Justice původně řízení zastavila s tím, že výroky má řešit v disciplinárním řízení mandátový a imunitní výbor, nikoliv civilní soud. Nejvyšší soud uvedl, že se to navzájem nevylučuje. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.
"Občané ČR mají právo očekávat, že se jimi volení ústavní činitelé budou alespoň snažit vystupovat s určitou úrovní a kulturou," stojí v rozhodnutí. Poslanci a senátoři by podle verdiktu neměli pokládat parlament za fórum, kde lze bez rozmyslu anebo z nízkých pohnutek pronést cokoliv. Trestnímu stíhání za hlasování nebo projevy v parlamentu sice brání takzvaná indemnita, žaloba na ochranu osobnosti je ale možná.
"Projev poslance směřující vůči jinému poslanci na půdě Poslanecké sněmovny může vyvolat nejen následky disciplinární, spočívající v projednání věci a případném uložení sankce disciplinární komisí Poslanecké sněmovny, ale při zásahu do osobnostních práv může vyvolat také následky soukromoprávní," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Babiš označil Kalouska za "ožralu" a "zloděje"
Babiš se v červenci 2018 na plénu sněmovny ve vyhrocené debatě do Kalouska ostře pustil a tykal mu. Reagoval na poslancova slova o tom, že premiér při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo křivě přísahal na zdraví svých dětí. Premiér označil předsedu poslanců TOP 09 také za "ožralu" a "zloděje zlodějského".
"Nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska, zloděj zlodějský, nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mých dětech," prohlásil tehdy předseda vlády. Padla i slova o rozkrádání ministerstva obrany a zabití vojáků kvůli novým armádním padákům. Kalousek býval na obraně náměstkem ministra.
Právě na Babišovy výroky o padácích a ministerstvu míří Kalouskova ochranoosobnostní žaloba, v níž se politik domáhá omluvy a toho, aby se Babiš napříště těchto výroků zdržel. "Mandát poslance není k tomu, aby kdokoliv mohl říkat cokoliv," řekl dnes Kalouskův právník Stanislav Balík. Domnívá se mimo jiné, že svoboda poslancova projevu je vázána na konkrétní projednávanou věc. "Tyto výroky byly úplně mimo a s projednávanou věcí absolutně nesouvisely," podotkl.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu pokládá Balík za správné i proto, že spor podle něj přesahuje zájmy dotčených dvou politiků. "Taková právní otázka zatím nebyla judikatorně řešena. Je to pilotní rozhodnutí pro tyto případy," uvedl. Dodal, že Kalouskova žaloba může vést ke kultivaci toho, co se ve sněmovně říká.
"Jsme toho názoru, že indemnita, tedy možnost mluvit na půdě sněmovny o čemkoliv, má poslance chránit před orgány veřejné moci, tedy například před trestním stíháním. Ne že by ho to zbavovalo občanskoprávní odpovědnosti. Pokud by tomu tak bylo, pak by ti, kteří by byli osočováni, neměli žádnou ochranu. Jen mandátový a imunitní výbor, na který se může obrátit jen omezený počet osob," uzavřel.
Řízení o žalobě zastavil loni v lednu Okresní soud Praha-západ a odkázal Kalouska právě na sněmovní výbor, na který se ale poslanec podle svých slov obracet nechtěl. Verdikt potvrdil Krajský soud v Praze. Nyní se spor vrací k soudu prvního stupně. O dovolání u Nejvyššího soudu rozhodoval senát civilního kolegia se zpravodajkou Martinou Vršanskou a předsedou Petrem Vojtkem.
