Použití biočipu v praxi je v současnosti už na dosah, jelikož tým vědců z pražského Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR nedávno dokončil studii, která fungování vynálezu potvrdila.
"Člověk by přišel k přístroji, který by mu vydal kelímek se speciálním roztokem, vypláchl si ústa a kelímek vrátil do automatu. Systém by tekutinu odebral, přesunul k biočipu na analýzu a zařízení by se pak rozsvítilo zeleně v případě, že je vše v pořádku, anebo červeně, což signalizuje vysoké riziko pozitivního nálezu," popisuje pro idnes.cz vedoucí oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Alexandr Dejneka.
Biočip by tak mohl být užitečný například před vstupem na kulturní a společenské akce, ale i při testování v práci. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) oznámil, že od 17. ledna bude nově platit povinnost testovat se ve firmách i pro očkované zaměstnance včetně těch, kteří mají za sebou posilující třetí dávku. Testovat se mají zaměstnanci dvakrát týdně. Doteď testovací povinnost platila pouze pro neočkované zaměstnance, a to jen jednou týdně.
Testů ale není vždy dostatek a i přes slibovaný státní příspěvek může povinné testování zaměstnanců dolehnout na firmy také finančně. Rychlejší a levnější antigenní testy mají navíc mnohdy problém zachytit rozličné mutace koronaviru. Právě tyto mezery by tak mohlo zacelit užití biočipu.
Rychlejší než PCR test a citlivý na mutace
Podle vedoucí výzkumného týmu Hany Lísalové je biočip rychlý a přesný. "Náš biosenzor v sobě kombinuje to nejlepší z PCR a antigenních testů. Díky tomu, že pracuje s virovou RNA, na kterou je navázán N-protein, tak má výrazně vyšší citlivost a odolnost vůči různým mutacím než antigenní testy, zejména ty, které pracují s virovým S-proteinem. Právě ten totiž mutacím podléhá výrazně více," říká.
Biočip zároveň vyhodnotí vzorek za pouhých několik minut, protože pracuje s kapalnými, dále neupravovanými vzorky, a je tedy výrazně rychlejší než PCR test, kde je nejprve potřeba v laboratoři oddělit virovou RNA. Odebrání vzorku ze slin je také mnohem méně invazivní a nepříjemné než odběr z nosohltanu. Při takovém odběru navíc nemusí být přítomen zdravotnický personál, na obsluhu biosenzoru by stačil personál technický.
Další klíčovou výhodou biočipu je, že odpuzuje vše kromě koronaviru, čímž dokáže zabránit falešně negativním či pozitivním výsledkům testu. Této schopnosti se podařilo docílit po dlouhých hodinách s nebezpečnými vzorky samotného viru. Fyzikům proto museli při vývoji biočipu pomoci také virologové z Biologického centra Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Jedním z úskalí biočipu však je, že ho lze použít pouze do prvního záchytu. Vědci proto zvažují například variantu, kdy by přístroj obsahoval zásobník čipů. Biočip si lze představit jako tenký křemenný krystal, na který je na vrstvičku zlata nanesená tenká vrstva speciálního polymeru. Na něj jsou navázány protilátky, které specificky zachytávají koronavirus. Díky této speciální úpravě se na biočipu ostatní částice nezachytí a odplaví se pryč.
Biočip vědci vyvíjejí v podstatě od počátku epidemie. Zkušenosti pro tento typ zařízení ale získávali už předtím. "Výsledkům našeho současného výzkumu předcházela mnohaletá práce na vývoji biočipů určených pro detekci jiných patogenů, jako je například původce žloutenky. Po vypuknutí epidemie covid-19 nás napadlo využít ji také pro detekci viru SARS-CoV-2," vysvětluje Lísalová.
