Když v roce 1997 začalo ministerstvo školství testovat novou podobu maturit, která by obsahovala pro všechny středoškoláky společnou část, smysl byl jasný: Není možné, aby se stejným dokumentem prokazoval absolvent gymnázia a učebního oboru s maturitou. Požadavky kladené na studenty různých typů škol nejsou stejné.
07, 08... 010?
Stát vydal na ověřování společné části maturit stovky milionů korun. Před dvěma roky pak poslanci schválili nový školský zákon, který zaváděl maturity v novém od školního roku 2007/2008.
Po nočním jednání Topolánkova kabinetu je tento termín spíše jen teoretický. Vláda schválila návrh poslaneckého zákona, který zavedení nového zkoušení odsouvá.
"Důvodů k sepsání zákona bylo vícero," říká jeho autor, poslanec Walter Bartoš (ODS). "Ten hlavní však je, že nepovažujeme za správné, aby se studenti dozvěděli, jak vlastně budou zkoušeni, až během studijního cyklu. O tom, z čeho a jak se budou maturity skládat, musí vědět od prvního ročníku."
Návrh, který vláda přijala, počítá s posunutím termínu pro nové maturity na rok 2010. "Je zkrátka potřeba to celé zastavit a domyslet," dodává Bartoš.
ČSSD: Nebuďte populisté
Ten věří, že pro novelu nalezne podporu mezi poslanci. Jisté je, že u ČSSD ji hledat bude jen těžko. Stínový ministr školství Jiří Havel v rozhovoru pro ČTK posunutí termínu zkoušek odmítl: "Pouze to zbytečně zdrží zkoušku, která má prověřovat kvalitu středních škol a prispět k lepší přípravě žáků na školy střední."
Podobně hovoří i členka školského výboru parlamentu, poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD). "Za dva roky budou odpůrci maturit argumentovat úplně stejně jako nyní a budou chtít další odklad," myslí si. "Notabene - o odklad jednotné maturity usilují hlavně školy, které se jí obávají jako měřítka kvality. Mnohé se potýkají s nedostatkem žáků. Pokud by bylo jasně vidět, že jsou špatné, mohly by o ně přijít."
Starý spor: Z čeho zkoušet?
Faktem je, že mnohé školy se brzkému zavedení nových zkoušek brání. Strach ze vzájemného poměřování však odmítají. Argumentují, že dodnes neví, jak vlastně studenty připravovat.
Školský zákon totiž říká, že státem diktované otázky mají vycházet z takzvaných rámcových programů pro střední školy. Jenže tyto vzdělávací rámce - pensa toho, co má student toho kterého oboru obsáhnout - se teprve dokončují.
Společná maturita
Český jazyk - studenti napíší test a esej a poté budou vyzkoušeni ústně. Cizí jazyk - zkouška bude mít stejné složení jako u českého jazyka. Studenti si budou moci vybrat mezi angličtinou, francouzštinou, italštinou, němčinou, ruštinou a španělštinou. Volitelná zkouška - studenti napíší test - buď z matematiky, občanské výchovy, přírodovědně technických základů, nebo z informačně technologických základů.Ministerstvo ještě pod taktovkou Petry Buzkové (ČSSD) proto určilo, že otázky budou vycházet z předepsaných učebních dokumentů. Jenže ty jsou - opět - pro jednotlivé školy různé. "Jak tedy najít průnik, který by nebyl na jednu stranu snadný pro gymnazisty, na druhou stranu nepřekonatelný pro učební obory? K čemu by taková zkouška byla?" ptá se Bartoš.
Ministerstvo souhlasí: "Je potřeba počkat. Tlak, daný zákonem, pouze vedl k nejistotě škol a žáků," řekl před časem náměstek ministryně školství Petr Špirhanzl.
Podle něj je nutné lépe vyškolit pedagogy, kteří se realizací nové maturitní zkoušky budou zabývat. Dále je třeba zajistit peníze a organizaci této odborné přípravy.
