Letos v červnu si Miloslav Vaněk definitivně vyslechl, že nic nezákonného neudělal. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řídil v letech 2003 až 2014. V roce 2005 uzavřel se soukromou společností smlouvu, jejíž platnost prodlužoval dalších devět let. Firma E-centrum podle kontraktu zajišťovala pro úřad externí mediální služby. Jejím úkolem bylo, aby zlepšovala veřejný obraz instituce.
Úřad agentuře vyplatil celkem přes sedm milionů korun. Vaněk kvůli tomu čelil obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škoda, již měl úřad utrpět, pak byla vyčíslena na bezmála šest milionů. Rozdíl mezi částkami odvedla agentura coby DPH. V listopadu 2018 dostal Vaněk od Městského soudu v Praze podmíněný trest.
"Obžalovaný byl odsouzený k podmíněnému trestu ve výši dvou let s uloženou zkušební lhůtou v délce čtyři roky," sdělila Aktuálně.cz mluvčí soudu Markéta Puci. Dle rozsudku z roku 2018 měl Vaněk státu uhradit také škodu - oněch bezmála šest milionů, přesně 5,96 milionu korun.
Znalcův logický nesmysl
Podle zjištění Aktuálně.cz vystupoval v kauze jako znalec obžaloby ředitel České znalecké Vítězslav Hálek. Do případu vstoupil na zadání policie. Jeho úkolem bylo doložit, zda Vaňkem objednané služby byly předražené a lze ho potrestat za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Soud prvního stupně Hálkovy závěry beze zbytku přijal. Odvolací instance však při osvobození Vaňka letos v červnu explicitně uvedla, že znalec odvedl špatnou práci.
"Je třeba konstatovat, že znalec jednoznačně selhal, když vypracoval znalecký posudek, aniž by měl dostatek podkladových materiálů, a navíc tento deficit nepovažoval za vadu," stojí ve verdiktu, jejž Aktuálně.cz získalo a který vydal senát soudkyně Kateřiny Jonákové. "V případě, že neměl k vypracování objektivního znaleckého posudku podklady, byl povinen to (…) sdělit a vypracování znaleckého posudku odmítnout," píše dále.
Hálek měl zjistit, kolik se za mediální služby platí obvykle. V tomto ohledu získal informace od tří soukromých společností. Soudkyně Jonáková mu však vytkla, že ve svých zjištěních při srovnání s agenturou E-centrum nebral v úvahu jejich fungování na trhu, personální obsazení a renomé. Zásadního pochybení se pak znalec dopustil, když měl stanovit hospodárné cenové rozpětí externího mediálního zastoupení.
Pro jeho určení si totiž vybral jen jedinou firmu. Podle soudu jednal proti logice, jelikož měl cenovou škálu sestavit z více referenčních zdrojů. "Již samotné stanovení rozpětí s informacemi z jednoho zdroje je logickým nesmyslem. (…) Zásadní vadou znaleckého posudku je fakt, že znalcem určené rozpětí ceny obvyklé je zcela neobjektivní, a tím i veškeré závěry znalce jsou zatíženy vadou," stojí v rozsudku.
Správní řízení kvůli Opencard
Proč Hálek takto postupoval, není jasné. Na otázky Aktuálně.cz neodpověděl. Není to přitom první případ, kdy neodvedl odpovídající práci. Jak Aktuálně.cz upozornilo v srpnu, ministerstvo spravedlnosti vedlo s jeho firmou Česká znalecká správní řízení kvůli selhání v kauze Opencard. Jeho expertiza přispěla k tomu, že čtveřice politiků a úředníků dostala u soudu první instance nepodmíněný trest.
"Bylo zahájeno řízení o správním deliktu (…), kterého se měl obviněný dopustit tím, že v rozporu s § 8 zákona o znalcích a tlumočnících (…) nepostupoval při své znalecké činnosti s náležitou odbornou péčí," stojí v usnesení ministerstva spravedlnosti, jež má Aktuálně.cz k dispozici. Resort objevil v posudku České znalecké - zpracovaném samotným Hálkem - pětadvacet pochybení.
Jeho závěry označilo ministerstvo jako zavádějící a nevěrohodné. Trest nakonec nepadl, protože podle resortu byl Hálkův přečin v kauze Opencard promlčený. Tento závěr potvrdila v červenci ministryně Marie Benešová. Pochybení České znalecké explicitně pojmenovala i soudkyně Denisa Durdíková, která úředníky a politiky v čele s pražským exprimátorem Tomášem Hudečkem letos v březnu pravomocně osvobodila.
Žádná důkazní relevance
"Soud uzavírá, že k žádnému ze závěrů vtělených do kmenového znaleckého posudku znaleckého ústavu Česká znalecká nepřihlédl, nepřiznal jim jakoukoli důkazní relevanci," stojí v rozsudku. "Z takto formulovaného znaleckého závěru je evidentní, že znalecký ústav učinil i závěry, které mu vůbec nepříslušelo činit, závěry, na něž vůbec nebyl dotazován," uvedla dále soudkyně.
V příběhu osvobozeného exšéfa ÚZSVM Miloslava Vaňka se vrchní soud vedle Hálka vymezil i vůči rozhodování nižší instance. Objednané mediální služby vyhodnotil jako legitimní nástroj ke zvládání mediální agendy, kterou nemohlo oddělení komunikace úřadu zastat.
"V tomto směru obžalovaný jednoznačně rozpoznal, že limity (nedostatky) jinak dobře pracujícího oddělení komunikace jsou ve znalostech mediální problematiky a zejména krizové komunikace. Za situace, kdy čelil mediální dehonestaci úřadu, nepochybně postupoval správně, když na specializovanou problematiku najal PR agenturu," podotkl soud.
