"Holka, podívej se do schránky, tady je boží dopuštění!" slyšela Martina Kleinová na konci dubna od své sousedky. Kamarádka jí volala krátce poté, co Sídliště Míru na jihu šestitisícových Podbořan u Žatce obešla dodávka pošty. Na oznámení o nedoplatcích, které ve schránkách našli, místní jen tak nezapomenou. Čekali sice, že energie podraží, přesto ale přišel šok.
"Představte si to, 38 tisíc! Myslela jsem, že mě budou omejvat, když mi to přišlo," říká na ulici udržovaného sídliště se zateplenými domy třiaosmdesátiletá Božena. Dříve byli místní zvyklí na nedoplatky několika tisíc korun. Letos je to v průměru 15 tisíc, u některých až vyšší desetitisíce. Jedna domácnost musí zaplatit dokonce 65 tisíc.
Božena bydlí v nejdelším z paneláků, kterému místní přezdívají Kravín. Od smrti manžela je sama. Už třicet let je v důchodu, dříve pracovala jako servírka. Dlužná částka teď výrazně přesahuje její měsíční příjem. Naději, že by dluh splatila během čtyř měsíců, jak to ukládá zákon, dostala teprve před pár dny. "Sociálka mi bude přidávat," zjistila.
Další důchodkyně, která pokuřuje na balkóně žluto-oranžového paneláku, našla ve vyúčtování 42 tisíc. "Je to pro nás opravdu velké číslo. Musíme se s manželem uskromnit. Pomůžou nám i příbuzní, nějak to dáme dohromady," říká. Přiznává, že v zimě příliš nešetřila, topila stejně jako před krizí.
Ceny energií a astronomické nedoplatky jsou tak nyní v Podbořanech číslo jedna. "Člověk si chce zajít do hospody na pivo pokecat a všichni řeší jenom a jenom energie," potvrzuje jeden z mladších obyvatel sídliště. "Lidé jsou vzteklí," dodává Božena.
Lidé moc topí, tvrdí dodavatel
Severočeské město 14 kilometrů od Žatce se letos na jaře zařadilo mezi obce, jejichž obyvatelé na zdražení energií doplatili nejvíce. Podobně jako Luby na Chebsku, Kozlov na Olomoucku nebo Slaný. Tam dokonce lidé začátkem května protestovali před městským úřadem.
V Podbořanech zajišťuje plyn od roku 2000 realitní kancelář L&L, město jí pronajímá kotelny. Vlastníci bytů jí svou nespokojenost v posledních týdnech několikrát hlasitě vyjádřili. Firma sídlí v nízkém červeném domku v centru města asi čtvrt hodiny od sídliště. "Neustále tady někdo byl. Někteří křičí, další jsou vulgární. Všem se ale snažíme vysvětlit situaci," říká ve své kanceláři jednatel a spolumajitel společnosti Ladislav Ljapin.
Nejčastěji čelí otázce, proč se zrovna tady zvedly ceny energií tak razantně. Uvádí, že jeho firma patří mezi menší zprostředkovatele a plyn kupuje od dodavatelů na spotovém trhu. Platí tedy momentální ceny. "Velké firmy kupují plyn za fixované ceny klidně tři roky dopředu. My to dělat nemůžeme, kotelny nám nepatří, máme tam krátké výpovědní lhůty," vysvětluje.
Na začátku topné sezony měl podle svých slov jen dvě možnosti: přijmout cenu, kterou mu nadiktoval dodavatel, nebo plyn nekoupit vůbec. "V zimě si nemůžu říct, že ho nekoupím. Lidem musíme topit. S dodavatelem máme také výpovědní lhůty a nešlo se z toho vyvázat. Byli jsme postaveni před těžké rozhodnutí. Nemohli jsme dělat nic jiného," popisuje.
Prohlašuje, že má svědomí čisté. Za vysoké nedoplatky si podle něj naopak může část lidí sama. "Někteří topí, s prominutím, jako blázni. Občas k někomu jdu a mají přetopeno, klidně 24 stupňů. Když jim pak přijde nedoplatek, tak křičí," dodává.
Upozorňuje také, že lidé si mohli zálohy včas zvednout sami. Nemuseli pak tolik doplácet. Například zmíněná Martina Kleinová, která po telefonátu od kamarádky vytáhla dopis ze schránky, s úlevou zjistila, že nemusí doplácet nic. "Sledovala jsem zprávy, raději jsem šetřila a za měsíc platila víc," říká. Podobně se zachovala čtvrtina lidí. Většina doplácí.
Aby zálohy zvýšil plošně, si Ljapin netroufl. "V únoru 2022 jsme je zvedli málem o sto procent a plánovali pokračovat, jenže jsme se setkali s velkým odporem. Přijde mi, že lidi nekoukali celý rok na televizi. Loni se v ní každý druhý večer řešilo, jaká je krize, hrozilo, že nebude plyn. Lidé si ale říkali, že se jich to netýká," odhaduje Ljapin.
Zastupitelé řeší, zda s firmou dál spolupracovat
Předražené energie mohou dál zhoršit složitou situaci některých lidí ve městě. Už loni bylo v Podbořanech 11,66 procenta lidí v exekucích - průměr Česka je 7,6 procenta. Pomoc teď lidé hledají na městském úřadě. Tajemník Martin Gutzer připomíná možnost energie reklamovat. "Pro předsedy společenství vlastníků jednotek jsme zorganizovali poradu s advokátní kanceláří, aby se domluvili, jestli to má smysl," říká.
Ljapin nepočítá s tím, že by se do srpna podařilo všem domácnostem splatit dluhy, a nabízí splátkový kalendář. "Pokud to někdo nezvládne ani tak, ať koncem srpna přijde a budeme to řešit individuálně," nabízí.
Někteří se ale s dluhem nesmiřují a Energetickému regulačnímu úřadu poslali podnět na kontrolu. Úřad může zasáhnout, pokud zjistí, že dodavatel zvedl odběratelům ceny víc, než povoluje stanovený výpočet. Pokud by to kontrola ukázala, správní řízení by muselo potvrdit přestupek spáchaný proti energetickému zákonu nebo zákonu o cenách.
Město každopádně plánuje změny, aby se situace neopakovala. Koncem minulého roku si objednalo studii, která určí, jak v Podbořanech hospodařit s teplem. Investice by se měly nést v řádu desítek milionů. Zatím není jasné, zda bude součástí těchto plánů i společnost L&L. "Zastupitelé proberou, jestli s nimi dále spolupracovat," prohlašuje tajemník.
Energetická krize v Česku
- Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat v celé Evropě v roce 2021 na podzim. Evropská komise jako příčinu uváděla zvýšenou poptávku během oživení po covidové pandemii a nízké zásoby plynu. Právě "bezprecedentní situací na energetickém trhu" odůvodňovala v říjnu 2021 svůj konec největší skupina alternativních dodavatelů v Česku Bohemia Energy.
- Energetická krize naplno vypukla v únoru 2022 po ruském útoku na Ukrajinu. Moskva tehdy téměř zastavila dodávky plynu do některých zemí. Na trhu zavládla nejistota. To vedlo k rekordním cenám energií v historii Evropské unie.
- Vláda Petra Fialy z ODS na začátku letošního roku stanovila cenový strop pro energie. V prvním čtvrtletí ale začaly ceny postupně klesat. Důvodem byla mírnější zima a plné zásobníky plynu. Dovoz z Ruska do zemí EU se výrazně snížil, prudce narostl dovoz zkapalněného zemního plynu, zejména z USA.
