Praha - Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb podal návrh na úpravu zákona o shromažďovacím právu.
"Vláda projednala ministrův návrh v pondělí 20. dubna, kdy premiér Mirek Topolánek zařadil do programu jednání mimořádně bod ´Postup proti extremismu´," uvedla Kocábova mluvčí Lejla Abbasová. Dodala, že kompletní návrh ministr předloží vládě příští pondělí.
Současný shromažďovací zákon umožňuje neonacistům konat pochody se zjevně rasistickým motivem. Dosavadní návrhy na novelizaci, naposledy od bývalé ministryně Džamily Stehlíkové, končily v koši.
Kocáb aktuálně navrhuje jen technickou úpravu, aby se prodloužila doba pro možné rozhodnutí o zákazu shromáždění ze tří kalendářních dnů na tři pracovní, případně až na pět dnů. Tato úprava by však mohla být velmi důležitá.
Na krátkou rozhodovací lhůtu si stěžovali mnozí starostové měst, ve kterých se konaly pochody radikálů, například v Přerově, Plzni, Ústí nad Labem.
"Svolavatel podá oznámení ve čtvrtek odpoledne, pak už zbývá na rozhodnutí jediný pracovní den," popisoval praktiky neonacistů mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. Vedení města Přerova nedávno povolilo pochod rasistů, který se pak zvrhl v boj s policisty.
"Obce nemají čas, aby oznámení důkladně prozkoumaly a shromáždily argumenty k zákazu, které by obstály u soudů," argumentovala ohledně nutnosti úpravy Džamila Stehlíková, která navrhovala podobnou změnu jako Kocáb.
Obce několikrát akce radikálů zakázaly, avšak soudy je zrušily s odůvodněním, že k tomu nedodaly dostatečné důvody. Tak tomu bylo v Plzni, Ústí nad Labem, Bohumíně.
Jestliže totiž z názvu ohlášené akce nevyplývá, že by mohlo jít o potlačování práv a svobod jiných, není možné ji podle zákona zakázat. Byť ihned po skončení lhůty se objeví na webech radikálů výzvy k "zastavení cikánského teroru."
Pokud by obce během lhůty shromáždily důkazy, které by svědčily o propojení svolavatele s neonacisty, měly by zřejmě šanci u soudu uspět.
Ministerstvo: Zákon je v pořádku
To si myslí i ministerstvo vnitra. "K novelizaci zákona o shromažďování v tuto chvíli nedojde. Ministerstvo vnitra ho považuje za dostatečný. Je třeba ho důsledně využívat," řekl Aktuálně.cz ještě před Kocábovým návrhem mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
"Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou osvěty. Dojde ke konzultacím pro kraje, aby věděly, jak zákon v praxi využívat," vysvětloval mluvčí ministerstva Řepka, jak pomoci obcím, které si nechtějí pustit rasisty do ulic. Dodal, že ministerstvo připravuje manuál o shromažďování.
Na neschopnost obcí zákon využívat poukazuje právnička občanského sdružení Tolerance Klára Kalibová, která se specializuje na extremismus.
"Zákon je v pořádku, jen obce by se měly naučit ho využívat," uvedla Kalibová, která několikrát kritizovala neschopnost obcí i vlády dát dohromady právní argumenty k zákazům akcí extremistů.
Podle představitelů obcí je však zákon, který zaručuje lidem možnost setkat se a vyjádřit svůj názor, sice zásadní, avšak příliš liberální a úpravy by si zasloužil.
"Zákon vznikl v devadesátých letech, po desetiletích komunistického útlaku. Je až příliš liberální. Bylo by na místě ho upravit tak, abychom mohli rozlišit, kdy jde o svobodu názoru a kdy o provokaci. A to by měly rozlišovat také soudy," řekl primátor Ústí nad Labem Jan Kubata z ODS.
