Pět minut vrtulníkem, pak deset minut sanitkou. Heliporty v Česku jsou staré a na špatných místech

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
8. 11. 2016 5:30
Drtivá většina tuzemských nemocničních heliportů je na špatných místech. Minuty, které ušetří cesta záchranářským vrtulníkem, se tak často znovu naberou během dlouhé přepravy pacienta z místa přistání vrtulníků na lékařský příjem. Ideálních heliportů je v Česku jen pár z téměř padesáti. Řešení je přitom v mnoha případech téměř nemožné. Staré nemocniční areály s parametry pro přistání vrtulníků nepočítaly. Pomohla by až výstavba úplně nových budov urgentních příjmů. Problémy jsou ale paradoxně i u nově vybudovaných heliportů. Někde jsou zbytečné, jinde na ně nemůžou vrtulníky, které pro leteckou záchranku létají.
Cesta vrtulníkem trvá často stejně dlouho jako převoz pacienta z místa přistání do budovy nemocnice. Tuzemské heliporty jsou v areálu často příliš daleko.
Cesta vrtulníkem trvá často stejně dlouho jako převoz pacienta z místa přistání do budovy nemocnice. Tuzemské heliporty jsou v areálu často příliš daleko. | Foto: ZZS Moravskoslezského kraje

Praha – Na heliport pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady přistává záchranářský vrtulník. Pacient má po pádu z výšky poškozenou páteř. Cesta helikoptérou trvala jen pár minut. Dalších až deset minut však zabere převoz sanitkou na příjem. Zdejší heliport je ukázkou toho, jak by přistávací plochy pro záchranářské vrtulníky neměly vypadat. A jak u nás často skutečně vypadají.

"Zdejší heliport stojí na kraji rozlehlého areálu vedle hřbitova. Pacienta z vrtulníku musíme ještě přeložit do auta ZZS a po cestě plné děr ho dovézt na příjem. Převoz se tím nejen prodlužuje, ale také prodražuje," popisuje předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář, který jako lékař pracuje na letecké základně v Hradci Králové a na Vinohrady vozí pacienty s popáleninami. "O peníze na nový heliport jsme si požádali, podrobnosti ale teď sdělovat nebudeme," řekl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek. 

Podobně špatně je na tom třeba heliport v krajské nemocnici v Českých Budějovicích. I tady musí pacienta přeložit do auta záchranné služby i s posádkou (obyčejná sanitka nestačí) a od stanoviště u Vltavy převézt téměř přes celý areál. "V Českých Budějovicích začíná a končí většina našich letů. Od plácku na kraji areálu jedeme s pacientem dalších sedm minut," popisuje lékař jihočeské záchranky Jaroslav Kratochvíl, jenž je i místopředsedou pracovní skupiny Letecké záchranné služby České lékařské společnosti J.E. Purkyně.

Případy Vinohrad nebo Českých Budějovic patří mezi nejkřiklavější, k dokonalosti ale mají daleko téměř všechny tuzemské nemocniční heliporty. Jednoduchá a rychlá řešení neexistují, hlavně ve starých nemocničních areálech. "Ministerstvo samozřejmě tuto problematiku řeší. V některých případech ale dispozice nemocnice neumožňuje vybudování střešního heliportu na jedné ze stávajících budov. Naším cílem je výstavba samostatných budov centrálních příjmů, které s heliporty počítají. Není ale v našich finančních možnostech realizovat je všude," připouští mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.

Ideální heliport je jeden z deseti

Ideální heliport stojí na střeše budovy urgentní medicíny a je vybavený samostatným výtahem, který přímo navazuje na příjem. Takových je u nás jen pár, konkrétně v Hradci Králové, Ostravě, Jihlavě, Liberci a v Ústí nad Labem. "Transport na emergency nám zde trvá zhruba 2,5 minuty,“ říká lékařka ústecké záchranky a předsedkyně zmiňované pracovní skupiny Eva Smržová.

Ani umístění na střeše ale nemusí automaticky zaručovat rychlejší cestu do lékařské péče. Třeba v pražském Motole sice mají heliport na střeše dětského pavilonu, ale převoz pacienta na dospělé oddělení výtahy a chodbami pavilonů zabere dalších až deset minut. "Výhoda rychlého transportu vrtulníkem tak de facto mizí," myslí si Jaroslav Kratochvíl. 

Někde chybí, jinde přebývají

Problémy nemají vrtulníky jen v historických nemocničních areálech. Třeba moderní střešní heliport v nemocnici v Karlových Varech vůbec nevyužívají. Pro záchranku tu totiž létají armádní vrtulníky Sokol, které jsou na něj příliš těžké. S pacienty tak stroje dosedají na zem.

Ladem nejspíš zůstane i nový heliport nemocnice v Jindřichově Hradci. I tady mají od Nového roku létat těžké armádní vrtulníky. Zdejší heliport je navíc podle Kratochvíla příkladem toho, že se heliporty naopak leckde budují zbytečně. "Z primárních zásahů transportujeme pacienty do nemocnice v Jindřichově Hradci opravdu výjimečně. Je proto neracionální stavět střešní heliport v každé okresní nemocnici, nevyužijeme ho," říká. 

Heliporty splňující požadovaná kritéria ministerstvo zdravotnictví garantuje jen u traumacenter. V ostatních případech je čistě na nemocnici, respektive jejím zřizovateli, jestli si heliport v areálu postaví a kde.

"Dost záleží na spolupráci nemocnic a místní záchranky. Jenže nemocnice z heliportů prakticky nic nemá. Navíc se o něj musí starat, v zimě odklízet sníh apod. Když nemocnice nechce, řekne, že to není její věc, a ať si záchranka přistane, kde chce," dodává Kratochvíl. Problémem by se podle něj měla v budoucnosti zabývat i zmiňovaná pracovní skupina. Tu však momentálně zaměstnává tendr na nového provozovatele letecké záchranky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 39 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy