Praha - Novela školského zákona přinesla do krajů pořádnou porci zmatků. Výklad totiž není jednoznačný a krajští právníci většinou dokonce dospěli k jiným závěrům než ministerstvo školství.
Podle nového školského zákona končí ředitelům škol, kteří letos svou funkci vykonávají déle než 6 let, pracovní poměr k 31. červenci 2012. Školy proto vypisují nová výběrová řízení.
Ministerstvo školství ale tvrdí, že podle přechodného ustanovení školského zákona zřizovatelé škol na současné pozice ředitelů, kterých se novinky týkají, nemusejí vypisovat výběrové řízení, stačí prý, když prodlouží jeho funkční období.
Zimola: Je to jako vydat potvrzení, že se nemusí konat volby
"Podle stejné novely zákona ale zřizovatel ředitele jmenuje na základě vyhlášeného konkurzního řízení. Znamená to, že zřizovatel se letos (a v letech 2013 a 2014) nemůže rozhodnout, zda konkurz vyhlásí. Vyhlásit jej prostě musí," nechal se již dříve slyšet jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Ministerstvo doporučilo zřizovatelům, aby dosavadním ředitelům, kteří budou zůstávat na vedoucím pracovním místě ředitele po dalších 6 let bez konkurzu, vydali potvrzení.
"Problém je, že potvrzení navrhované ve výkladu MŠMT má zhruba takovou zákonnou oporu jako potvrzení, které vydá zastupitelstvo nějaké obce svému starostovi, aby se nemusely konat volby," glosoval to hejtman Zimola.
Co tedy říká školský zákon?
Dává tedy novela možnost, nebo povinnost konkurzy vypsat? V tom panuje naprostý zmatek.
"Novela školského zákona nám ukládá konkurzy vyhlásit. Tudíž dodržujeme literu zákona. Námi oslovení právní zástupci ani jiný výklad zákona nepřipouštěli," tvrdí rezolutně mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková.
Podle radní Kraje Vysočina pro oblast školství Marie Kružíkové je zase důležité přechodné ustanovení uvedené v novele školského zákona. "V letošním roce jsme dle novely školského zákona a v ní uvedeného přechodného ustanovení konkurzy vypsali, protože ředitelé byli jmenovaní na dobu neurčitou," říká.
Kraje mají jiný názor než ministerstvo
Jenže právě toto přechodné ustanovení je třeba podle Královéhradeckého kraje nejednoznačné. "Novela školského zákona situaci spíše komplikuje, protože její přechodná ustanovení umožňují dva právní výklady," říká jeho mluvčí Jiří Hošna.
S tím zase nesouhlasí radní Ústeckého kraje. "Přechodná ustanovení jsou součástí zákona, nemohou tedy říkat něco jiného než zákon. Novela školského zákona je daná a je nutno z ní vycházet," odpověděla mluvčí Magdalena Hanáčková.
"Dalo by se zjednodušeně říci, že existuje právní výklad ministerstva školství, jenž vyjadřuje názor, že zřizovatelé nemusí v případě ředitelů, kteří vykonávají svou funkci déle než 6 let a byli dříve jmenováni na dobu neurčitou, vyhlašovat konkurzní řízení. Jiný právní názor, dle kterého postupovala většina krajů a dalších zřizovatelů a který vychází i z gramatického vyjádření jednotlivých ustanovení zákona, se přiklání k nutnosti konkurzy vyhlásit," pokračuje.
O tom, že novela školského zákona není naformulována zrovna brilantně a přesně, svědčí třeba i odpověď mluvčího Olomouckého kraje Ivo Hegera: "Olomoucký kraj se přiklonil k názoru, že vyhlášení konkurzního řízení je možností, nikoliv povinností. O tom svědčí i minimální množství vyhlašovaných konkurzů." Zatímco přesně definovaným pravidlem by se příslušné organizace řídily, zde se mohou pouze "přiklánět k názoru", většinou k názoru svých vlastních právníků.
Usnadňuje novela odvolatelnost? Ani na tom se kraje neshodnou
Zcela jasno není ani v účelu této novely. Mnozí si ji pochvalují (tedy až na její nejednoznačnost), že změní "neodvolatelnost" ředitelů, která byla třeba slovy mluvčí Středočeského kraje Maschekové "velmi nepraktická a leckdy bránila rozvoji škol".
"V zájmu zachování školy či oborů v ní vyučovaných je v případě málo aktivního ředitele změna potřebná," přidává pak další argument vysočinská radní pro školství Marie Kružíková.
Ale třeba podle výkladu Olomouckého kraje novela školského zákona snazší odvolatelnost neumožňuje a důvody odvolání (s výjimkou dosažení 65 let věku) zůstaly i po novele v podstatě nezměněny. Jedná se prý jen o " jednorázovou možnost personální změny" pro ty, kdo na postu působí šest a více let a končí jim výkon práce ze zákona dnem 31. července 2012.
Před novým zákonem varoval Senát. Marně
Mnozí ředitelé škol jsou situací, kterou vyvolala novela školského zákona, rozčarovaní. Například na jihu Čech žádali hejtmana, aby apeloval na ministerstvo školství a zkvalitnění práce Legislativní rady vlády.
"Připadá mi to neuvěřitelné. Loni začaly maturity a byla v rozporu vyhláška se zákonem. To znamená, že žáci čtvrtých ročníků vůbec neměli maturovat podle rámcových vzdělávacích programů. Teď je zase rozpor v novele školského zákona," zlobil se například ředitel Střední odborné školy a středního odborného učiliště v Jindřichově Hradci Karel Chalupa.
Ne nedokonalost zákona upozorňoval koncem roku Senát a Poslanecké sněmovně návrh novely vrátil. Navrhoval do ní zvláštní pasáž, která by podle něj jednoznačně vyloučila v nadcházejících dvou letech nutnost vypisovat výběrová řízení na místa nynějších ředitelů. Poslanci však tuto pasáž pokládali za nadbytečnou a senátní návrh na konci prosince přehlasovali. (Proti byli jen poslanci VV a KSČM.)
Senátní variantu podpořil jako "cizelovanější" také tehdejší ministr školství Josef Dobeš (VV) a sám se rovněž domníval, že sněmovní verze umožňuje dva právní výklady.
Senátor KDU-ČSL Stanislav Juránek už tehdy varoval, že sněmovní verze vyvolá do budoucna řadu pracovně právních sporů a ministerstvo školství by jim muselo čelit v některé z příštích norem.
Poslankyně ze školského výboru: Vše je v pořádku
Pochybnosti o správnosti poslanecké varianty tehdy vyvracela například předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).
"Nebudeme tady mít tisíce konkurzů," přidala se místopředsedkyně výboru Jaroslava Wenigerová (ODS) a dodala, že podle novely by současní ředitelé škol museli skončit pouze v případě, pokud by se zřizovatelé škol rozhodli v období od počátku února do konce dubna na tato místa vyhlásit výběrové řízení.
"My jsme dali zřizovatelům možnost, že mohou, a nikoli musí odvolat ředitele škol," je přesvědčena členka výboru Vlasta Bohdalová (ČSSD).
