Praha - Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem. Policie případ odložila.
České televizi to potvrdila státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Blanka Valsamisová. Policie odložila všechna podaná trestní oznámení, včetně toho od pozůstalých romských obětí tábora.
Okamura letos v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat.
Obvinění z popírání holokaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa. Poslanec SPD Rozner při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák".
Trestní oznámení na oba politiky SPD podal v únoru předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požadovala odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
"Omluva nebyla upřímná"
Růžička věřil tomu, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. Podle Růžičky Okamurova omluva nebyla upřímná. "Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje," řekl v únoru.
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice. Trestní oznámení na Okamuru podalo také sdružení Konexe. Na Roznera trestní oznámení podali také Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin (TOP 09).
Znepokojení nad Okamurovými výroky na začátku letošního roku vyjádřil i bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Lidovečtí poslanci chtěli hlasovat o odvolání šéfa SPD z funkce místopředsedy Sněmovny, Sněmovna o tom nakonec nehlasovala, protože poslanci program mimořádné schůze svolané kvůli tomuto bodu 7. března neschválili.
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
