O vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina rozhodl Robert Pelikán coby ministr spravedlnosti 29. března loňského roku. V tu dobu přitom stále běželo řízení, v němž Rus žádal o udělení humanitárního azylu. Čekal na vyřízení kasační stížnosti. V této souvislosti později Ústavní soud uvedl, že Pelikán porušil Nikulinovo právo na soudní ochranu. Právě o tento verdikt se opřela Vitásková, když podala podnět k prošetření exministra.
Na Nejvyšší státní zastupitelství se bývalá šéfka ERÚ obrátila letos v dubnu. Jak nyní zjistil deník Aktuálně.cz, její podání žalobce vyhodnotil jako neopodstatněné. "Toto trestní oznámení jsem po vyhodnocení jeho obsahu založil bez dalších opatření jako zcela bezdůvodné," sdělil Aktuálně.cz šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Svoboda, jehož úřadu nejvyšší žalobce oznámení Vitáskové postoupil.
Svoboda vysvětlil, že v Pelikánově postupu při vydání Nikulina nebyly žádné vady. Podle státního zástupce se držel tehdejší ministr svých zákonných povinností. "Následný nález Ústavního soudu, který toto jeho rozhodnutí zrušil, přitom vybočoval z předchozí judikatury a zásadním způsobem zpřísňoval podmínky, za kterých může ministr o vydání do cizího státu rozhodnout, což ovšem ministr Pelikán v době svého rozhodování nemohl předvídat," dodal žalobce.
Bývalá šéfka ERÚ se snažila odložení svého oznámení zvrátit, požádala nadřízené Městské státní zastupitelství v Praze, aby závěr žalobce Svobody přezkoumalo. Jeho rozhodnutí však obstálo. "Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze po přezkoumání shledala tento můj postup zcela správným. Tím tedy je věc uzavřena," poznamenal Svoboda.
Musíme se dívat, jestli je tu spravedlnost pro všechny
Vitásková se komentáře na vyřízení svého podání zdržela. Dosud totiž neobdržela oficiální informaci, že neuspěla. "Nejdřív si musím přečíst, jak to zdůvodnili. Takže jakmile to budu mít v ruce, velmi ráda se vám vyjádřím," řekla Aktuálně.cz. Exministr spravedlnosti rozhodnutí žalobce rovněž nechal bez hodnocení. Pouze s povděkem kvitoval, že dostal prostor pro reakci. "To je od vás hezké. Díky," podotkl.
"Když porušuje zákon, aspoň to tak sdělil (Ústavní) soud, tak mě zajímá, do jaké míry je to porušení zákona trestným činem," vysvětila Vitásková, co ji k podání oznámení na Pelikána motivovalo. V této souvislosti zmiňuje své trestní stíhání kvůli tomu, že ještě coby šéfka ERÚ udělala v rozporu se zákonem svou zástupkyní bývalou nejvyšší žalobkyni Renatu Veseckou. Vitásková za to dostala nepravomocnou podmínku.
"Jestli chce někdo dostat mě do vězení za jmenování Vesecké, tak se musíme dívat na misku vah, jak je spravedlivá pro všechny. Jestli tu máme nadlidi, nebo tu máme všechny občany stejné bez ohledu, v jaké jsou pozici," vysvětlila Vitásková. Vedle uložené podmínky kvůli Vesecké běží proti bývalé šéfové ERÚ stále i soudní řízení kvůli tomu, že ještě ve funkci měla dát pokyn k zastavení řízení o odebrání licence na solární elektrárny podnikatelů Zemkových.
Vydáním Nikulina si Pelikán zavřel dveře do vlády
V kauze ruského hackera Jevgenije Nikulina se na jeho podnět vyjádřil Ústavní soud letos v dubnu. "Ústavní soud uzavírá, že probíhá-li řízení o žádosti osoby o udělení mezinárodní ochrany, včetně navazujícího soudního přezkumu, ministr nesmí povolit její vydání do cizího státu," uvedl třetí senát nejvyšší soudní autority v zemi v čele s ústavním soudcem Josefem Fialou. Je třeba dodat, že Nikulin neuspěl v azylovém řízení ani se svou kasační stížností.
Pelikánovo rozhodnutí o vydání hackera do USA Ústavní soud zrušil. Na jeho osud to už však vliv nemělo, soud tak učinil s ohledem na obdobné kauzy do budoucna. "Kdyby Ústavní soud (…) rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít."
Ruského hackera zadržela česká policie v říjnu 2016 na základě amerického zatykače. Američané ho chtěli předat své spravedlnosti kvůli devíti skutkům z let 2012 a 2013, podle tamějších vyšetřovatelů se naboural do sociálních sítí LinkedIn, Formspring a datového úložiště Dropbox. O Nikulina se však přihlásilo i Rusko, kde měl roku 2009 spáchat internetovou krádež za 3450 dolarů.
Vydání hackera se stalo citlivým tématem na české politické scéně. Prezident Miloš Zeman lobboval za předání Nikulina Rusům. Když Pelikán nakonec vyhověl žádosti USA, Hrad jeho rozhodnutí zkritizoval. Pelikán podle svých slov tušil, že tímto krokem si zavřel dveře do druhé vlády premiéra Andreje Babiše. "Věděl jsem, že to bude mít následky, že si podepisuji konec ve vládě. Že ministrem mne prezident už nikdy nejmenuje," řekl už dříve Aktuálně.cz.
