První lešení by mohli dělníci ke stěně Hradu připevnit v prvním čtvrtletí příštího roku, tedy v případě, že se hradní správě do té doby podaří vysoutěžit dodavatele. Ti mají pro podání nabídek čas do 17. prosince. Vítěz bude opravovat fasády a střechy, které začínají na rohu jižního výběžku hradního komplexu u Matyášovy brány a táhnou se až po Ludvíkovo křídlo Starého královského paláce.
Právě kvůli tomu však Pražanům i turistům přinese rekonstrukce hned několik nepříjemností. Utrpí například pohled na Pražský hrad od Vltavy, jelikož jižní křídlo Nového královského paláce je jednou z nejvýraznějších částí souboru hradních budov, která je z nábřeží k vidění.
"Cílem opravy je mimo jiné zlepšit právě vizuální kvalitu panoramatu Pražského hradu," říká k tomu mluvčí hradní správy David Šebek.
Podle zadávací dokumentace také hradní správa po dobu rekonstrukce uzavře přístup do komplexu Jižních zahrad na opevněních pod Hradem. Dokud nebudou fasády a střechy opravené, nepodívají se kvůli tomu návštěvníci do Rajské zahrady, Hartigovské zahrady ani do zahrady Na Valech.
To může mít spojitost i s tím, že Hrad tentokrát klade větší důraz na zabezpečení stavby. Právě při opravě fasád sousedícího objektu u Matyášovy brány totiž v září 2015 vnikli na střechu Hradu členové skupiny Ztohoven a vyměnili prezidentskou standartu za červené trenýrky. Chtěli tak vyjádřit nesouhlas s kroky a výroky prezidenta Miloše Zemana. "Dnes nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic," uvedla tehdy skupina na svém webu.
Takový incident už by se však tentokrát neměl opakovat. Jednotlivé části stavby mají být rozděleny do několika bezpečnostních úseků, které "budou odděleny na každém patře lešení uzamykatelnou kovovou mříží s mírným přesahem pro zabránění oblezení".
Za špatný stav fasády může nevhodný nátěr i údržba
Hlavním důvodem pro rekonstrukci je neutěšený stav palácových exteriérů. Zejména zdejší střecha je podle hradní správy v alarmujícím stavu. Krytina z břidlicových šablon chrání jižní křídlo už déle než sto let a překročila svou životnost jak po materiálové, tak i po konstrukční stránce.
Ani fasády na tom nejsou o mnoho lépe. Jejich povrch postupně degraduje v důsledku působení povětrnostních vlivů. Svou vinu na tom však nesou podle technické zprávy také nevhodně užité disperzní nátěry nanesené při poslední opravě, která proběhla v roce 1982, a také obecně zanedbaná údržba.
"Nejvýraznějším zdrojem poruch je srážková voda, která stéká a ostřikuje povrch pláště," uvádí se v technické zprávě pro zhotovitele. Mnoho z těchto míst je dokonce pokryto mechy, řasami a lišejníky.
Veškeré opravy mají podle projektu respektovat zásady památkové obnovy historických fasád. Cílem je, aby došlo k obnovení historického stavu exteriérů s respektem k předchozím úpravám architekta Jože Plečnika ve 20. letech minulého století. Na stavbu bude dohlížet restaurátor s licencí ministerstva kultury a všechna řešení, technologické postupy i restaurátorské záměry bude schvalovat odbor památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Většina prací se bude odehrávat přímo na místě, ale část truhlářských prvků bude dodavatel odvážet k restaurování do vlastní dílny. Materiál na stavbu by měl na Hrad přijíždět mezi šestou a devátou hodinou ráno a poté mezi šestou a devátou večer. Jeho překladiště vznikne na nádvoří před branou do Jižních zahrad.
Jednotná fasáda Pražského hradu
Pražský hrad nepůsobil vždy tak celistvě jako dnes. Svou jednotnou fasádu získal Nový královský palác až během přestavby v letech 1755 až 1775. Ze stavebně nesourodého komplexu hradních budov, který vznikal od raného středověku, se díky tomu stala reprezentační panovnická rezidence zámeckého charakteru. Později však areál upadal a opravy se týkaly především interiéru.
Poslední významnou úpravou, kterou tato část Hradu prošla, byla předválečná přestavba architekta Jože Plečnika, který komplex upravil pro reprezentační účely rezidence prezidenta republiky.
Opravy Pražského hradu každoročně vyjdou na desítky milionů korun.
