Za odmítání vojenské služby v armádě komunistického Československa je soudy poslaly v roce 1952 do vězení na osmnáct měsíců a v roce 1973 na dvacet šest měsíců.

Osvobozujícího verdiktu od Nejvyššího soudu se tak dočkal Ján Gedor.

Ten odmítl podepsat vojenskou přísahu z náboženských důvodů a dostal za to dvacet šest měsíců vězení.

Rehabilitace? No a

Vojenský obvodový soud v Olomouci sice v jeho případě na počátku 90. let zrušil výrok komunistického soudu o trestu, v platnosti ale zůstal výrok o vině Jána Gedora.

"Vojenský obvodový soud tak porušil zákon o soudních rehabilitacích," uvedl v rozhodnutí Nejvyšší soud s tím, že nařídil nové projednání celé věci a zrušení výroku o vině Jána Gedora.

Nejvyšší soud znovu potvrdil, že už ústava z roku 1948 sice zaručovala lidem právo na svobodu svědomí a náboženského vyznání,  v některých ustanoveních ale totéž popírala.

"Vzhledem k tomu a taky z pohledu dnes platných norem nelze považovat jednání obviněného - spočívající v odmítnutí konání vojenské služby - za trestný čin," uvedl soudce Nejvyššího soudu.

Podle historiků se počet osob, které odmítly sloužit v komunistické armádě, vyšplhal na několik set.

Na soudech jsou stále desítky případů mužů žádajících o rehabilitaci nebo odškodnění.

Odpírači z víry

Službu v armádě odmítali například svědci Jehovovi, adventisté nebo věřící z Československé církve evangelické. Například svědci Jehovovi se v 70. a 80. letech podle údajů Státní bezpečnosti snažili až z osmdesáti procent získat modré knížky.

Soudy odpírače vojny trestaly i opakovaně.

Například Michal Habiňák z Velkého Krtíše ze Slovenska byl odsouzen čtyřikrát v 70. a 80. letech a odseděl si takřka deset let.

Odpírače vojny z náboženských důvodů trestalo už předválečné Československo. První svědek Jehovův, který nechtěl nastoupit vojenskou službu, byl odsouzen už v roce 1922.#reklama