Praha - Herečka Libuše Šafránková, básník Jiří Žáček, horolezec Radek Jaroš, bývalá atletka Helena Fibingerová a zakladatel babyboxů Ludvík Hess zřejmě budou patřit mezi sněmovní kandidáty na státní vyznamenání.
Na nejvyšší ocenění, Řád Bílého lva, by měli poslanci navrhnout prezidentovi Miloši Zemanovi podle doporučení organizačního výboru stíhače Josefa Františka, jenž zaznamenal řadu sestřelů nepřátelských letounů v bitvě o Británii a zahynul při hlídkovém letu.
Celkem dolní komora Zemanovi zřejmě nabídne 33 osobností.
Na Řád T. G. Masaryka by měli poslanci nominovat Adolfa Burgera, jenž tiskl křestní listy pro židovské občany a byl vězněn v několika koncentračních táborech, a válečného veterána, bakteriologa a virologa Juraje Strausse.
Mezi kandidáty se zařadí i Karel Weirich, jenž působil v Itálii, byl korespondentem ČTK a za druhé světové války zachránil před nacisty mnoho Židů z bývalého Československa, a otec a syn Emanuel a Josef Zima, kteří v Budapešti pomáhali v záchraně slovenských a maďarských Židů.
Účastníka Slovenského národního povstání Ladislav Havrišáka a Jiřího Nesázala, který osobní statečností umožnil útěk několika lidí před střelcem v restauraci v Uherském Brodu, by měli poslanci navrhnout na Medaili Za hrdinství.
Šafránková, Žáček, Jaroš, Fibingerová a Hess by se mohli stát kandidáty poslanců na Medaili Za zásluhy.
Sněmovna k nim podle doporučení připojí sociologa Iva Možného, onkoložku Jitku Abrahámovou, mineraloga a geologa Jana Husa Bernarda, válečného veterána Františka Bindera, jenž zemřel v boji na palubě bombardéru, a dirigenta, sbormistra a skladatele Jana Mariu Dobrodinského.
Šanci získat medaili patrně budou mít bývalý motokrosový jezdec Jaroslav Falta, někdejší gymnastka Věra Růžičková, olympijský medailista a účastník protinacistického odboje Jan Gajdoš, církevní historik František Xaver Halas a kněz Josef Jiran, který v emigraci vytvořil síť pro převoz léků, potravin i peněz do socialistického Československa.
Sněmovna by mohla dále navrhnout odborníka na Portugalsko, Afriku a Latinskou Ameriku Jana Klímu, výtvarníka Zdeňka Kolářského, chirurga a traumatologa Leopolda Plevu, Otu Sekyrku, kterého perzekuoval komunistický režim, dětského psychologa a spoluzakladatele Konta Bariéry a Dětského centra Paprsek Jaroslava Šturmu a básníka, spisovatele a publicistu Jaroslava Šumšala, jenž zemřel v osvětimském koncentračním táboře.
Mezi nominovanými jsou rovněž Miloslav Teichmann, kterého komunistický režim odsoudil na osm let za údajnou přípravu obsazení rozhlasu v únoru 1948, Jaromír Vašků, pod jehož vedením se v Česku provedly první aplikace umělého srdce, Ladislav Zeman, jehož práce je spojena s úspěchy Královéhradeckého Klicperova divadla, a místopředseda Ústředního bramborářského svazu Jiří Zvolánek.
Loni Sněmovna navrhla prezidentovi 49 osobností. Zeman může, ale také nemusí návrhy zohlednit. Vyznamenání prezident předává tradičně především 28. října, tedy na den výročí vzniku československého státu.
