Vedení národních parků ještě ani nespočítalo všechny popadané a poničené stromy a ochránci přírody už přicházejí s výzvami, aby v nejcennějších chráněných oblastech nechali vyvrácené stromy ležet - příroda si s nimi poradí.
"Ministerstvo životního prostředí a správy parků by měly odolat tlaku lesníků a obcí, aby se kvůli hrozbě kůrovcové kalamity všechno dřevo vytěžilo a odvezlo," řekl Aktuálně.cz náměstek ředitele České geologické služby Jakub Hruška, který se problematikou českých lesů dlouhodobě zabývá.
Obdobný spor mezi lesníky a ochránci přírody se rozhořel před třemi lety ve Vysokých Tatrách, kde tamní lesy zdevastovala větrná smršť. Ochranářská sdružení dokonce obvinila tamní státní lesy, že porušily zákon, když po ničivé vichřici těžily dřevo v nejpřísněji chráněné oblasti.
Na Šumavě to bude citlivá záležitost
Podle Hrušky podobné nebezpečí hrozí především na Šumavě, kde orkán vyvrátil a polámal stovky tisíc stromů. Mnohé z nich rostly v první, nejcennější zóně národního parku.
"Zatím jsme se do mnoha míst ani nedostali. Až budeme znát přesný rozsah škod, budeme se bavit o tom, co dál," řekl Aktuálně.cz šéf šumavského kalamitního štábu Libor Hošek.
Dodal, že plán péče národního parku umožňuje v některých oblastech aktivně zasahovat proti kůrovci, což se týká i prvních zón. "Někde se smí zasahovat, někde ne," vysvětlil Hošek. Zdůraznil, že o konkrétním postupu se bude teprve jednat.
Ministr už jednou couvl
Spor o to, jestli kácet a odvážet z nejcennějších oblastí parku smrky napadané kůrovcem, se na Šumavě vede už roky.
Vloni na jaře tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek na nátlak šumavských obcí zastavil veškeré správní kroky, jejichž cílem bylo výrazně rozšířit území parku, kde by bylo zakázáno kácení stromů napadených kůrovcem.
Starostové se totiž obávali toho, že by se kůrovec nekontrolovatelně rozšířil a zničil značnou část Šumavy.
Škody v lesích po orkánu, který se koncem minulého týdne přehnal také přes šumavské kopce, mohou tento dlouholetý spor znovu rozpoutat.
Nechte to ležet
Nevládní ekologické organizace už veřejně poradily, co by se mělo se stromy vyvrácenými v prvních zónách parku udělat. "Podle mého názoru by měly zůstat ležet," soudí Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Dodal, že by s likvidací kalamity začal na hranicích parku a postupoval do centra. Tím by se zabránilo, aby se kůrovec případně nerozšířil.
Také Jakub Hruška z České geologické služby se přimlouvá za to, aby se v prvních zónách parku stromy poškozené orkánem nechaly ležet a dřevo se zpracovalo maximálně ve třetích zónách, a to ještě selektivně.
"Ochrana přírody je na prvním místě, peníze až na druhém," tvrdí Hruška.
Šumavské obce zatím svou představu o likvidaci kalamity nesdělily. Je ovšem pravděpodobné, že minimálně některé z nich budou požadovat, aby se odstranilo co možná nejvíce popadaných smrků. Svůj názor už vyjádřila Borová Lada.
"Kromě toho, že jsem starostka, jsem také vystudovaná lesní inženýrka a mé lesnické srdce mi říká, že by se to mělo uklidit," řekla Aktuálně.cz tamní starostka Jana Hrazánková
V Českém Švýcarsku stromy zůstanou
V národních parcích Krkonoše a České Švýcarsko takový problém s vyvrácenými stromy v nejvzácnějších oblastech nemají. V Krkonoších v prvních zónách smrky takřka nerostou a orkán poničil stromy především ve třetí zóně, která není tak cenná.
V nejvzácnějších územích Českého Švýcarska nezpůsobil orkán nijak mimořádné škody. "V prvních zónách to nebylo moc vážné," řekl mluvčí parku Antonín Votápek.
I tak vedení parku plánuje, že popadané stromy v centrální části parku ponechá. Některé použije jako takzvané lapáky na kůrovce, ostatní zbaví kůry, aby se pod ní lýkožrout nemohl rozmnožit.
