Stížnost občanského sdružení Beskydčan na postup ministrů při udělování výjimky pro provoz lyžařského vleku na jižní straně nejvyššího vrcholu Beskyd totiž nyní zamítl Nejvyšší správní soud.
Potvrdil tak rozhodnutí Městského soudu z minulého roku, podle kterého občanského sdružení takovou žalobu podat nemůže.
Jde o rozhodnutí v průlomovém a historicky prvním sporu o to, zda česká vláda smí bez účasti veřejnosti rozhodovat o výjimkách pro stavby či hospodaření v chráněných oblastech.
Je to proti EU
Ekologům totiž nevadí samotný fakt, že se na jižní straně Lysé hory zase v minulé zimní sezoně po třech letech rozjel lyžařský vlek. Sdružení napadala způsob, jakým bylo o pětileté výjimce pro provoz rozhodnuto - bez možnosti vyjádření veřejnosti.
"S tím, aby tam byla jižní sjezdovka, v podstatě souhlasíme. My nesouhlasíme s postupem, jakým je schvalována, protože je nedemokratický. A máme za to, že vláda právo o rozhodování o životním prostředí veřejnosti ukradla," uvedl zástupce sdružení Beskydčan Leoš Košťál.
Podle občanských sdružení je totiž nynější systém, kdy o výjimkách rozhoduje celá vláda a je podstatně omezena možnost veřejnosti účastnit se těchto řízení, v rozporu s právem Evropské unie.
Vláda získala možnost udělovat výjimky pro hospodaření a činnost v chráněných územích od května 2004. Předtím o výjimkách rozhodovalo ministerstvo životního prostředí, které muselo brát v potaz námitky veřejnosti či občanských sdružení.
Vláda a obytný přívěs
Novela ale účast veřejnosti na povolování výjimek výrazně omezila a celé řízení také výrazně prodloužila.
"Cílem bylo, aby Ministerstvo životního prostředí nebylo ve výhodě například při posuzování stavby nové silnice, kdy veřejný zájem převyšuje zájem ochrany přírody," uvedl sociálně demokratický poslanec Vlastimil Aubrecht, který by jedním z navrhovatelů novely.
Ministři tak nyní musí každý týden rozhodnout několik výjimek pro chráněná území. Minulý týden například rozhodovali o pěti výjimkách.
Mezi projednávanými body tak bylo povolení pro zimní údržbu silnic v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko nebo povolení vjezdu a stání obytného přívěsu a auta do CHKO Kokořínsko.
Vládu musí o vstup do rezervací nebo chráněných území žádat také vědci nebo vysoké školy.
Novela novely
Ministerstvo životního prostředí přitom už v minulém volebním období připravilo novelu zákona, který počítal s tím, že ministerstvo získá zpět své pravomoci v této oblasti. Poslanci ale novelu nestihli projednat a schválit.
Ministerstvo chce proto svůj návrh připravit znovu. "Počítá se s tím, že by novela mohla jít v polovině listopadu do připomínkového řízení," řekl deníku Aktuálně.cz Jarmila Krebsová z ministerstva.
Lysá hora, kde sjezdovka může fungovat na základě osmi podmínek - jako je minimální výška sněhové pokrývky, způsob úpravy tratí, vymezení míst pro parkování, pohyb návštěvníků v okolí sjezdovky a podobně, není jedinou tratí fungující díky vládní výjimce.
Podobně je tomu také v Jeseníkách, kde je na základě vládní výjimky povolen provoz vleků na Ovčárně, která je součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
Co bude na severu?
Případ Ovčárna se před čtyřmi roky dokonce dostal před Vrchní soud v Olomouci. Ten zrušil rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, který tu provoz dvou vleků nepovolil.
Ministerstvo nakonec ustoupilo a výjimku udělilo s několika omezujícími podmínkami.
Na Lysé hoře se ale bude ještě bojovat - ne na jihu, ale tentokrát na severu. Sjezdovka na jižním svahu je totiž krátká a mezi lyžaři není tak oblíbená.
Uzavřenou severní sjezdovku má i přes nesouhlasné stanovisko jak ministerstva životního prostředí, tak vedení Chráněné krajinné oblasti Beskydy zakreslenu v územním plánu obec Krásná. Petici za její znovuotevření podepsalo devět tisíc lidí.
Zastupitelé Krásné dokonce letos na jaře požádali vládu o nové udělení výjimky, která by provoz na severní svahu umožnila. Rozhodnutí zatím nepadlo.
Ekologové naopak požadují, aby se svah zalesnil. Možnost lyžování by pak definitivně padla.
