V roce 2010 odhadla ministerstva životního prostředí a zemědělství, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. Tento odhad resorty potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
"Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz," konstatoval Petr Neuvirt, který kontrolu NKÚ vedl. Roli podle něj může hrát fakt, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a tlak na provádění opatření už zeslábl. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se ale čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí nijak nezpožďuje. A to ani v kapitole protipovodňových opatření.
Ministerstvo zemědělství s kritikou NKÚ kvůli pomalému čerpání peněz nesouhlasí. Kontroloři podle něj vycházeli z předpokladů roku 2010 a pominuli pozdější aktualizace. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý také uvedl, že ke snížení investic přispělo transparentní zadávání veřejných zakázek, díky kterému náklady na připravované stavby klesly o více než 35 procent. Zpoždění staveb je podle ministerstva zemědělství způsobené objektivními příčinami, mimo jiné četnými změnami zákonů.
Opatření státních podniků nejsou šetrná k přírodě
V Česku se podle NKÚ nedaří budovat zejména přírodě blízká stavební opatření. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají ale podle kontrolorů přednost čerpání peněz na technická opatření, jako jsou stavby hrází, stabilizační úpravy toků a podobně.
Ministerstvo životního prostředí v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že s podniky povodí i resortem zemědělství opakovaně jednalo, aby čerpaly dotace na přírodě blízká povodňová opatření. Žadatelé ale k podávání žádostí na realizaci projektů donutit nemůže, uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Budování protipovodňových staveb brání podle NKÚ také zdlouhavé pozemkové úpravy. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává možnost vyvlastnit pozemky pro tyto stavby. Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě počítalo s tím, že do roku 2015 vznikne 10 000 hektarů zátopových území. Do začátku roku 2019 ale přibylo jen 3000 hektarů, zjistili kontroloři.
Dalším problémem, se kterými se Česko při ochraně před povodněmi potýká, je výstavba v záplavových územích. NKÚ zkontroloval čtyři desítky stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách. Ministerstvo životního prostředí chce proto podle své mluvčí jednat s ministerstvem pro místní rozvoj, aby zajistilo nápravu.
