Praha - Rozpoznat, o kolik je nějaká část větší než druhá, dělalo žákům devátých tříd problémy. Ukázaly to jednotné přijímací zkoušky, které letos poprvé psali všichni uchazeči o střední školy. Kromě jednoduchých numerických počtů žáci nejvíce pohořeli na konstrukční geometrii a slovních úlohách.
"Porozumění slovním úlohám je historicky pro žáky nejtěžší. Naopak se letos zlepšili v řešení rovnic," uvedl Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který jednotné zkoušky připravuje.
V testu z českého jazyka neuměli žáci určit číslo a pád podstatného jména. Například u vět: "Hudební vystoupení se žákům líbila" nebo "Při vyučování děti šustily papíry". Problémy jim dělalo také vyhledat v textu osobní zájmena či příslovce.
"Celkově ale žáci v češtině prokázali dobré znalosti. I u těch úloh, které dopadly nejhůře, se úspěšnost pohybovala kolem 38 procent. U matematiky to bylo horší, tam to u některých úloh kleslo i pod desetiprocentní úspěšnost," uvádí Zíka.
Žáci psali testy dvakrát. Lepších výsledků v matematice dosáhli v druhém termínu, v češtině dopadl lépe první termín. "Zatím nemáme detailní analýzu, ale zřejmě se na matematiku ještě mezi prvním a druhým termínem připravovali. Na druhé straně se ukázalo, že v druhém termínu vypadli ti horší žáci," míní Zíka.
Dva termíny jsou diskriminující
Kdo šel na oba termíny testů, měl v průměru o čtyři body lepší výsledek než žák, který se účastnil jen jednoho termínu. Na první termín přišlo 86 tisíc uchazečů, na druhý kolem 65 tisíc. Někteří deváťáci věděli, že jim stačí i malý počet bodů, a na druhý termín vůbec nepřišli. "Proč by chodili podruhé, když mají jistotu, že je na školu, kam se hlásí, přijmou," vysvětluje si to Zíka.
Jednotná přijímací zkouška
Jednotná zkouška na střední školy s maturitou se letos konala v novodobé historii poprvé. Organizuje ji Cermat, stejně jako státní maturity. Žáci píší dva testy, z češtiny a z matematiky, jejichž součástí jsou i otevřené úlohy, kdy se pouze nevybírá z nabízených možností, ale žák musí odpověď vymyslet sám. Uchazeči měli dva pokusy, započítal se jim lepší výsledek.
Zejména na učební obory s maturitou brali všechny žáky, kteří zkoušku alespoň napsali. "Nevzali jsme opravdu jen pár nejhorších. Ale viděl jsem, že řada škol neměla ani jednoho nepřijatého," popsal ředitel Střední průmyslové školy Třebíč Zdeněk Borůvka.
Jenže možnost psát testy ve dvou termínech měli jen žáci, kteří se přihlásili na dva maturitní obory. Pokud měli zájem o jeden obor s maturitou a jeden bez, mohli jen na jeden termín. "Systém zvýhodňuje ty, kteří jdou k přijímacím zkouškám dvakrát. Spravedlivější by bylo, kdybychom počítali průměrný výsledek z obou testů, nikoli ten lepší," míní Zíka.
Dva termíny se nelíbí ani ředitelům škol, protože jim tím přibývá práce a dny bez výuky. "Dva týdny se u nás ve škole pořádně neučilo," uvádí ředitel Gymnázia Nad Alejí v Praze Jiří Benda.
Zrušení dvou termínů bude po volbách žádat po novém ministrovi školství i sdružení školských asociací Czesha.
"V současnosti se vyhodnocují zkušenosti s prvním ostrým kolem přijímacích zkoušek, až poté lze dělat jakékoli závěry," reaguje resort.
Zveřejnění testů jejich výsledek ovlivnilo
První ročník přijímacích testů také provázely spory o zveřejnění testových zadání. Po prvním termínu se na internetu objevilo zadání testů pro deváté ročníky. Na v průměru čtyřbodovém rozdílu u dvou termínů oproti jednomu může mít podle Zíky zveřejnění zadání vliv.
"Mohl to být třeba z padesáti procent důsledek zveřejnění, ale také to může mít jiný důvod. To chce detailní analýzu," vysvětluje Zíka. U výběrových gymnázií šlo přitom o každý bod. Ředitelé museli dokonce přidávat kritéria, aby na výsledkové listině neměli třeba deset žáků se stejným počtem bodů. "My jsme pak dávali větší váhu testu z matematiky," říká Benda.
Cermat zadání testů zveřejnit nechtěl, čekal až na poslední náhradní termín zkoušky. Uchazeči o střední školy si mohli testová zadání po dopsání zkoušky odnést, jenže o tom většina z nich nevěděla. "Proč o tom nikde neinformovali? K přijímacím zkouškám jsme dostali spoustu pokynů, ale tohle tam chybělo," zlobila se matka deváťáka Františka, který dělal zkoušky na dvě školy v Praze.
Problém pak narychlo hasila ministryně školství, která rozhodla o tom, že testová zadání si uchazeči budou moct stáhnout na webové stránce Cermatu po zadání svého rodného čísla.
