Statistika vyplývá z výroční zprávy o drogách za rok 2017, kterou vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Ze srovnání výročních zpráv za roky 2016 a 2017 vyplývá, že ubylo denních kuřáků.
"Trendy v posledních šesti letech naznačují postupný pokles kuřáctví v dospělé populaci. Mezi dětmi ve věku 13 až 15 let je nejnověji odhadovaný podíl denních kuřáků 11,3 procenta, od roku 2011 podíl kuřáků mezi žáky základních škol významně klesl," uvádí zpráva.
V květnu 2017 byl zaveden zákaz kouření v restauracích a na dalších veřejných místech. Podle odborníků první data ukazují pokles v počtu infarktů, angín pectoris a dalších nemocí způsobených kouřením. U nádorových onemocnění se podle nich pozitivní dopad projeví za delší čas. Na následky kouření zemře ročně asi 16 000 Čechů. Léčba kuřáků stojí asi 100 miliard korun. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu.
Do kategorie vysoce rizikové konzumace alkoholu spadá asi devět procent populace starší 15 let. Intenzita a frekvence pití se mění podle věku. Zatímco mladí častěji pijí nadměrné dávky, u starších je častější denní konzumace alkoholu. Spotřeba ani výskyt denního pití se dlouhodobě nemění. Na předávkování alkoholem nebo z jiných příčin pod vlivem alkoholu jako jsou nehody či sebevraždy loni zemřelo 807 lidí.
Mezi šestnáctiletými studenty má podle průzkumu citovaného ve výroční zprávě třetina zkušenost s užitím konopí, téměř čtvrtina je užila v posledním roce. Denně kouří cigarety 13 procent z nich a 12 konzumuje pravidelně nadměrné dávky alkoholu. Novým trendem je podle studie rostoucí zkušenost mládeže s elektronickými cigaretami. Zkušenost uvádí asi 44 procent 16letých a z toho 64 procent těch, kteří už cigarety kouřili, a 12 procent těch, kteří klasické cigarety nikdy nezkusili.
Pod vlivem návykových látek bylo loni spácháno 13 500 trestných činů, což bylo asi 14 procent za celkového počtu objasněných. Zhruba 82 procent z nich bylo pod vlivem alkoholu. Za takzvané primární trestné činy jako je výroba, distribuce nebo držení drog bylo stíháno přes 4200 osob a asi 2800 odsouzeno.
Přibylo předávkování
V Česku loni bylo téměř 48 000 problémových uživatelů drog, což je asi o tisícovku víc než v roce 2016. Většina užívá pervitin, asi 13 000 opioidy. Přibývá hlavně uživatelů opioidních analgetik jako je morfin nebo oxykodon. Meziročně přibylo i předávkování, zejména právě opioidy. Podle odborníků jsou nedostatečné možnosti léčby závislosti, zejména léčba pomocí substituce drog za méně nebezpečné látky.
Celkově bylo podle odhadů loni spotřebováno 6,5 tuny pervitinu, tuna kokainu, 700 kilogramů heroinu a 1,2 milionu tablet extáze. Policisté a celníci odhalili loni 305 pěstíren konopí s umělým světlem a 264 varen pervitinu. Na velkoprodukci obou drog se podle výroční zprávy významně podílejí vietnamské organizované skupiny. Pokračoval trend přesunu výroby do Polska, ale i do Německa a Nizozemska. Produkce se tak přemisťuje k surovinám a uživatelům.
Výdaje státu a samospráv na protidrogou politiku se meziročně zvýšily o 186 milionů korun na 1,75 miliardy Kč. Asi dvě třetiny z tohoto nárůstu přidala policie (126,6 milionu Kč). Přibližně 59 procent výdajů jde na prosazování práva, 14 procent na omezování škod, devět procent na léčbu a čtyři procenta na prevenci. Za čtyři roky se náklady zvýšily o půl miliardy korun.
