Chování politiků nás štve, chceme dětem v Řecku pomoci, zní z 200 českých rodin

Radek Bartoníček Radek Dragoun Radek Bartoníček, Radek Dragoun
21. 11. 2019 10:08
Zatímco ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nadále odmítá, aby si Česko vzalo do péče několik desítek nezletilých z uprchlických táborů v Řecku, lidé z organizace Češi pomáhají tvrdí, že existují desítky rodin, které prošly patřičnou přípravou a mohou se dětí kdykoliv ujmout. "Chování politiků, kteří hledají důvody, proč nepomoci, mě hrozně štve," říká Monika Le Fay, která chce pomoci.
Máme rodiny, které jsou připraveny se o nezletilé z řeckých táborů postarat. Zatím tomu ale brání nechuť české vlády pomoci, tvrdí Jaroslav Miko ze sdružení Češi pomáhají.
Máme rodiny, které jsou připraveny se o nezletilé z řeckých táborů postarat. Zatím tomu ale brání nechuť české vlády pomoci, tvrdí Jaroslav Miko ze sdružení Češi pomáhají. | Foto: Tomáš Cetkovský

Vincent, Sebastián, Vanessa a Arianna. To jsou jména čtyř dětí, které má režisérka a spisovatelka Monika Le Fay. Časem by jich mohlo být ovšem ještě více. Monika Le Fay patří k asi dvěma stovkám rodin, které jsou připraveny pro případ, že by se Česko nakonec přece jen rozhodlo ujmout několika dětí, které jsou v utečeneckých táborech v Řecku.

"Jsem přesvědčená, že naše země by měla dětem pomoci, a proto jsem se přihlásila, že nabízím pro jedno nebo dvě děti zázemí naší rodiny," potvrdila Aktuálně.cz. Patří tak k dobrovolníkům, kteří jsou ve spojení s občanskou iniciativou Češi pomáhají.

Varianta, že se několik dětí z řeckých táborů skutečně ocitne v Česku, se však zatím jeví jako málo pravděpodobná. Premiér Andrej Babiš (ANO) dává dlouhodobě najevo, že pomoc uprchlíkům v této formě nepodporuje, a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) opakovaně tvrdí, že pomoc není z různých důvodů minimálně prozatím možná. A to i přesto, že Češi pomáhají i některé další organizace upozorňují, že by Česko pomoc zvládlo - mimo jiné i díky rodinám, které nabízejí, že se o děti postarají. 

"Chování politiků, kteří hledají důvody, proč nepomoci, mě hrozně štve. Považuji za velmi ponižující, že nás takoví politici reprezentují. Sir Nicholas Winton nebo Irena Sendler zachránili v daleko horší době několik tisíc židovských dětí. My se tu hádáme o několik desítek dětí. Je smutné sledovat, co se tu děje. Poslanci a ministři sedí na teplých židlích, středobodem jejich dne jsou řízky za desetikorunu ve sněmovní kantýně a nejsou schopni pomoct  dětem, kterým je zima a mají hlad. Dovede si vůbec představit někdo něco horšího?" míní Monika Le Fay, která je podle svých slov otrávená i z toho, jak jsou lidé sobečtí.

"Hrozně mně leze na nervy, když se říká, proč se nepomáhá českým dětem. Já jsem přesvědčená, že ten, kdo chce pomoci, tak pomáhá jak českým, tak i třeba řeckým nebo syrským dětem. Není možné se pořád ohánět českými dětmi, protože ty útoky proti těm, kteří pomáhají, jsou ze strany lidí, kteří stejně pro české děti nic nedělají," stěžuje si.

Le Fay vychovává čtyři děti. Dvě z nich jsou její biologičtí synové, jednomu je 19 a druhému 21 let, a k tomu se stará o dvě holky v pěstounské péči. "Jednu romskou, osmiletou, a druhou, šestnáctiletou, která je americko-filipínsko-slovenského původu," uvedla. Na dotaz, jestli má nějakou konkrétnější představu, jaké dítě by si případně z řeckých táborů vzala, odpovídá, že pokud jde o národnost, je jí to jedno. V případě věku by si ale vzala dítě do osmi let.

"Není to proto, že bych měla něco proti dětem nad osm let, s klidem bych si vzala i starší. Z vlastní zkušenosti v rodině i z literatury ale vím, že je lepší, když dítě, které přijde do rodiny, je mladší než ostatní děti v rodině. A protože nejmladší naše dítě má osm, ráda bych dítě do tohoto věku," vysvětlila. Přitom dodala, že její výhodou je mimo jiné bydliště v Praze. "Kdybych bydlela ve Zlíně, kde jsem se narodila, bylo by to složitější. I v Praze se občas po mně lidi dívají a asi přemýšlejí, s kolika otci asi své děti mám," usmívá se Monika Le Fay.

Na dotaz, jak dlouho by se mohla o děti z uprchlických táborů starat, odpověděla, že by to záleželo na potřebách dítěte. "Dočasně nebo i trvale. Ideální samozřejmě je, aby se dítě po skončení konfliktu ve své zemi mohlo vrátit domů, tedy pokud bude mít kam, nebo ke své širší rodině. Jestliže taková možnost nebude, jsme připraveni si ho nechat a vychovávat ho u nás," tvrdí režisérka a spisovatelka v jedné osobě. "Naše děti jsou pro nás pro všechny obohacením a do jisté míry i naplněním smyslu života," dodává. 

Nejdříve menší skupinku dětí nižšího věku    

Největší přehled o rodinách, které chtějí pomoci, má občanská iniciativa Češi pomáhají a její předseda Jaromír Miko. Ten tvrdí, že celá věc má jednu zásadní překážku, kterou je dosavadní nechuť české vlády pomoci. "Pan Hamáček a celá vláda musí dát politický souhlas k tomu, aby mohli být nezletilí z Řecka přesídleni," říká Miko s tím, že jinak by už nic péči o nezletilé nebránilo. 

"My jsme jinak zcela připraveni, a to doslova od A do Z. Tedy od příjezdu nezletilých do Česka až po rozmístění do rodin. Máme seznam dvou stovek rodin, které nabídly pomoc. Z nich bychom vybrali ty nejvhodnější, upřednostnili bychom zřejmě rodiny, kde už teď mají dítě třeba z Iráku nebo Afghánistánu a děti z táborů by přišly do podobného kulturního prostředí," řekl ve středu Aktuálně.cz.

Pokud jde o věk těchto dětí, o němž se mnohdy diskutuje, Miko sdělil, že rodiny většinou upřednostňují mladší děti. "Samozřejmě ty nejmenší by chtěly rodiny nejvíc. Proto se s řeckou stranou domlouváme na tom, aby se přesídlení účastnily děti od osmi do 18 let. Upřednostňujeme ty mladší, ale nemůžeme si zase tak úplně diktovat," přiznal Miko.

Upozornil zároveň na to, že by byl pro postupné přesidlování dětí, takže nejdříve by mohla přijet třeba skupinka deseti dětí. "Abychom všechno připravili opravdu perfektně a potom to také realizovali. Vše musí být hlavně v zájmu dětí," uvedl. 

Jaroslav Miko se hodně zlobí na ministra Hamáčka, který podle něj dělá pro pomoc dětem v táborech málo. "My jsme mu dokonce v minulosti dali seznam 14 dětí z jednoho zařízení, z nichž žádnému nebylo přes 12 let. Některým dětem bylo šest let nebo osm let a neměly žádné rodiče," řekl Miko. Hamáček měl podle něho v tomto případě výhrady, že nejsou všechny děti ze Sýrie.

"V seznamu byly kromě malých syrských dětí také děti z Aghánistánu, Palestiny a jedno z Konga. Byly to opravdu malé děti pod dvanáct let a jemu vadilo, že tam nejsou jen syrské děti. Klidně tyto děti mohl vzít, prokazatelně neměly rodiče a neměli o ně zájem ani žádní příbuzní. Vždycky si hledá důvody, aby nemusel nikomu v Česku pomáhat. Takto si vymýšlí už řadu měsíců," míní Miko, který chce, aby zástupci iniciativy Češi pomáhají mohli být při výběru dětí v táborech.

Hamáček na dotaz z Řecka původně vůbec nereagoval

Současná situace je taková, že ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) minulý týden podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného přislíbil, že zástupci české ambasády do uprchlických táborů v Řecku vyrazí.

Český velvyslanec v Řecku Jan Bondy nyní Aktuálně.cz řekl, že přímo do táborů pravděpodobně delegace nepojede. "Na ostrovech jsem byl opakovaně, a tak situaci docela dobře znám. Jednání s řeckou stranou by měla probíhat nyní v Aténách, na úrovni zástupců ministerstva vnitra," řekl Bondy s tím, že se jednání zúčastní i on, případně jeho zástupce. Podle mluvčího ministerstva vnitra Jiřího Korbela se však v tuto chvíli žádné setkání s účastí Hamáčkova resortu nepřipravuje.

Situace okolo přijetí dětí z uprchlických táborů se začala řešit znovu poté, co server Hlídací pes upozornil na to, že ministr Hamáček neodpověděl na dopis z Řecka, ve kterém byl požádán o přijetí 40 nezletilých z tamních uprchlických táborů. Přestože nejprve tvrdil, že na takové dopisy se neodpovídá, po tlaku opozice a občanských iniciativ tak nakonec učinil. V dopise požádal o seznam konkrétních dětí, které by se do Česka mohly přemístit.

V prohlášení pak Hamáček uvedl, že "není žádné monstrum, které by odmítalo pomoci malým dětem bez doprovodu, které by byly v nějaké tíživé situaci". Podle jeho informací se však žádné takové děti na řecké straně nenacházejí nebo jsou součástí systému péče na řecké straně a nelze je do Česka přepravit.

Podle velvyslance Bondyho se nyní čeká na odpověď Řeků na Hamáčkův dopis, zdali se v táborech nachází děti, kterým může Česko pomoci. Hamáček v rozhovoru pro deník Blesk však uvedl, že nezletilé bez doprovodu v táboře tvoří v 93 procentech Afghánci a Pákistánci starší 14 let. A jejich přijetí v Česku by považoval za velké bezpečnostní riziko.

Hamáčka kritizuje i další organizace, která pomáhá lidem

"Je neuvěřitelné, kam se v Česku posunula tato debata," řekl Aktuálně.cz Milan Votýpka z organizace Pomáháme lidem na útěku, který v řeckých táborech letos působil. "To je přece jedno, jestli dítěti je 14 let, nebo 10 let. Je to pořád lidská bytost. Tady se bavíme, jako by dospělí chlapi nebyli lidi. To je strašné prostě," vysvětlil Votýpka.

Votýpka kritizuje stát také za to, že kvůli nevstřícnému postoji k přijetí uprchlíků Česko není solidární vůči ostatním zemím v Evropské unii. "Oni tím trpí a my děláme, že to je jejich problém a ať se řeší tam, kde je. Zavíráme oči před tím, že naši partneři, státy, se kterými žijeme v jednom ekonomickém prostoru, mají problém, a my ho odmítáme řešit byť na naprosto symbolické rovině 40 dětí," řekl Votýpka.

Ministr Hamáček také připomněl případ 89 iráckých křesťanů, kteří do Česka přišli v roce 2016. Část z nich pak utekla do Německa, vláda následně projekt zastavila. Něco podobného by podle Hamáčka hrozilo v případě, že by Česko přijalo náctileté Pákistánce či Afghánce. "Netroufnu si a myslím si, že nikdo z nás nechce, abychom tady přivezli takto rizikovou skupinu, která buď velmi rychle zmizí z Česka směrem na západ, nebo tady, nedej bože, bude páchat nějaké nepřístojnosti," řekl deníku Blesk Hamáček.

Podle Votýpky však větší riziko s sebou nese to, že lidé zůstávají v táborech. "V čem je to bezpečnostní riziko? Že by sem přišel do rodiny, někdo se o něj staral, dostalo by se mu vzdělání místo toho, že teď sedí v Řecku a nic se s ním neděje? Vždyť uprchlické tábory jsou nejlepší loviště pro všechny radikály a kriminální skupiny. To, že lidé v nich nemají co dělat, není o ně postaráno ve smyslu, že nemají pravidelnou školní docházku, lásku rodiny, to je obrovské bezpečnostní riziko," řekl dobrovolník.

Pokud bude vše profesionálně připraveno, nehrozí podle něj ani to, že by uprchlíci po přesunu do Česka zmizeli v zahraničí. Stát by podle Votýpky měl po doporučení řecké a italské strany vybrat konkrétní rodiny, které by následně prověřily bezpečnostní složky země. "Pokud by se to udělalo dobře, tak by neutekli," řekl Votýpka.

Na projektu s iráckými křesťany kritizuje, že akce byla nezvládnutá ze strany samotné organizace Generace 21. "Dělala to neznámá organizace, která s tímto typem práce neměla velkou zkušenost, lidi vybírala v rozporu s mezinárodním humanitárním právem na základě etnického nebo náboženského klíče, naslibovala jim hory doly, které v Česku mohla jen těžko splnit, a kvůli tomu ti lidé utekli pryč nebo se chtěli vrátit, protože to nebylo profesionálně zvládnuté," vysvětlil Votýpka.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy