Praha - "Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách," oslavovali úterní rozsudek Městského soudu v Praze státní hymnou protimuslimští aktivisté i další lidé vzápětí poté, co soudce Jan Klášterka ukončil jednání.
Ředitelka žalované zdravotnické školy Ivanka Kohoutová se hned po odchodu z jednací síně dočkala mohutného aplausu a mnoha gratulací. "Vím, že jsem postupovala podle zákona, věřila jsem ve spravedlnost a ve zdravý rozum. To se mi potvrdilo, takže jsem ráda," byla její první slova. Somálská dívka Ayan Jamaal Ahmednuurová, která školu žalovala, chyběla, stejně jako při rozhodování nižšího soudu, nepřišla.
Hlavní slovo měl tentokrát soudce Jan Klášterka, podle kterého k diskriminaci dívky ve škole nedošlo. Požadavek školy na to, aby dívka nenosila ve škole muslimský šátek hidžáb byl podle soudce oprávněný, protože Česko je v podstatě sekulárním státem, škola musí zůstat neutrální a neexistuje právo uplatňovat svou víru kdykoliv a kdekoliv.
Soudce uvedl, že nynější případ "byl užit jako určitý startovací prvek v diskusi, která stejně jako ostatní evropské země i Českou republiku čeká. "Za svůj úkol si stanovil posouzení, zda požadavek vedení školy, vycházející ze školního řádu, byl oprávněný a dosahoval rovnováhy mezi právy ateistů a věřících. "Odvolací soud na tuto otázku odpovídá kladně," uvedl Klášterka.
"Ustanovení školního řádu sice v důsledku omezovalo žalobkyni nosit šátek, ale omezovalo také všechny ostatní studenty, kteří by si chtěli dát něco na hlavu. Nošení pokrývky hlavy ve škole je v poměrech České republiky nespolečenské," argumentoval soudce.
Podle něj nebylo v Česku dosud potřeba zakazovat nošení šátku kvůli nízkému počtu muslimů, jak migrantů, tak těch, kteří v zemi žijí. "Obdobně tomu bylo i ve Francii v době před zhruba 30 lety, kde se původní případy prosazování nošení muslimských šátků z počtu jednotek postupně znásobily do tisíců, což následně vyvolalo i tu zákonodárnou iniciativu," podotkl Klášterka.
Uvedl také, že proti právu studentky projevovat své náboženství navenek stojí právo "být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít a také je v ničem nevidět." Podle Klášterky je potřeba chránit i právo "být bez náboženského vyznání," přičemž se studentka domáhala ochrany své pozitivní diskriminace. Islám označil za politické náboženství.
Ředitelka školy Ivanka Kohoutová jeho přístup ocenila. Rozsudek ji podle jejích slov příjemně překvapil nejen ve své podstatě, ale v detailnosti. Pro případné budoucí spory by ale podle ní bylo dobře, kdyby stát stanovil jasnější pravidla. "Jestliže máme v ČR sekulární školství a jsou nějaké pochybnosti, tak je potřeba to vyřešit, a to urychleně a legislativou," řekla Kohoutová.
Na obvodním soudu se řešilo, zda byla dívka vůbec studentkou
Soudkyně obvodního soudu Daniela Čejková letos v lednu nevyhověla požadavku dívky, aby škola zaplatila 60 tisíc korun a omluvila se za to, že ji diskriminovala po přijetí do školy kvůli nošení muslimského šátku hidžáb. Právě za diskriminaci totiž chování vedení školy označila v minulosti ochránkyně lidských práv Anna Šabatová. Ředitelku školy Kohoutovou vyzvala, aby změnila školní řád, ve kterém je zákaz nošení muslimských šátků.
Soudkyně obvodního soudu argumentovala tím, že dívka se vůbec nestala studentkou školy, protože nepřinesla všechny potřebné dokumenty nutné ke studiu - chyběl jí dokument o povolení k pobytu v České republice.
"Neprokázala, že by zahájila studium, ani to, že by byla diskriminovaná. Nelze z toho vyvodit diskriminaci," tvrdila soudkyně s tím, že studentka přinesla do školy jen některé dokumenty. "Bylo důležité to, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady, aby se mohla stát studentkou. V takovém případě by dle názoru soudu mohla uplatňovat svůj nárok," uvedla soudkyně.
Podle advokátky studentky Radky Korbelové bylo ale tvrzení o chybějícím povolení k pobytu jen zástupný důvod. Obvodní soud podle ní hodnotil důkazy jednostranně ve prospěch žalované školy a vyhnul se zásadní otázce, zda škola může ve svém řádu nošení hidžábu zakázat. Podle ní je prokazatelné, že ředitelka školy vyzvala dívku, aby ve škole odložila šátek, a české zákony něco takového zakazují.
Byla diskriminovaná v přístupu ke vzdělání, tvrdí právnička dívky
Ahmednuurová opustila podle žaloby školu kvůli tomu, že na základě rozhodnutí ředitelky nesměla nosit šátek ani při teoretické výuce. Původně prý přitom byla domluvená na tom, že hidžáb bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi.
"Moje klientka byla nepřímo diskriminována v přístupu ke vzdělání z důvodu víry," tvrdila u obvodního soudu právnička Radka Korbelová s tím, že se její klientka údajně dohodla se školu na tom, že šátek bude mít při vyučování a ne při praxi. Podle ní má somálská dívka v Česku azyl od roku 2011, když předtím utekla ze své země především proto, že měla být proti své vůli provdána za člena ozbrojených milic. "Myslela, že v zemi, která se nazývá demokratická a tolerantní, bude moci bez problémů žít a vykonávat práci, kterou si vybere. Toto jí zde ale bylo upřeno z důvodů, které nejsou dány zákonem," řekla Korbelová.
Jednání nižšího soudu probíhala v napjaté atmosféře, která byla značně vyhrocená vůči somálské dívce. I když ta k soudu nepřišla, terčem verbálních útoků byli její právní zástupci. V podobném duchu se neslo i úterní jednání Městského soudu v Praze, opět se ho účastnili lidé z protimuslimských iniciativ i další lidé podporující ředitelku.
Komora hájí advokátku
Advokátka Korbelová se před odvolacím soudem stala terčem útoku, když ji na sociálních sítích napadla radikální skupina Naštvané matky. Zveřejnila její fotografii s výzvou, aby si lidé "dobře prohlédli tvář advokátky, která aktivně podporuje islamizaci".
Aktivní podporou islamizace bylo podle textu připojeného k portrétu to, že advokátka somálskou studentku zastupuje u soudu. Nechyběla výzva, aby stoupenci skupiny přišli k soudu "podpořit svobodu proti fanatismu".
Kolující útok proti advokátce odsoudila Česká advokátní komora. Ta uvedla, že podle Listiny základních práv a svobod má nárok na právní pomoc každý bez ohledu na rasu, barvu pleti, víru či sociální původ.
"Napadat advokáta za to, že pomáhá realizovat základní právo člověka, že vykonává své poslání dané zákonem, ztotožňovat ho s jeho klientem, a dokonce ho odsuzovat, vyvolává v soudných lidech lítost nad takovými štvavými výroky jedinců i bohulibě se tvářících spolků," uvedlo vedení komory.