Nový šéf NP Šumava: Není potřeba zákon, pravidla stačí

ČTK ČTK
29. 4. 2014 11:21
Pavel Hubený je přesvědčen, že park nepotřebuje speciální zákon, o který usilují někteří senátoři a obce.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Nově pověřený šéf Národního parku Šumava Pavel Hubený je přesvědčen, že park nepotřebuje speciální zákon, o který usilují někteří senátoři a obce. Zákon o ochraně přírody a krajiny, jímž se národní park řídí, podle něj stačí.

Kritici ale poukazují na to, že Šumava potřebuje jasná pravidla. Podle Hubeného jsou už nyní pevně stanovena, nesmějí se však porušovat a obcházet.

Hubený vedl 20 let Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Ostře sledovaného postu v národním parku se ujme 2. května. Konkurz na nového ředitele se má vyhlásit do roka.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ke konci dubna odvolal šéfa parku Jiřího Mánka. Důvodem byly nejen neshody ohledně způsobu řízení instituce, ale i fakt, že končící vedení podle Brabce v několika případech překročilo zákon. To prokázal i soud.

"Myslím, že pan ministr ve mně vidí záruku, že se to nebude opakovat. Tu já mu chci dát," řekl Hubený. Jak dlouho ve funkci setrvá, neví. Myslí si ale, že jeho mandát nepřesáhne dočasný plán péče, který je na tři roky. Od roku 1991 se v parku vystřídalo deset ředitelů.

Brabec řekl, že chce mít na ředitele své resortní organizace větší vliv než nějaká podnikatelská skupina. Narazil tím na různé snahy regionálních podnikatelů, již podle médií ovlivňovali poslední dva ředitele mimo jiné i ve snaze získávat lukrativní šumavské pozemky.

Během úterý má Brabec o Šumavě mluvit s prezidentem Milošem Zemanem, který se postavil na stranu šumavských obcí. Některé z nich silně kritizují Mánkovo odvolání, obávají se nezaměstnanosti a neklidu.

Šetrný turismus

Nelíbí se jim ani snahy vědců a ekologů prosadit divokou přírodu na 50 procentech území z celkových 68 tisíc hektarů parku. Brabec ale slibuje, že Šumavu více otevře šetrnému turismu, čímž dá lidem víc práce.

Přírodovědec Hubený patří k pouze dvěma odborníkům, kteří za Mánka zůstali v parku z vedení někdejšího "zeleného" ředitele Františka Krejčího.

Až nastoupí, chce projít zahájené a připravované projekty, zda jsou v souladu se zákonem. Chystá se znovu posoudit plány na obnovu zaniklých vodních schwarzenberských nádrží a vybrat ty šetrné k přírodě. Prověří i případy nepovolených staveb, jako jsou některé vyhlídky.

"Nejpozději příští týden bych chtěl mít od svých kolegů na stole smlouvy a důsledně je vyhodnotit," řekl Hubený. Začne také aplikovat nový plán péče, podle něhož bude divočina zatím na 23 procentech území z 680 kilometrů čtverečních.

"Vím, že jsou tam dnes lokality i mimo 23 procent, kde se nezasahuje a možná se nikdy nebude muset zasahovat," poznamenal s tím, že problém s kůrovcem mají všechny smrkové lesy, jež ale mají výhodu své rychlé obnovy.

Nový ředitel chce zkontrolovat také spornou několikamilionovou investici do nové restaurace Březník na Modravě. Ačkoli je v nejpřísněji chráněném území, má nedostatečnou čističku odpadních vod. Plánuje také vytvořit strategii, která by řešila případnou novou větrnou kalamitu podobnou orkánu Kyrill v roce 2007, aby se co nejvíce ochránily přírodní procesy.

Hubený se staví proti návrhu senátního zákona, který minulý týden prošel prvním čtením Senátu. Podle něj obsahuje cílené zastavění parku, zejména pro rekreaci a sport. Zákon by odstátnil i půdu na území parku, usnadnil těžení dřeva a hospodaření jako v komerčních lesích, upozornil ředitel. Návrh naopak podporoval jeho předchůdce Mánek.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy