Uzavřených obor je nyní v Česku zhruba 200 a podle ochranářů by mohly dál přibývat, což by prý znamenalo omezení ústavního práva obyvatel na volný průchod krajinou či vstup do lesa. Rozrůstající se ploty navíc podle ekologů mohou škodit i zvěři.
"Ministerstvo dává nově vlastníkům právo rozhodovat o zákazu vstupu do obor. Zákon vychází vstříc majitelům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního mysliveckého hospodaření, ale ve skutečnosti i proto, aby tam nepustili veřejnost, houbaře, turisty, prostě nikoho," kritizuje novelu ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.
Hospodářské noviny
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách. Předplatit si je můžete zde.
Podle právní analýzy, kterou si organizace nechala zpracovat, nová podoba zákona omezí ústavní právo na svobodu pohybu, ačkoliv to podle ní není nevyhnutelné.
Případné budování nových oplocených obor navíc podle ochranářů může mít negativní důsledky i z hlediska ochrany přírody. "Přehrazování přirozených migračních koridorů může vytlačit zvířata na silniční komunikace či do měst. Zákonitě tak dojde ke škodám na majetku dalších vlastníků," dodává ochranář Stýblo.
Ten pokazuje i na fakt, že podle nového stavebního zákona je oplocení obory považováno za drobnou stavbu a není na něj třeba stavební povolení. "Pokud tedy projde zákaz vstupu do obor, bude to v kombinaci se současným stavebním zákonem něco jako pobídka pro movité lidi: Chcete mít klid uprostřed přírody? Pořiďte si oboru. Snadno ji oplotíte a ještě můžete do vašeho království zakázat vstup," říká Stýblo.
Proti takovým prvkům novely protestuje i lesnický expert ekologického Hnutí Duha Jaromír Bláha. "Už dnes víme o řadě případů vlastníků obor, kteří nerespektují zákonná pravidla a obory uzavírají. Od ministerstva je to podlý krok, který jim vychází vstříc," tvrdí.
Známý je například případ obory Jelenice na Opavsku, který se dokonce dostal až před Ústavní soud. Ten rozhodl, že zákon uzavřít oboru plošně a natrvalo pro veřejnost dosud neumožňuje. Potvrdil tak rozhodnutí nižších soudů, které opakovaně nařídily vlastnické společnosti Opavská lesní zpřístupnění obory.
"Už dnes by si řada bohatých lidí ráda koupila les a uzavřela ho jen pro sebe. Je v tom kus papaláštví i pohodlnosti, mít klid na svůj lovecký koníček. Neznám přitom případ, kdy by úředníci z odborů životního prostředí majitelům nevyhověli a po dobu například honu nepovolili dočasné uzavření obory," poznamenává Bláha.
Podle něj může novela a rozrůstání oplocených obor poškodit zejména místní obyvatele, kteří přijdou o les, do kterého byli zvyklí chodit. "Není žádný obecný zájem na intenzivní chov zvěře za ploty, když jí jsou lesy plné," dodává.
A podobně jako ekologové na záležitost hledí i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. "Navrhovaný systém je pro mě z řady důvodů neakceptovatelný a mám k němu výhrady," napsal ombudsman ve svém stanovisku k novele mysliveckého zákona.
Návrhu vyčítá, že rozhodování o znepřístupnění obory má být ponecháno na libovůli soukromoprávního subjektu, čímž se stát ve značné míře vzdává svých pravomocí. "Změnu vnímám jako ústupek uživatelům obor, kteří je nechtějí zpřístupňovat veřejnosti. Zatímco podle současného zákona by měli žádat o povolení a zdůvodnit, proč by měl být vstup osob do obory omezený či zakázaný, podle navrhované úpravy tak činit nebudou a mohou nechat obory bez jakéhokoli zdůvodnění nepřístupné s výjimkou období, které by měla určovat připravovaná vyhláška," konstatoval ombudsman.
Například podle provozovatele Slavické obory na Chrudimsku Petra Smoly je však krok ministerstva správný. "Samozřejmě by se měla majitelům dát větší pravomoc. Obora není normální les, je určená prioritně pro chov zvěře. A ta dnes nemá žádný klid. Když minulý víkend svítilo sluníčko, tak za dvě hodiny jsem potkal 60 lidí, kteří měli minimálně tři psy neuvázané a nejméně dvacet šlo mimo vyznačené cesty," říká Smola.
V jeho oboře prý navíc bývá nejvíce lidí, právě když je v období kladení mláďat uzavřená, protože zároveň běží i houbařská sezona. "Lidi zákaz nerespektují. Potkám tu i běžce s čelovkou nebo cyklisty," popisuje.
Ministerstvo podle mluvčího Vojtěcha Bílého neočekává, že by uzavřených obor mělo jakkoliv razantně přibývat. Už kvůli tomu, že jejich oplocení je poměrně nákladné. Resort také argumentuje, že chce lépe zajistit větší bezpečí lidí, protože v oborách je možné lovit celoročně. "Zároveň chceme i více ochránit zvěř, zejména v době jejího rozmnožování," říká Bílý.
Vlastník obory ale podle něj bude mít povinnost umožnit veřejnosti vstup do obory v době, kterou ministerstvo stanoví připravovanou vyhláškou. "Počítáme s tím, že obory budou otevřené pro veřejnost v době hlavní turistické sezony," dodává mluvčí.
Vyhláška však podle názoru ochranářů ani ombudsmana veřejnosti právo vstupu nezaručí. "V jedné oboře může být chováno vícero druhů zvěře (ty mají říji či vyvádění mláďat v různou dobu - pozn. red.), mám proto obavy, že vyhláška umožní celoroční znepřístupnění obory. Předkladatel neuvádí, že bude zajištěno, aby do každé obory byl v určitém období přístup, neuvádí ani, jaká by měla být minimální doba zpřístupnění," míní veřejný obhájce práv.
Plocha všech obor v Česku představuje podle dat ministerstva zemědělství jen 0,7 procenta honiteb. To jsou oblasti v lese, kde se může lovit, nejsou ale oplocené.
