Praha - O tom, zda smí bývalý detektiv Karel Tichý promluvit o obsahu spisu Krakatice, by mohli již příští úterý rozhodnout poslanci.
Bezpečnostní výbor je totiž požádá, aby bývalého elitního detektiva zbavili mlčenlivosti. Navíc také žádá, aby detektiv mohl promluvit i o vyšetřování případů uprchlých podnikatelů Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra.
Předseda výboru František Bublan chce, aby se návrhem sněmovna zabývala již příští úterý. Kdyby s tím poslanci souhlasili, mohl by Tichý vypovídat o vzniku Krakatice právě před členy výboru. Jednání by mělo být veřejné, de facto to tedy znamená, že by vše slyšeli i novináři.
Spis Krakatice mapoval kontakty mafiánského bosse Františka Mrázka a politických elit. Ve spise figurují jména politiků jak z řad sociální demokracie, tak z vládní ODS - například poslaneckého rebela Vlastimila Tlustého či právě ministra Langera.
Speciální komise
Členové výboru také rozhodli o tom, že navrhnou sněmovně, aby kvůli spisu vytvořila zvláštní vyšetřovací komisi.
Ministr vnitra Ivan Langer minulý týden Tichému zakázal, aby o Krakatici veřejně promluvil. Zdůvodnil to tím, že kriminalista o zbavení mlčenlivosti požádal jako soukromá osoba.
Podle ministra ze zákona o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti jasně vyplývá, že policista či bývalý policista může být zbaven mlčenlivosti pouze na základě žádosti státních orgánů.
Dnes nicméně Langer přišel s tím, že by výbor měl požádat o zbavení mlčenlivosti nejen Tichího, ale i dalších lidí, kteří mohli přijít s Krakaticí do styku. A to například zainteresované bývalé ministry vnitra Stanislava Grosse, Františka Bublana (oba ČSSD) nebo Langera samotného.
Tento návrh však výbor nepřijal.
Několikrát na výslechu...
Tichý a jeho kolegové, kteří na Krakatici pracovali, byli několikrát předvoláni na výslech na policejní inspekci.
Spis Krakatice, kvůli němuž Tichý a spol. chodí na výslechy, nikdy nevedl k obvinění konkrétních lidí. Sloužil spíše jako podpůrný dokument k řadě jiných trestních kauz. Časem se z něj ale stal svazek, jehož informace začali politici prostřednictvím policejních špiček používat v boji s politickými rivaly.
Spis totiž obsahoval údaje, které sice neprokazovaly trestnou činnost, ale nasvědčovaly těsným vazbám mezi podsvětím, úřady i politiky.