Až začne příští týden v úterý další schůze Poslanecké sněmovny, musí ministr vnitra Jan Hamáček počítat s tím, že bude čelit dotazům i kritice některých opozičních stran za to, jak odmítá přijmout několik nezletilých uprchlíků z řeckých ostrovů.
"Budeme tlačit na ministra vnitra a celou vládu, aby přehodnotili svůj postoj, ať Řecko vyřeší problém nezletilých uprchlíků za nás, protože my jako Česká republika nemíníme nikomu na našem území pomáhat," avizuje předseda poslaneckého klubu Starostů a nezávislých Jan Farský.
Podobně mluví také první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová, europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová či poslanec pirátů Jan Lipavský. Všichni tito politici ve čtvrtek podpořili občanskou iniciativu Češi pomáhají, která usiluje o to, aby Česko nezletilým pomohlo, a jedná s rodinami, které pomoc nabízejí.
Jak přesně bude tlak politiků ve sněmovně vypadat, není zatím jasné, zmiňovaní politici říkají, že o tom budou ještě jednat. Už teď je ale jisté, že po Hamáčkovi bude vysvětlení jeho postoje požadovat předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a k podobnému kroku se chystá i předseda lidovců Marek Výborný.
Je také možné, že opozice připraví usnesení, kterým by mohla sněmovna vyzvat vládu k pomoci nezletilým. Šance na přijetí takového usnesení je však malá, protože odpůrci pomoci z řad hnutí ANO, ČSSD, SPD a KSČM mají jasnou většinu.
Některé děti spí v zemi, podmínky jsou katastrofální
Situace kolem možné pomoci nezletilým uprchlíkům ze strany Česka se každopádně táhne už druhým rokem a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco změnit.
Jisté je to, že uprchlíci v řeckých táborech žijí v naprosto katastrofálních podmínkách a naléhavě potřebují pomoc. Mimo jiné o tom svědčí čtvrteční slova některých lidí, kteří v táborech byli. Ať už to byla slova Eirini Papanastasiou, která v táborech pracuje za Lékaře bez hranic, nebo českého dětského psychiatra Petra Pötheho.
Eirini Papanastasiou, která ve čtvrtek mluvila s českými novináři přes Skype přímo z Řecka, sdělila, že na ostrovech je nyní kolem 38 tisíc migrantů, kteří jsou umístěni v šesti přijímacích a identifikačních zařízeních původně určených pro šest tisíc lidí. Mezi těmito uprchlíky je přibližně pět tisíc nedoprovázených dětí, z nichž přibližně 93 procent tvoří chlapci. Pokud jde o věk, většinou je jim 14 až 17 let.
"Mnozí žijí ve stanech, které jsou určeny pro letní kempování, a nemají přístup k hygienickým zařízením. Nebo žijí v kontejnerech pro osm lidí, ve kterých je ale až dvacet lidí. Děti přitom spí na zemi jen na matracích a mají absolutně minimální přístup ke sportu či jiným rekreačním aktivitám," sdělila. Na dotaz, zda nehrozí od těchto nezletilých nějaké nebezpečí, odpověděla negativně. "My jsme si ničeho takového nevšimli, my si všímáme toho, že žijí v nelidských podmínkách," reagovala.
Tyto podmínky popsal podrobněji dětský psychiatr Petr Pöthe, který na ostrovech za uprchlíky několikrát byl. "Děti v těchto táborech spí nejen v kontejnerech, ale také na zemi. Mají v zemi udělanou díru a na noc se přikrývají igelitem. Jinak jsou v obydlí, které je složeno spíš z plachet, kde se samozřejmě v zimě netopí a nejde tam ani zavést elektřinu," popisuje situaci v táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos s tím, že v táboře velmi chybí více lékařů a dobrovolníků.
Podle Pötheho mají navíc migranti za sebou velmi náročnou a dlouhou cestu, někteří při ní přišli i o příbuzné. "Měl jsem například rodinu z Afghánistánu, které při útěku z této země zastřelili maminku a těsně před vystoupením ze člunu se tatínkovi ztratila devítiletá dcera. Takové lidi tam potkáte běžně, přitom se jim dostává jen minimální psychologické pomoci," uvedl psychiatr.
Mluvil také o tom, že někteří nezletilí byli při cestě do Evropy znásilněni nebo se potýkají s posttraumatickou stresovou poruchou. "Například jsem navštěvoval osmiletého chlapečka, který tam byl s maminkou a pěti staršími bratry, v noci se budil, měl noční můry a jednoho dne přestal bratry poznávat," řekl a dodal, že takových případů jsou tam stovky. "Zrovna teď v polovině listopadu tam umřela devítiměsíční holčička na dehydrataci," podotkl.
Hamáček: Starší děti mohou být riziko
Ministr vnitra Jan Hamáček k problému dlouhou dobu mlčel. Promluvil až ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že neodpověděl na dopis, ve kterém Řekové už v září žádali Česko o pomoc s dětskými uprchlíky. Šéf ČSSD následně na sociální sítě napsal, že "není monstrum, které odmítá pomoc". Své jednání vysvětluje tím, že v táborech jsou jen starší děti, které by podle něj mohly být bezpečnostním rizikem, anebo jsou ze zemí, kam je možné je vrátit.
"Poslal jsem do Řecka dopis s žádostí o seznam dětí, které by mohla ČR přijmout. Podle statistik však v Řecku nejsou opuštění syrští sirotci, ale hlavně Afghánci a Pákistánci starší 14 let, možné bezpečnostní riziko," napsal na sociální sítě.
Tento týden ve čtvrtek svůj názor ještě rozvedl. "Problém, o kterém hovoříme, se rozhodně netýká syrských sirotků ve věku do deseti let. Typický nezletilý bez doprovodu na řecké straně je chlapec ve věku 15+, velmi pravděpodobně z Afghánistánu nebo z Pákistánu. U takových osob je případná integrace velmi komplikovaná," prohlásil Hamáček. K tomu dodal, že pákistánské uprchlíky by Řekové měli vracet do Pákistánu, protože EU má s touto zemí podepsanou readmisní dohodu o navracení.
Jenže zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaromír Miko i další dobrovolníci a někteří opoziční politici mu oponují. Miko ministrovi především vyčítá, že mluví pouze o dětech do deseti let ze Sýrie a věří, že Řekové takovou "objednávku" nesplní - a ministr pak může říkat, že má snahu pomáhat, ale chyba je u Řeků.
"Apelujeme na pana Hamáčka, aby přestal používat slovo syrské děti pod deset let a přestal mluvit o tom, že starší děti představují bezpečnostní riziko," řekl Miko a zopakoval, stejně jako v minulosti, že je v kontaktu s přibližně dvěma stovkami rodin, které nabídly, že se budou o uprchlíky starat.
Z dosavadních informací je ale zároveň patrné, že rodiny by chtěly hlavně ty mladší či nejmladší - kterých ale tolik není. O ty starší by se musel postarat stát.
Hamáček se mi vyhýbá, ale Babiše se bojí, tvrdí Šojdrová
Na Hamáčka tlačí také europoslankyně Michaela Šojdrová, která mu podle svých slov telefonovala a posílala e-mail. Odpovědi ani zvednutého telefonu se ale zatím nedočkala. "Budu vytrvale žádat odpověď, protože si myslím, že od něj není férové ani slušné, že nereaguje. Měl by alespoň říci: 'Babo, neotravuj mě…' Rozhodně se s ním budu chtít setkat," řekla Aktuálně.cz.
Zároveň uvedla, že ještě důležitější než osobní setkání či vzájemná komunikace je to, aby Hamáček začal dělat rozhodnutí, která budou směřovat ke snaze dětem pomoci. "Teď už nejde o to, co si myslí on jako ministr nebo já jako Šojdrová, ale jde o to, že zastupujeme Českou republiku a jde o její jméno na mezinárodní úrovni. Lidskost by měla být pro nás vedle bezpečnosti tím nejdůležitějším. On by se k tomu měl postavit jako člověk lidsky a jako politik hledat řešení," míní Šojdrová.
Ta se v minulosti setkala i s premiérem Andrejem Babišem, ovšem na pomoci se nedohodli. Na dotaz Aktuálně.cz, zda s ním chce ještě jednat, odpověděla, že Babiš velmi dobře ví, o co ona žádá. "Asi se mu o mně i zdá. Ví dobře, že čekáme na to, aby to rozhodl. Myslím, že Hamáček se pana premiéra bojí. Kdyby Babiš projevil větší ochotu, tak by se nepochybně věci hnuly. O tom jsem přesvědčená," prohlásila.
Šojdrová nepochybuje o tom, že by v Česku skutečně bylo dost rodin, které chtějí pomoci. "Teď nemá smysl rodiny shánět. Já vím stoprocentně, že pokud by byla reálná možnost, že se tady děti objeví, tak by byly i rodiny, které by si je vzaly. Píší mi, telefonují, jsou připraveni," sdělila.
Potvrzuje námitku, že rodiny by starší uprchlíky patrně moc nechtěly. "O ty mladší bude okamžitý zájem a ti starší by byli v zařízeních pro cizince. Ale neziskové organizace by se o ně staraly, poskytly by jim zázemí, věnovaly se jim o víkendech, postupně by je integrovaly," míní Šojdrová.
