Řecko začátkem září vyzvalo ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. V dopisu, na který upozornil server Hlídací pes, řecká strana ČR žádala o převzetí 40 dětí. Hamáček pak uvedl, že Řecko se jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl.
Už v pondělí vyzvalo Hamáčka a vládu k jednání s Řeckem a k přijetí dětských běženců víc než pět stovek osobností. V listu uvádí, že se česká migrační politika dlouhodobě pohybuje "na samé hranici mezi humanitou a nehumánností" a že se nechtějí smířit s tím, že by ČR na hodnoty humanity a solidarity rezignovala. Přijetí dětských uprchlíků z táborů by mělo být lidskou povinností i solidárním projevem s jinou členskou zemí, která o pomoc žádá, uvedli signatáři a signatářky.
Dopis podepsali například kněz Tomáš Halík, někdejší ministři školství Jan Sokol a Stanislav Štech, bývalí disidenti Svatopluk Karásek a Jiřina Šiklová a řada duchovních, akademiků, historiků a dalších osobností.
Také členky spolku Pražské matky ministra vyzývají, aby "přestal české humanitární pomoci sirotkům bránit" a umožnil českým organizacím se o děti z válečných zón postarat. "Před třiceti lety jsme demonstrovaly v nesvobodném režimu za lepší život vlastních dětí. Dnes, kdy si užíváme vysokou životní úroveň v demokratickém režimu, můžeme a máme povinnost zachránit alespoň několik málo životů dětí z válečných oblastí," stojí v dopise pražských matek.
Hnutí pražských matek vzniklo na přelomu roku 1988 a 1989. Upozorňovalo na znečistění životního prostředí. V květnu 1989 uspořádalo první demonstraci v tehdejším Československu, která se na problém zaměřovala. Teď spolek bojuje za bezpečnost dětí v dopravě či za čisté ovzduší v hlavním městě. Dopis adresovaný Hamáčkovi v úterý v sídle jeho ministerstva předávaly původní členky hnutí i zástupkyně spolku.
"Jsme zklamané, znechucené, pobouřené tím, že ministr neodpověděl na žádost řeckého ministerstva vnitra o přijetí 40 sirotků z táborů. Přijde nám normální a lidské, aby se náš stát k humanitární činnosti připojil," řekla novinářům Terezie Hradilková z hnutí pražských matek. Hamáčkův přístup označila za cynický.
"Dětem z Jugoslávie jsme také pomohli"
Autorky dopisu ministra vnitra vyzývají, aby "přestal české humanitární pomoci sirotkům bránit" a umožnil českým organizacím se o děti z válečných zón postarat. Poukazují na to, že přeplněné tábory nejsou vhodné prostředí pro malé děti, ale ani pro náctileté. Hradilková připomněla, že v minulosti Česko přijímalo děti z krizových oblastí třeba i jen dočasně do doby, než se mohly vrátit domů. Týkalo se to třeba dětí z bývalé Jugoslávie.
Informace o postupu při vyřizování řecké žádosti žádala minulý týden při interpelacích opozice. Hamáčkův přístup kritizovala. S návrhem přijmout 50 syrských sirotků z řeckých táborů přišla už loni europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy uvedl, že Česko žádné migranty přijímat nebude a uprchlíkům je potřeba pomáhat v jejich zemích. Zmínil pak plán vybudovat sirotčinec v Sýrii. Týdeník Respekt teď informoval o tom, že se záměr neuskuteční.
