Houby, které budou vědci studovat, mají využití v medicíně jako léčiva. Známý je například penicilin, který byl původně vyvinut z plísní. Další houby ale mohou nemoci způsobovat. I ty chtějí vědci zkoumat. Některé z nich dokážou prorůst lidské orgány, například plíce. Nejčastěji člověka napadá houba zvaná kropidlák zakouřený. Útočí však pouze na lidi s oslabeným imunitním systémem, třeba po rakovině.
"Když člověk dýchá, je to brána infekce a spory hub jsou všude okolo nás. Tato houba je shodou okolností schopná růst při teplotě lidského těla. Takže když je člověk oslabený, může mu v plicích vyrůst ledacos," vysvětluje mykolog.
Houby napadají i ostatní živočichy. Známé jsou například takzvané zombie houby, které v tropech parazitují na mravencích. Tím, že se dostanou do jejich nervové soustavy, dokážou ovlivnit i jejich chování. Houby z tohoto rodu útočí i na další hmyz a pavouky. Rostou také v Česku. "U nás máme spoustu druhů, které napadají třeba housenky. Ale žádný z českých druhů neovlivňuje chování hostitele za života. Jenom ho spořádaně zabijí a pak na něm rostou," popisuje Kolařík.
Houby - nové hrozby i příležitosti
- Vědci se v rámci programu chystají zkoumat méně známé druhy hub. Pátrají po jejich léčivých účincích, využití v medicíně i způsobech, kterým mohou lidem naopak škodit.
- Díky programu vznikne i nový atlas mikroskopických hub.
- Odborníci budou také sledovat houby a plísně v ovzduší českých škol.
- Na programu spolupracují výzkumníci z Akademie věd a sedmi dalších institucí včetně Univerzity Karlovy a zdravotnických zařízení.
Nejviditelnější částí hub je plodnice, která roste nad zemí. Pod povrchem se ale skrývá podhoubí. Může dosahovat obřích rozměrů. Zatím největší podhoubí, které náleží václavce smrkové, nalezli ve Spojených státech. Dosahovalo rozlohy přibližně devět kilometrů čtverečních - tedy stejné jako celé historické centrum Prahy. Pravděpodobně tak jde o největší živý organismus na světě. Gigantických rozměrů pod zemským povrchem dosahují například i klouzky.
Kolařík odhaduje, že podobně obří podhoubí mohou vytvářet i houby v Česku. Nejde o spojitého jedince, ale spíš mnoho jeho klonů, které rostou poblíž. "Dalo by se to přirovnat k trávě, která se rozšiřuje trsy, ne semínky. Může porůst celou obří louku, která ale může být rozdělená například cestou. Části jsou oddělené, ale geneticky je to pořád stejný jedinec," vysvětluje vědec.
Díky tomu mohou být některá podhoubí velmi stará. Věk největšího amerického podhoubí se odhaduje na 2000 až 8500 let. Jelikož ale pořád roste, živá je zpravidla pouze aktivní část podhoubí. Zbytek se postupně rozpadá.
Existují ale i velmi staré houby, které jsou naživu celé. "Nejstarší jsou houby, které rostou uvnitř kamenů, mají tempo desetiny milimetru růstu za rok. Podle odhadů tak podhoubí ve skalách mohou růst i tisíce let," říká odborník.
V gramu zeminy dvacet druhů hub
Houby tak žijí po celém světě ve většině prostředí. Je to dáno tím, jak masivně se dokážou rozmnožit. "Když si představíte třeba jednu pýchavku obrovskou, která může být velká jako lidská hlava, tak v sobě má triliony spor. Kdyby každá spora vyklíčila, tak sežerou veškerou organickou hmotu na zemi," popisuje Kolařík.
Tomu, aby houby pozřely vše živé na světě, ale brání, že nemají vhodné podmínky pro růst. "Potřebují určitou sadu příznivých okolností, jako je vlhkost, teplota, množství živin a hlavně prostředí, které už není obsazené jinými houbami," vysvětluje mykolog.
V půdě tak většinou žije mnoho dalších hub. Podle vědce jich například z jednoho gramu zeminy může vyrůst až přes dvacet různých druhů. "V jednom metru krychlovém půdy je pak víc vláken podhoubí než všech silnic na světě," líčí odborník.
Vědci v minulosti také popsali způsob, kterým podhoubí komunikují se stromy, u kterých rostou. Jde o symbiotický vztah. "Houby poskytují stromu živiny, které sají z okolí, hlavně vodu a další látky, a strom jim za to dává cukry," vysvětluje. Některé houby se tak specializují na určité stromy a jinde než pod nimi ani růst nemohou. Jde například o křemenáč březový.
Stromy a houby si jsou ale schopny předávat i informace. "Například houba v době stresu produkuje určité látky, které je strom schopný vnímat. Anebo pokud houba saje hodně vody, strom to vyhodnotí, jako že je sucho. Je to jednoduchá zpětná vazba," říká mykolog.
Houby léčí i mění vědomí
Některé houby dokážou ovlivnit i lidské chování. Kromě toho, že je část z nich jedovatá, mohou mít třeba psychedelické účinky. I to je podle mykologa určitý způsob obrany. "Účinné látky zvíře, které je sní, v podstatě imobilizují. Takže to funguje stejně jako otrava a odrazuje to zvířata, aby houbu jedla," vysvětluje. Psilocybin, tedy látka, kterou obsahují lysohlávky, se už začíná využívat například v léčbě duševních onemocnění, jako jsou deprese, či v terapii.
I jedovaté houby mohou obsahovat látky měnící vědomí. "Na trhu se prodávají extrakty z muchomůrek, které obsahují aktivní látku muscimol. V určitých dávkách působí například proti úzkosti. Je to v podstatě legální psychedelikum," říká mykolog.
Stejně tak látka LSD původně vznikla z houby námel, který roste na žitě. Ve středověku i nedávné minulosti tato houba způsobovala epidemie, pokud se přimísila například do chleba. Celé vesnice tak podléhaly halucinacím a bludům. Látka také ve své čisté podobě způsobovala třas a odumírání částí lidského těla. Poslední větší zdokumentovaná nákaza v Evropě pochází ze sedmdesátých let minulého století z Francie, i v současnosti k nim dochází například v Africe. Problém jsou pak i nákazy u krav, které spásají louky, kde námel roste.
I v současnosti tak musí odborníci v Česku kontrolovat sklizené žito. "Občas se při výkupu narazí i na várku, která je tak zanesená námelem, že už se od něj ani nečistí a musí se to zlikvidovat jako nebezpečný odpad," říká Kolařík. Kdyby se žito od námele nečistilo, případně nelikvidovalo, epidemie by se i v Česku podle něj mohly opakovat.
Video: Vědec popsal, jak houby mohou měnit lidskou mysl. Jiné vám prorostou tělem, říká (14. 3. 2023)
