Chybí voda a lidé prchají. Manželky bojovníků z IS popsaly tábory na severu Sýrie

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
16. 10. 2019 12:36
Desetiletá Amira, osmiletá Heba a jejich bratr Hamza jsou sirotci. Jejich rodiče opustili před několika lety rodnou Británii, připojili se k radikální organizaci Islámský stát (IS) a později během bojů v Sýrii zahynuli. Trojice dětí se ocitla v uprchlickém táboře Ajn-Ísa, odkud je v neděli kvůli turecké invazi evakuoval úřad OSN. Řada jiných rodinných příslušníků islamistů ale v táborech stále je.
Děti v uprchlickém táboře Al-Húl v Sýrii
Děti v uprchlickém táboře Al-Húl v Sýrii | Foto: Reuters

OSN odebrala z tábora Ajn-Ísa celkem 24 dětí včetně Amiry, Heby a Hamzy poté, co na něj zaútočili turečtí vojáci. Uprchlické zařízení se nachází na severu Sýrie, kde Ankara minulý týden zahájila vojenskou ofenzivu. 

Podle Turecka je cílem operace vytvoření bezpečnostní zóny na hranicích, která má umožnit návrat syrských uprchlíků do země. Jedním z terčů operace, která míří na syrské Kurdy, se v uplynulých dnech stal i tábor Ajn-Ísa. 

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky umístil čtyřiadvacetičlennou skupinku dětí do speciálního centra v syrském městě Rakka, informuje britský deník The Guardian. Jejich další osud zatím zůstává nejistý.

Evropské země se zdráhají převzít své občany, kteří bojovali po boku islámských extremistů nebo kteří jsou manželkami či potomky těchto radikálů. 

Tábor uprostřed pouště bez vody

S vypuknutím turecké invaze nastal v uprchlických táborech, ve kterých žijí rodinní příslušníci bývalých bojovníků IS, chaos. Tábory, stejně jako vězení, v nichž jsou zadržováni někdejší členové teroristické organizace, střeží kurdské oddíly. Ty se ale jak z táborů, tak z věznic postupně stahují. Kurdové už předem avizovali, že nebudou schopni bojovat proti turecké armádě a současně zajistit ostrahu.

Několik manželek bojovníků IS, se kterými mluvila zahraniční média, se nechalo slyšet, že se po zahájení turecké ofenzivy v táborech výrazně zhoršily podmínky. Na ty si přitom řada lidí stěžovala už předtím.

Server SBS k tomu napsal, že Kurdové se teď soustřeďují spíš na ochranu svého území než na správu táborů. 

"Život začal být obtížný. V Hasace - nejblíže položeném městě od tábora al-Húl - není žádná voda, protože zařízení na čištění vody bylo vybombardováno. Když žijete v táboře uprostřed pouště, i jediný den bez vody je katastrofa," popsala pro server Euronews žena původem z Francie, která si nepřála uvést své jméno.

"Zachází s námi jako se zvířaty. I pes ve Francii si žije lépe než my," dodala Francouzka, která žije spolu s osmiměsíčním kojencem v táboře al-Húl na severu Sýrie. 

Toto místo je domovem pro zhruba 60 tisíc žen a dětí, které mají nebo měly v rodině bojovníka Islámského státu. Žije tu také asi 10 tisíc civilistů, kteří se kvůli občanské válce v Sýrii ocitli bez domova. Podle nedělních informací listu The Guardian, jenž se odkazuje na tamní úřady, už ale z tábora po zahájení turecké invaze uprchlo nejméně 750 lidí. 

Některé ženy, které v táboře nadále přebývají, se více než kdy dříve bojí o svoji bezpečnost také kvůli víře. Řada z nich už prý v extremistickou ideologii Islámského státu, který byl v Sýrii definitivně poražen letos v březnu, nevěří. Před ostatními obyvateli tábora, kteří s radikálními názory stále souzní, se to ale bojí dát najevo.

Ti, kteří s IS stále sympatizují, prý pak na "bezvěrce" útočí třeba noži, kladivy nebo zbraněmi, které se jim do zařízení podařilo propašovat, píše server News.com.au.

Server SBS dokonce tvrdí, že ženy loajální k IS začaly v táboře vyrábět bomby z jednoduchých, dostupných materiálů, kterými útočí na stráže. "Očekáváme, že bychom v nadcházejících dnech mohli být svědky explozí nebo atentátů v táboře," uvedla Leila Rezkarová, která v zařízení pracuje. 

Také podle ní se situace v al-Húlu zhoršila po vypuknutí turecké operace. "Co začala turecká invaze, nepokoje eskalovaly a islamistická buňka v táboře hrozí zapálením celého tábora," tvrdí Rezkarová.

Uprchlíci se připravují na odchod

Násilí je hlášeno také ze zmíněného tábora Ajn-Ísa, odkud OSN evakuovala čtyřiadvacet dětí. Podle deníku The Guardian tu podporovatelé IS napadají hlídky OSN a ničí vchody do tábora.

Po zahájení invaze odsud zběhlo podle kurdských úřadů zhruba 950 lidí. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje, hovoří jen o stovce uprchlých. Před tureckou operací tam bydlelo kolem 13 tisíc lidí. 

Lepší není ani situace v táboře al-Roj, jehož zřizovatelem je, stejně jako v případě dvou předchozích, arabsko-kurdská koalice SDF. Al-Roj je nejmenším z trojice táborů, žije v něm kolem dvou tisíc žen a dětí. 

"Nemáme absolutně žádné informace, stráže nám lžou a říkají, že se nic neděje," vylíčila pro server Euronews žena původem z Německa, která taktéž pomluvila pod podmínkou anonymity. V táborech v Sýrii strávila celkem dva roky, do země odešla před šesti lety. 

Podle ní lidé držení v uprchlických táborech používají sociální sítě, odkud čerpají jediné zprávy o dění na severu Sýrie. Bojí se o své životy. Nad hlavami jim prý poletují letadla a drony. 

"Ženy se připravují na cestu, balí si tašky, svačiny a pití … a doufají, že se brzy dostanou domů," popsala Němka. Podle ní mnoho žen z tohoto tábora doufá, že jim Turecko zajistí návrat do rodné vlasti. Toho, že se v minulosti připojila k IS, prý lituje.

Video: Kurdy zraněné tureckým bombardováním přivážejí do nemocnice v Tel Tameru

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 55 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy