Praha - Odcházející vláda Jiřího Rusnoka na poslední chvíli připravila několik zákonů, kterými vychází vstříc hlavě státu.

Ministři úřednického kabinetu buď navrhují přidat pravomoci, které by posílily prezidentovu pozici v politickém systému, nebo mu naopak chtějí odebrat ty, o které Miloš Zeman nestojí.

Pokud by vládní návrhy beze změny prošly, prezident by mohl nově jmenovat nejvyššího státního zástupce nebo šéfa celé státní správy. Zbavil by se naopak pravomoci jmenovat profesory.

Zeman by rád vybíral šéfa žalobců...

Prezident s návrhy Rusnokova kabinetu přesto zcela spokojen není - nelíbí se mu například, že při jmenování šéfa žalobců by dostal pouze ceremoniální roli. Zákon totiž počítá s tím, že jméno prezidentovi dodá vláda.

"Pan prezident se nevyslovil apriorně proti navrhovanému způsobu jmenování nejvyššího státního zástupce. Uvedl, že by takové řešení mělo smysl pouze tehdy, kdyby se mohl prezident republiky k návrhu aktivně vyjádřit," řekl deníku Insider Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Novelu zákona o státním zastupitelství v končící vládě narychlo prosadila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (vycházela přitom z návrhu připraveného ještě Nečasovou vládou). Dokonce kvůli němu musela zkracovat lhůtu na připomínky.

"Bylo to se souhlasem pana premiéra. Není to nic neobvyklého, že se termíny potřebují posunout. Prostě to tak vyšlo, předtím se dělal občanský zákoník a rozpočet. Začali jsme na tom sice pracovat už v říjnu, ale dřív to nešlo," říká k tomu sama Benešová.

A proč bylo podle ní třeba tak spěchat?

"Chtěla jsem státnímu zastupitelství pomoci, posunout to vpřed. Nový zákon hned tak nebude a chtěla jsem, aby zmizelo alespoň odvolání státního zástupce bez udání důvodu a aby se tam začlenil boj s korupcí," vysvětluje.

Šance návrhu? Malé

Marie Benešová nakonec předlohu do Parlamentu neposlala a rozhodnutí přenechala své nástupkyni Heleně Válkové z hnutí ANO. A zdá se, že nové pravomoci se prezident Zeman nakonec nedočká.

"Domnívám se, že tak, jak je ten zákon koncipován, bude muset být přehodnocen," říká předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD. A dodává: "Obecně si myslím, že prezident by měl být pojistkou, ale neměly by se příliš posilovat pravomoci jedné osoby. Po zavedení přímé volby je prezident výraznou politickou personou."

A nová ministryně Válková se přidává: "Obecně si myslím, že nejvyššího státního zástupce by měla jmenovat spíše vláda."

Šéfúředník prezidentovým mužem

Dalším pokusem, jak posílit vliv prezidenta, je návrh služebního zákona z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně náměstka ministra Petra Šimerky (odtud kuloárové označení "lex Šimerka").

Předloha, kterou začnou na únorové schůzi posuzovat poslanci, totiž na rozdíl od všech dalších návrhů, které ve Sněmovně kolují, předává pravomoc jmenovat generálního ředitele celé státní správy, tedy nejvyššího úředníka státu, do rukou prezidenta.

"Byla tam snaha o odpolitizování, aby se pozice generálního ředitele dostala co nejdále od politické vůle," vysvětluje autor návrhu Petr Šimerka s tím, že se stejným způsobem jmenování počítala i ta podoba zákona, která nikdy nevešla v platnost.

"Řešilo se, jestli je větší politický vliv na úrovni vlády, nebo na úrovni prezidenta, a obecně se mělo za to, že menší je na úrovni prezidenta. Že se ty názory mohou měnit, to je otázka situace. Je na poslancích, zda ten návrh nějak upraví a jak namixují kompetence jednotlivých institucí," dodává Šimerka.

Ani tady to zatím nevypadá, že by prezidentovy pravomoci posílily: koalice chystá vlastní pozměňovací návrh zákona a zatím se shoduje na tom, že by šéfa státní správy měla jmenovat spíše vláda.

Předsedovi Senátu profesory

Rusnokova vláda vyšla vstříc Miloši Zemanovi ještě v jedné věci: o jmenování profesorů prezident nestojí, a to od kontroverze mezi hlavou státu a špičkami akademické obce z doby, kdy odmítal jmenovat profesorem Martina C. Putnu.

I v tomto případě vláda odvedla svou práci na poslední chvíli; předlohu schválila 8. ledna a pravomoc navrhla přenést na předsedu Senátu. A k tomu mu navrhla přihodit další pravomoc - možnost uchazeče odmítnout.

"Předseda Senátu Parlamentu nemusí návrhu na jmenování uchazeče profesorem vyhovět, pokud v řízení podle § 74 nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na jeho výsledek; zamítavé rozhodnutí musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu nejsou opravné prostředky přípustné," píše se v návrhu, který míří do Parlamentu.

Zatím není jisté, jak dopadne. Rektorům vysokých škol se změna nelíbí a neshodne se na ní ani vládní koalice.

Zatímco nový ministr školství Milan Chládek (ČSSD) je pro, aby profesory jmenoval předseda Senátu (jen by prý bylo dobré vyjmout onu pasáž, podle které by senátor posuzoval odbornost profesorů), předseda sněmovního výboru pro vzdělání (a bývalý rektor) Jiří Zlatuška (ANO) je striktně proti.

"Pevně doufám, že navrhovaná novela vysokoškolského zákona Sněmovnou neprojde. Místo toho bych doporučoval dodržovat zákon - představa selektivního dodržování zákona, kdy v okamžiku, jakmile si někdo usmyslí, že něco nebude dodržovat a udělá to jinak, mi přijde nepřijatelná," říká Zlatuška.