Praha - Sílící hrozby přiměly českou vládu, aby schválila uvolnění peněz na zdokonalení bezpečnostního systému na pražském Letišti Václava Havla. Novinkou bude také automatické rozpoznávání obličejů cestujících. Podle vedoucího katedry kriminální policie a odborníka na terorismus Mariana Brzybohatého už systém na pražském letišti funguje ve zkušební verzi. A má při kontrolách významně vyšší úspěšnost než lidé.
"Dá se očekávat, že z hlediska bezpečnosti to bude užitečný prostředek kontroly. Nicméně z hlediska lidských práv a svobod je to omezující prvek," říká Brzybohatý v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přesto považuje zavedení systému na rozpoznávání obličejů za správný tah. "V dané situaci a na daném místě asi ano. Pokud je nutné nastavit vyšší úroveň bezpečnosti, představuje to prakticky vždy omezení a zásah do soukromí lidí. Je to cena, kterou v těchto případech musíme zaplatit," dodává.
Aktuálně.cz: Jak systém rozpoznávání obličejů cestujících na letišti funguje?
Marian Brzybohatý: Systém je kombinací kamer, softwaru a počítačů. Je napojený na databáze, takže může s relativně vysokou jistotou rozpoznávat obličeje. Podle výzkumu, který (na Letišti Václava Havla) proběhl, je výrazně efektivnější než lidé. Dá se očekávat, že z hlediska bezpečnosti to bude užitečný prostředek kontroly. Nicméně z hlediska lidských práv a svobod je to omezující prvek. To se nedá nic dělat. S růstem úrovně rizika a následných bezpečnostních opatření vždy stoupá i úroveň omezení. Jedno bez druhého asi nemůže fungovat.
A.cz: Takže na pražském letišti už funguje jakási demo verze systému?
Zatím je tam podle mých informací pouze ve zkušebním provozu a v současné době se uvažuje o jeho nákupu. Tento bezpečnostní systém není na letišti jediný. Vedle něho existují i další systémy. Existuje snaha integrovat a řídit všechny bezpečnostní systémy z jednoho centra, což by mělo zvýšit jejich účinnost a efektivitu bezpečnostních opatření.
A.cz: Systém bude rozpoznávat kohokoli, kdo se bude na letišti pohybovat?
Pravděpodobně bude využíván u turniketů, kde se provádí pasová kontrola a kde procházejí všichni cestující. Vy projdete kamerovým systémem, který vás zmapuje. V podstatě pokryje váš obličej virtuální sítí bodů. Jejich uspořádání a vzájemné vztahy jsou typické pro konkrétního jedince. Funguje to stejně jako otisky prstů. Systém vás identifikuje a na základě toho určí vaši totožnost, pokud vás má v databázi. Nebo může porovnat vaši aktuální podobu s fotografií, kterou máte uvedenou v pase.
A.cz: Kdo všechno by byl do databáze zahrnutý?
Určitě tam budou lidé, po kterých je vyhlášeno pátrání, nebo lidé, kteří jsou z nějakého důvodu objektem zájmu. Databáze se dá naplnit velice rychle. Otázka je, jaká je legislativa a jaké předpisy budou provoz takového systému upravovat. Pokud bezpečnostní služby budou mít zájem o vaši osobu, mohou tímto způsobem získat prostředek k ověření vaší totožnosti i ke kontrole vašeho pohybu. A mohou data třeba předávat dál.
A.cz: Kam dál?
Informace se mezi bezpečnostními službami vyměňují. Stejně tak jako si letecké společnosti vyměňují informace o rizikových pasažérech. Existuje široká škála možností, jak se získanými údaji nakládat. Je však důležité, aby byla jasně definována pravidla bránící jejich zneužití.
A.cz: Už jste zmínil, že půjde o zásah do soukromí cestujících. Dotkne se to nějak i jejich pohodlí na letišti?
To asi ne. Takový limit už existuje a lidé si na ně velmi rychle zvykli. Například skenery na letišti, které vás prohlížejí, aniž o tom víte, dělají také velice problematickou práci. Bohužel, rizika existují a tomu se přizpůsobují i prostředky.
A.cz: Je krok vlády reakcí na teroristické útoky ve Francii?
To nevím, ale určitě to k tomu přispívá. Všechny země v současné době i na základě této události budou zvyšovat investice do oblasti bezpečnosti. To znamená další a další omezení, a pokud se podíváte třeba na Spojené státy a na jejich legislativu, například Patriot Act a další, tak to už jsou docela podstatné zásahy do soukromí. Evropa se zatím víceméně bránila, ale myslím si, že je na nejlepší cestě ke stejnému cíli.
A.cz: Bezpečnostní systém by měl být za peníze, které v pondělí uvolnila vláda, zmodernizován do konce příštího roku. Není to pozdě? Nezaspalo Česko?
Nikdy není pozdě, skutečně ne. Je to vždy otázka tlaků, otázka rizik. Vždycky se čeká na nějaký problém, na nějaký průšvih. Pak se problémy řeší. Žádná vláda nebo instituce nechce jen tak uvolňovat peníze, o kterých není přesvědčená, že by byly využité. Ale v tomto případě dostatek důvodů pro tuto investici existuje.
A.cz: Roční provoz systému by měl vyjít na dvacet milionů. Jak probíhá údržba u takových systémů, kolik se na ní podílí lidí?
Záleží na rozsahu systému, který tam bude. To zatím nedokážu posoudit, ale je to stejná údržba, jako když zajišťujete třeba provoz IT sítě. To je naprosto stejné. Musíte zajistit software, funkčnost hardwaru, musíte reagovat na případné změny, musíte systém optimalizovat, a tak dále. Je to kontinuální aktivita.
A.cz: Co dalšího podle vás na pražském letišti v otázce bezpečnosti ještě chybí?
Nezlobte se, ale to vám nemohu říct. Pochopitelně v každém systému najdete spoustu děr. Když si dáte práci a budete mít čas, peníze a základní představu o fungování bezpečnostních systémů, určitě najdete možnost k jejich překonání. I na tom nejlépe střeženém letišti. Žádná instituce, včetně státu, nemůže zajistit stoprocentní bezpečnost.
A.cz: Takže nemáte pocit, že by pražské letiště bylo nějak pozadu ve srovnání s jinými evropskými letišti?
Záleží, s čím ho srovnáváte. Musíte si uvědomit, že pražské letiště a pražská letecká doprava se řídí pravidly Mezinárodní společnosti pro civilní letectví. Tato společnost, která je v podstatě součástí Organizace spojených národů, určuje standardy civilního letectví jako takového a bezpečnost zahrnuje jejich podstatnou část. Uvedené standardy jsou shrnuty v doplňcích zakládající smlouvy společnosti, kterým se říká anexy. Anexy se průběžně aktualizují a jejich obsah se zapracovává do leteckých přepisů i do legislativy členských států. Takže bezpečnostní standardy jsou u mezinárodních leteckých společností členských států přibližně stejné nejen v Evropě, ale i ve světě.
A.cz: Vy sám, i s přihlédnutím k zásahům do soukromí, považujete nasazení automatického rozpoznávání obličejů za krok správným směrem?
V dané situaci a na daném místě asi ano. Pokud je nutné nastavit vyšší úroveň bezpečnosti, představuje to prakticky vždy omezení a zásah do soukromí lidí. Je to cena, kterou v těchto případech musíme zaplatit.
