Brno - Veřejný ochránce lidských práv má na stole případ diskriminace dalších Čechů, kteří dostávají nižší důchody, protože v době federace byl jejich zaměstnavatelem podnik sídlící na Slovensku.

Konkrétně jde o někdejší zaměstnance Československých státních drah, kteří působili v oddělení Kontroly přepravních služeb. Exželezničáři sice pracovali v Olomouci a v Litoměřicích, v době federace však byla tato pracoviště začleněna do odštěpného závodu na Slovensku.

Ombudsman nyní prověřoval, jak byly těmto lidem přiznány důchody, a dospěl k verdiktu, že Česká správa sociálního zabezpečení jedná v rozporu se zákony a nerespektuje soudní rozhodnutí.

Nízké důchody

Otakar Motejl zjistil, že několika pracovníkům sociální správa vyměřila důchody tak, že pro český důchod uznala pouze zaměstnání u Českých drah (nástupce Československých státních drah) po 31.12.1992, kdy se rozdělila bývalá česko-slovenská federace. Za dobu do rozdělní federace berou exželezničáři penze vyměřené na Slovensku, které jsou nižší.   

Stejně jako ombudsman rozhodl také Krajský soud v Ústí nad Labem. Na základě žaloby jedné z bývalých pracovnic drah označil postup České správy sociálního zabezpečení za protiprávní.

Přestože je rozhodnutí už rok pravomocné, Česká správa sociálního zabezpečení svůj postoj nezměnila. Podala místo toho kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a do doby jeho rozhodnutí nechce stanovisko měnit.

To omdusman kritizuje. "Kasační stížnost nemá odkladný účinek, o tom může rozhodnout pouze soud, takže už rok Česká správa sociálního zabezpečení jedná zcela protiprávně a v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího správního soudu," uvedla mluvčí kanceláře Veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Podrobnosti k celému případu zveřejní ve čtvrtek.

Další v pořadí

Případ "železničářských" důchodců je dalším, jehož se problém důchodů z doby existence Československa týká.

Celkem je v České republice na tři tisíce původně československých důchodců, kteří dnes žijí v Česku, ale pobírají nižší důchody ze Slovenska.

A to jenom proto, že ve společném státě pracovali pro firmy se sídlem na Slovensku, část z nich přitom nikdy neopustila území Čech.

Tisíce problémů

Ústavní soudci přitom letos v březnu rozhodli v případě Anny Weiszové, že takový postup je diskriminační a lidé, kteří za rozpad společného státu nemůžou, by neměli být v situaci, kterou nijak nezavinili, diskriminováni.

A soudce zpravodaj Vladimír Kůrka uvedl, že nález otevřel prostor pro "dorovnání" nižších slovenských důchodů. Soudce dodal, že je na úřadech, aby rozhodly, jak to udělají.

Situace se zatím nezměnila, úřady se brání tím, že pokud by těmto lidem vyšli vstříc a dorovnávali by jejich důchody, otevřela by se tak cesta pro to, aby o dorovnání svých důchodů mohly žádat tisíce lidí ze Slovenska.