O odborné vzdělávání je zájem, o práci už tolik ne

Vendula Křížová
30. 10. 2008 20:13
Vyplývá to z výzkumu mezi absolventy
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí nejednoho zaměstnavatele. Absolventi navíc utíkají mimo vystudované obory.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí nejednoho zaměstnavatele. Absolventi navíc utíkají mimo vystudované obory. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Odborné vzdělávání táhne. Práce v oboru, který žáci vystudují, už tolik ne.

Vyplývá to z výzkumu, který si zpracoval Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Ten srovnával spokojenost absolventů různých druhů vzdělání s volbou studijní dráhy a také to, zda tři roky od ukončení školy pracují ve vystudovaném oboru.

Výsledky ukázaly, že pokud by mohli volit znovu, vybrali by si studenti minimálně stejnou nebo vyšší úroveň vzdělání. Na druhou stranu ale jen malé procento středoškoláků z učilišť nebo středních odborných škol by raději studovalo na gymnáziu.

"Vyvrací to trochu časté obavy, že žáci nemají o odborné vzdělávání zájem," říká mluvčí NÚOV Zoja Franklová.

Gymnázium by chtělo studovat pouze jedno procento vyučených, šest procent absolventů středních odborných učilišť s maturitou a osm procent absolventů SOŠ.

Vyberou si svoje budoucí povolání dobře?
Vyberou si svoje budoucí povolání dobře? | Foto: Ludvík Hradilek

Raději maturitu

Přibližně polovina vyučených a absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem však lituje, že si raději nezvolila vyšší vzdělání. S volbou oboru je spokojena také jen polovina těchto studentů.

Naopak 89 procent absolventů SOŠ považuje volbu úrovně vzdělání za dobrou. To, že si vybrali správný obor, si pak myslí dvě třetiny z nich.

"Důvody nespokojenosti mohou být jak individuální, tak třeba také zkreslené představy o náplni oboru, jeho neperspektivnost nebo vyšší studijní aspirace," říká Franklová.

Ještě zajímavější jsou však čísla ukazující, kolik vyučených a odborně vzdělaných nakonec nastoupí do práce v oboru, který vystudovali. Výsledky šetření ukazují, že značná část absolventů odchází hned po ukončení studia pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pak nadále pokračuje.

Kvalitní řemeslníci a odborníci josu potřeba všude. Nejen ve stavebnictví.
Kvalitní řemeslníci a odborníci josu potřeba všude. Nejen ve stavebnictví. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Rychle pryč a lepší plat

"V závěru studia mají přibližně dvě třetiny absolventů zájem uplatnit se ve vystudovaném oboru," tvrdí výzkum. Už po třech letech zůstává pouze 46 procent vyučených, 36 procent absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem a pouze 31 procent maturantů SOŠ.

Motivace jsou zřejmé: absolventi odcházejí za lepším platem a pracovními podmínkami. Často se uplatňují v profesích s výrazným nedostatkem pracovníků, jako jsou řidiči nebo strážníci.

"Zdá se, že největší problém je skryt už na základních školách," říká Franklová. V Česku totiž mladí lidé rozhodují o své kariéře příliš brzy. Již na začátku 90. let upozorňovala organizace OECD, že se žáci příliš brzy specializují a že by vzdělávání mělo být delší dobu všeobecně zaměřené.

Kvalitní kariérové poradenství by jim možná ulehčilo rozhodování.
Kvalitní kariérové poradenství by jim možná ulehčilo rozhodování. | Foto: Ludvík Hradilek

Stipendia a vysvětlování

Na druhou stranu podle odborníků právě díky širokému výběru úrovně vzdělání u nás má jen základní vzdělání pouze šest procent lidí. Průměr v EU je přitom 15,3 procenta.

Jak tedy zamezit odlivu středoškolsky vzdělaných lidí z oborů, které vystudovali? Zaměstnavatelé už zjistili, že musí budoucím pracovníkům zajistit dobré podmínky například už při studiu a ve spolupráci se školami tak budou nabízet stipendia nadaným studentům. Tuto cestu podporuje i ministerstvo školství.

"Druhá cesta je zlepšit kariérní poradenství na školách," říká mluvčí NÚOV. Je to jediná možnost, jak zpřehlednit žákům trh práce, perspektivitu oborů a co nejlépe jim vysvětlit, co je v profesi, pro kterou se rozhodnou nejspíše čeká.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 36 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy