také cizinecká legie, jejíž vznik oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Češi, kteří by do ní chtěli vstoupit, však musí požádat o svolení. Bez něj se totiž dopouští trestného činu služby v cizích ozbrojených silách, za který v momentální situaci hrozí až pětileté vězení.
Žádost se posílá na ministerstvo obrany, které ji společně s resortem zahraničí a vnitra posoudí a s doporučením předá prezidentovi. Ten každý případ posuzuje individuálně a jeho slovo je přitom rozhodující. "Bude bezesporu záležet na doporučení vládních resortů a bezpečnostních složek," řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Později však dodal, že se prezident staví příznivě k vydávání výjimek.
Deník Aktuálně.cz se s dotazy obrátil i na ministerstvo obrany, to však dosud na otázky neodpovědělo. Nicméně premiér Petr Fiala (ODS) lidem, kteří chtějí Ukrajině nějak pomoci, vzkázal, ať tak činí především prostřednictvím humanitárních organizací. Proti narukování do ukrajinské armády se ale nepostavil. "Pokud se mě ptáte, jestli panu prezidentovi doporučím, aby v individuálních případech byl shovívavý a umožnil to, tak na to bych odpověděl, že ano," řekl Fiala.
Svým občanům to umožňují i některé jiné evropské státy, například Dánsko. "Je to volba, kterou může udělat každý. Platí to pro všechny Ukrajince, kteří zde žijí, ale také pro všechny ostatní, kteří si myslí, že mohou v boji pomoci," řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Podobně se vyjádřila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. "Ukrajinský lid bojuje za svobodu a demokracii nejen Ukrajiny, ale celé Evropy. Pokud mu budou lidé chtít v tomto boji pomoci, podpořila bych je," prohlásila.
Senátor Václav Láska (Senátor 21) mezitím připravuje změnu zákona, která by narukování do ukrajinské armády výrazně usnadnila. Podle ní by vláda mohla určit země, v jejichž ozbrojených složkách by Češi měli možnost beztrestně působit. "Tento zákon by umožnil vládě ze dne na den říct, že ukrajinská armáda je ta, do které můžete narukovat," řekl Aktuálně.cz Láska.
Změna by se týkala jen civilistů. Aby podobnou možnost měli i profesionální vojáci, byly by podle Lásky nutné ještě další změny zákonů či nařízení ministerstva obrany. Nicméně i on uznává, že v tuto chvíli nemá pro prosazení takového zákona dostatečnou podporu. "Neshledal jsem pro to úplně velké nadšení, ale názor na to se bude měnit každým dnem a hodinou tak, jak to budou umožňovat ostatní evropské státy. Myslím, že budou následovat další a my nebudeme chtít zůstat pozadu," řekl Láska.
Premiér Fiala však v tuto chvíli není přesvědčený, že by se Česko měl vydat touto cestou. "Pokud má česká vláda nebo stát toto kolektivně umožnit, tak to je tak nesmírně složitá otázka, na kterou vám dnes odpověď nedám," prohlásil Fiala.
Senátor Láska s nápadem na změnu zákona přišel poté, co se mu ozvalo několik lidí, kteří chtějí jet na Ukrajinu bojovat. "Vím o jednotkách stovek lidí, kteří jsou připravení a organizují se. Ale nevím, jak velké procento z těch, co jsou opravdu připravení, to je. Pokud si mohu tipnout, tak skutečně jsou připraveni odjet na Ukrajinu bojovat jednotky tisíc Čechů," odhadl Láska.
Armádní generál ve výslužbě a někdejší předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel odhaduje, že by se to v první vlně mohlo týkat stovek dobrovolníků. Uvedl to v pondělí v České televizi.
Václav Láska přitom podle svých slov zná případy lidí, kteří už tak učinili. Jsou to však ti, kteří mají na Ukrajině rodinu. "Když to řeknu vulgárně, tak tihle lidé vám na zákon kašlou, protože jedou chránit svoje příbuzné. To, že jim hrozí trestní stíhání, jim je v tuto chvíli úplně putna a já je chápu," dodal.
Video: Brutální útok raketomety Grad na paneláky v Charkově. Z místa hlásí desítky mrtvých.
