Praha - Přesně před třemi lety Evropský soud pro lidská práva označil české školství jako diskriminující systém, který posílá mentálně úplně zdravé romské děti do speciálních škol.
Odborníci teď upozorňují na to, že se tak vytváří začarovaný kruh, který může ovlivnit další generace.
České školství se totiž vyznačuje tím, že děti více než jinde dosáhnou jen na takové vzdělání, které mají jejich rodiče. Potvrdila to i čerstvá studie Sociologického ústavu Akademie věd zveřejněná ve sborníku Jaká je naše společnost.
Autoři porovnali data Evropského sociálního výzkumu a zjistili, že v Česku je taková předurčenost ve vzdělání největší ze sledovaných evropských zemí.
"Úspěšnost či neúspěšnost jedince při přechodu na vysokou školu v ČR výrazně ovlivňuje vzdělání otce, čím je toto vzdělání vyšší, tím vyšší je šance jedince vstoupit na vysokoškolskou dráhu," popisují závěry svého zkoumání Natalie Simonová a Petr Soukup.
Dítě s otcem vysokoškolákem má asi pětkrát větší šanci, že také vystuduje vysokou školu, než dítě, jehož otec má jen základní školu.
Speciální rovná se v Česku romská škola
Zjednodušeně řečeno - děti dosáhnou jen na ty školy, na které dosáhly jejich rodiče. A u některých romských rodin jsou to školy, kterým se dříve říkalo zvláštní.
"Problém je v tom, že teď jsou to vlastně romské školy," popisuje Stano Daniel z European Roma Rights Centre.
"Děti se tam často cítí lépe, protože tam chodili jejich rodiče, chodí tam sourozenci," dodává Daniel s tím, že romské děti se tam cítí často lépe než ve školách "normálních". "Teď ještě ministerstvo navíc přišlo ještě se záměrem posílat do zvláštních škol automaticky děti, které víckrát propadnou. S tím se vůbec nemůžeme smířit," dodává.
Právě strašení propadlíků zvláštními školami bylo jednou z posledních kapek, proč z ministerstva odešel expert na speciální školství dětský psychiatr Viktor Hartoš, který měl na ministerstvu reformu speciálního školství prosadit.
Po třech letech od rozudku zatím český stát nevyhověl evropskému soudu v ničem, na ministerstvu byly sice připraveny dvě vyhlášky, které speciální školství měly zreformovat, ministr školství Josef Dobeš je ale nechává přepracovat.
"Z pozice vedoucího týmu se nemohu odborně ani lidsky ztotožnit se současným postojem MŠMT k plnění závazků vyplývající z odsuzujícího rozsudku Evropského soudu z roku 2007, protože v něm nenacházím autentickou snahu přispět k řešení závažného celospolečenského problému, ale spíše tendenci spokojit se s jeho formálním řešením," napsal Hartoš ve výpovědi.
Vyhlášky by měly být hotovy v lednu, ale zatím nikdo neví, co v nich bude. Podle Hartoše je klíčové zrušit speciálním školám možnost, aby si bez lékařských posudků mohly doplňovat stavy až pětadvaceti procenty zdravých dětí. Právě za tuto zákonnou možnost Česko evropský soud silně kritizoval.
