* Většinou obce protestují, že je pro ně ochrana přírody přítěží.
Lanžhot - Někteří šumavští starostové neustále tvrdí, že je tamní národní park omezuje.
Když ministerstvo životního prostředí přišlo se záměrem vyhlásit nový národní park Křivoklátsko, vedení stejnojmenné obce se vyděsilo, co za problémy to místním přinese.
Na jihu Moravy se naopak stal malý ekologický "zázrak". Lanžhot a další radnice na Břeclavsku požadují, aby místo plánované Chráněné krajinné oblasti Soutok vznikl národní park, tedy území s nejpřísnější ochranou přírody.
"Nechali jsme si udělat rozbor od odborníků, co by pro nás bylo nejlepší," řekl deníku Aktuálně.cz lanžhotský starosta František Hrnčíř. Žádost už poslali státní Agentuře ochrany přírody a krajiny, která má přípravu nové CHKO na soutoku Moravy a Dyje na starosti. Oficiální odpověď ale zatím nepřišla.
Podle expertů z agentury ovšem žádost starostů z Břeclavska moc velkou naději na úspěch nemá. Nejjižnější moravské území je sice velmi ceněnou oblastí, avšak parametry národního parku prý nemá.
Také nechceme omezení
Hrnčíř uvedl, že si také nepřejí, aby jim zvýšená ochrana vzácné přírody přinesla problémy. "Víme od starostů z jiných chráněných krajinných oblastí, že spolupráce byla špatná," vysvětlil.
Doufá, že v jejich regionu ochrana přírody naopak přinese nové možnosti rozvoje, že se například připraví nové územní plány a otevřou možnosti turistického využití.
Rok nových chráněných oblastí
Plán na vytvoření nové Chráněné krajinné oblasti Soutok není jediným, který v roce 2008 ministerstvo životního prostředí představilo.
Ambicí úřadu Martina Bursíka je do několika let vyhlásit další dva nové národní parky - Křivoklátsko a Jeseníky.
Dvě státní organizace - Lesy ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny - se zase dohodly na vzniku nových území, kde se nebudou kácet ani vysazovat nové stromy a příroda se ponechá svému samovolnému vývoji. Časem by tyto oblasti měly zabrat území velké asi jako 630 Václavských náměstí.
Osudové osmičky
- V březnu 2008 vzniklo ve Zlínském kraji bezzásahové území Javorina. Tedy oblast, která se bude v dalších letech vyvíjet bez jakýchkoli úmyslných zásahů člověka.
- Javorina leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, má rozlohu téměř 166 hektarů a je významným hnízdištěm strakapouda bělohřbetého, lejska bělokrkého a rehka zahradního.
- Kromě toho je Javorina osmým bezzásahovým územím v České republice. Dále je to Doutnáč u Karlštejna, Tajga u Kladské, Kostelecké bory, Kleť v Blanském lese, Hedvíkovská a Lovětínská rokle v Železných horách a Poledník v Jizerských horách.
"Vymezená bezzásahová území se mohou do budoucna stát novými "pralesy", kde jediným hospodářem bude sama příroda," řekl končící generální ředitel Lesů ČR a někdejší šéf Krkonošského národního parku Jiří Novák.
Kromě "státních pralesů" vznikají v zemi i soukromé rezervace. Aktivní je především Český svaz ochránců přírody, který s pomocí veřejných sbírek kupuje vhodné pozemky po celé republice.
V soukromé rezervaci se objevuje i orel
Už třináctou privátní přírodní rezervací se v létě staly lužní lesy podél řeky Olše na severní Moravě. Má 2,5 hektaru. V místech, kterým se říká v lyngu, se pravidelně objevuje třeba orel mořský. Hnízdí zde i kriticky ohrožený morčák velký.
"Cenu, za kterou pozemky vykupujeme, ale neuvádíme, protože by to mohlo ovlivňovat ostatní majitele, s nimiž vyjednáváme," řekl deníku Aktuálně.cz koordinátor projektu Místo pro přírodu Jan Moravec. Stejně svaz nezveřejňuje ani místa, o něž má zájem.
"Pozemků, které by si zasloužily výkup, je po republice mnoho," tvrdí Moravec. Jiná odborná organizace - Česká společnost ornitologická - začala u Jaroměře ve východních Čechách budovat první českou soukromou ptačí rezervaci.
