Brno - Nejvyšší správní soud navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl návrhu Strany zelených.
Podobnou argumentaci uplatňovala ve své stížnosti také Česká pirátská strana.
Správní soud nyní obě řízení přeruší a počká na verdikt ústavních soudců.
Žádné další stížnosti soud nevyhověl. Obě strany získaly při posledních eurovolbách přes tři procenta, piráti dosáhli zisku 4,78 procenta hlasů.
Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška volební senát shledal, že sporná ustanovení zákona o evropských volbách "omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek".
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. "Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl v zaslaném prohlášení Sobotka.
Podobně se na věc dívá i místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. "Já samozřejmě budu plně respektovat soudní rozhodnutí. Ale jako politický praktik tomu příliš nakloněn nejsem, protože s tím vzroste fragmentace," řekl deníku Aktuálně.cz.
Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro volby do Evropského parlamentu nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Jednoznačně potom přivítal rozhodnutí senátu NSS dnes už bývalý předseda Zelených Ondřej Liška. "Pro někoho to může vypadat účelově nebo jako detail, ale je to otázka závažná. Uzavírací klauzule je podle nás naprosto nepřiměřeným zásahem do rovnosti volebních hlasů v případě evropských voleb. My jsme například ve stížnosti uváděli, že zatímco KDU-ČSL potřebovala k zisku jednoho mandátu 50 tisíc hlasů, tak našich 57 tisíc hlasů nestačilo," řekl Aktuálně.cz Liška.
Evropský parlament navíc hraje ve fungování Unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se uzavírací klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud schválil.
Kdyby pětiprocentní uzavírací klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu takzvaný přirozený práh. Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách.
V posledních volbách by se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.
Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci: Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík.
Nyní se bude návrhem zabývat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech současných ústavních soudců.
Nejvyšší správní soud dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přes to, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.
