Praha - Některé protipovodňové stavby financované státem před záplavami vůbec nechrání. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), informovala v pondělí ČTK mluvčí úřadu Olga Málková.
Kontroloři prověřili 33 akcí z let 2007 až 2012 dohromady za 2,6 miliardy korun ze dvou dotačních programů, které spravuje ministerstvo zemědělství. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
NKÚ se zabýval programy Podpora prevence před povodněmi II, jehož výdaje mají být po ukončení 11,5 miliardy korun, a Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží, ze kterého má být poskytnuta částka přesahující tři miliardy.
Malý nebo žádný význam
V programu rekonstrukcí nádrží se kontroloři zabývali 15 projekty. "U osmi akcí v tomto programu konstatovali, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu obyvatel a majetku před povodněmi malý nebo vůbec žádný význam," uvedla Málková. Na těchto osm projektů dalo ministerstvo 111 milionů korun.
Zbylých 18 kontrolovaných projektů z programu prevence před povodněmi bude podle NKÚ možné vyhodnotit až po skončení programu v letošním roce.
Ministerstvu zemědělství vytýkají kontroloři hlavně vágnost při stanovení cílů a vlastností projektů protipovodňové ochrany.
"U druhého, 'rybníkářského' programu ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku chyběly úplně, takže nebude možné vyhodnotit, jestli byly peníze z hlediska prevence povodní proinvestovány skutečně efektivně," sdělila mluvčí NKÚ.
Příjemci dotací zase podle úřadu například nestanovili ve výběrových řízeních nejvyšší možnou výši smluvních pokut či délku záruční doby. Někteří uchazeči ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby.
Díky tomu získali zakázky, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči, uvedl NKÚ.
Konkrétní příklady
Tak podle úřadu postupovalo třeba Povodí Odry v tendru na ochranou hráz v ostravské čtvrti Hrušov.
Vítězný uchazeč sice požadoval za provedení zakázky o 15 milionů korun více, než činila nejnižší nabídka, ale navrhl několikanásobně vyšší smluvní pokuty za průtahy stavby než všichni ostatní uchazeči.
Za každý den prodlení by zaplatil 3,5 milionu, zhruba pět procent z ceny celé stavby, což bylo třikrát více než u uchazeče, který skončil druhý. Ostatní zájemci o zakázku nabízeli pokutu jen do jednoho procenta z nabídkové ceny.
"Při kontrole u příjemců dotací kontroloři zjistili nedostatky třeba v přípravě jedné stavební akce, kdy byly postupně vypuštěny tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o 21 procent, náklady ovšem naopak vzrostly o 12 procent," uvedla mluvčí.
Šlo o projekt Povodí Labe u Lovosic na Litoměřicku, kde měla podle dokumentace pro územní řízení vyrůst protipovodňová ochrana o délce 8,2 kilometru v pěti lokalitách s náklady 631 milionů korun.
Nakonec se ale náklady zvýšily podle rozhodnutí o poskytnutí dotace o zhruba 74 milionů, kdežto délka protipovodňové ochrany se zkrátila o téměř dva kilometry. Stavbu povodí zahájilo v roce 2010, nyní je téměř dokončena. Stát ji dotuje zhruba 650 miliony korun, píše v kontrolní zprávě NKÚ.
