Obce uprostřed Čech vymírají. Kvůli satelitům

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
14. 7. 2010 7:51
Vymírající obce by měly mít snazší přístup k dotacím, slibuje kraj
Letecký pohled na satelitní městečko u Kladna.
Letecký pohled na satelitní městečko u Kladna. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Život na venkově - to ve středních Čechách může znamenat dvě úplně opačné životní situace. Zatímco vesnice v širokém okolí Prahy svírají prstence satelitních čtvrtí a počet obyvatel tam raketově roste, obce na okraji kraje vymírají.

Takže zatímco lidé ze satelitů řeší, jak ráno neuvíznout v dvouhodinové zácpě cestou do práce či jak sehnat místo v nacpané školce, u obcí na krajské periferii je spíš zajímá, jak práci sehnat a zda místní školu pro nedostatek dětí brzy nezruší.

"Opravdu tam řešíme úplně opačné problémy. Velká Praha se navíc stále rozpíná. I lidé, kteří z okolních krajů dřív přicházeli do Prahy, teď často volí raději obce v jejích těsném okolí," říká náměstek středočeského hejtmana pro oblast regionálního rozvoje a evropské integrace Marcel Chládek.

 

Pro malé obce do pěti tisíc lidí vznikl na kraji speciální fond pro jejich rozvoj, teče do něj přes pět set milionů korun ročně. "Přednost při žádostech budou dostávat právě chudší vesnice, které se potýkají s odlivem lidí," říká Chládek.

Typickým příkladem je Velká Chmelištná. Krachem místního vepřína přišlo o práci čtyřicet lidí. V posledních letech ubyla celá pětina obyvatel. Stejně jsou na tom mnohé dřívější chmelařské obce.

Zapadlé vsi v krizi lákají levnými domy

V trochu jiné situaci jsou vesnice na Křivoklátsku, kde si domy často kupují lidé z velkých měst na rekreaci. "Jenže nejsou hlášeni k trvalému pobytu a obec na ně nedostává peníze. O víkendu pak v obci stoupne počet obyvatel z deseti na dvě stě a v pondělí je zase prázdná," popisuje náměstek hejtmana Chládek.

"Jsem na posledním místě, pro všechny," shrnuje situaci své obce Hořovičky na Rakovnicku její starosta Ivan Fenyk. Ačkoli podniky v Rakovníku ve velkém bankrotují a propouštějí, jeho obec naopak přijímá nové občany. V průměru deset ročně. "Může za to krize. Lidé si jinde nemůžou bydlení dovolit, tak přijdou k nám," vysvětluje. K nabídce kraje, jak se dostat k dotacím je víc než skeptický. "Zkoušíme to každý rok, ale nemáme ani na spoluúčast a peníze stejně neproinvestujeme."

Kunratice mají okolo 380 obyvatel. V poledne pracovního dne jsou ale vylidněné, většina místních jezdí za prací do továren ve Frýdlantu nebo Liberci.
Kunratice mají okolo 380 obyvatel. V poledne pracovního dne jsou ale vylidněné, většina místních jezdí za prací do továren ve Frýdlantu nebo Liberci. | Foto: Ondřej Besperát

Ačkoli je obec "na konci světa" daleko od pracovních a dalších možností, klid tam není. Po tahu Praha - Karlovy Vary denně projede přes dvanáct tisíc aut. "Ani na radary nám nikdo nic nedal a dálnice R6 se já už asi nedožiju," zoufá si starosta. 

Starousedlíci chybí

"Ve středočeském kraji je rozdíl mezi okolím Prahy a ostatními částmi velmi výrazný. V tom jsou střední Čechy jedinečné," říká geolog Václav Cílek, který dlouhodobě sleduje trendy suburbanizace ve Středočeském kraji.

Podle něj je důležitý i historický kontext. Vesnice ve středních Čechách zasáhla velká migrace po druhé světové válce, kdy odsunuté Němce nahradili Češi. "Důsledek je, že v těch vesnicích nenajdete nikoho, kdy by se dal označit jako starousedlík," dodává Cílek.

To je mimochodem i případ Hořoviček. "V roce 1930 žilo tu 93 Čechů a 478 Němců," píše se na webových stránkách obce.

 

Právě se děje

Další zprávy