"Výkonný výbor pověřil skupinu Grospič, Kováčik, Filip, abychom jednali v dohodovacím řízení s hnutím ANO o naplňování dohody o toleranci s tím, že jsou neplněny od července loňského roku některé body, které vedou k tomu, že KSČM ztrácí důvěru ve schopnost hnutí ANO jako vládnoucí politické strany splnit dohodu, kterou jsme uzavřeli," uvedl Filip.
Předpokládá, že by se jednání s předsedou ANO a premiérem Andrejem Babišem mohlo konat 7. dubna při schůzi sněmovny. ANO má sestavit tým pro dohodovací řízení. To může podle Filipa skončit tím, že komunisté přestanou vládu podporovat. "Proto jsem i vyzval, aby smlouvu posoudili všichni členové ústředního výboru," řekl. Devadesát členů výboru bude do úterý hlasovat o větě "Souhlasím s ukončením dohody o toleranci vládě".
Jak bude dohodovací řízení vypadat, je zřejmé přímo z dohody. "V případě sporu se sejdou expertní týmy obou stran, aby předešly narušení shody v postupu. Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou dvou stran a budou se snažit najít řešení. Pokud bude i toto jednání obou předsedů neúspěšné, považuje se dohoda za ukončenou," stojí v textu s podpisy Babiše a Filipa.
Jestli se oba politici rozejdou a dohodu z července 2018 ukončí, nelze odhadovat. Z dění posledních měsíců je ale zřejmé, že komunisté si od podpory vlády slibovali více, než čeho se dočkali. Navíc průzkumy veřejného mínění, stejně jako výsledky loňských krajských a senátních voleb, ukazují, že komunisté ztrácejí výrazně podporu voličů a nemají jisté zvolení do sněmovny.
Podporu ztrácí také Vojtěch Filip, který v předsednickém křesle už "přesluhuje". Nebýt epidemie koronaviru, komunisté by se už sešli na volebním sjezdu, na kterém Filip už nechtěl post předsedy obhajovat. Ještě do podzimu si chce KSČM nové vedení vybrat a do voleb už půjde s novým předsedou či předsedkyní.
Spor o deset miliard pro armádu
Komunisté tvrdí, že hnutí ANO neplní část z bodů dohody, na které se před třemi lety dohodli. Od února pak neplní ANO podmínky dohodnuté za podporu prodloužení nouzového stavu, například otevření skiareálů.
Vyvrcholením nespokojenosti komunistů je dění ohledně deseti miliard korun pro armádu. Když se totiž schvaloval státní rozpočet na letošní rok, komunisté slíbili, že jej podpoří jen v případě, pokud vláda tuto částku armádě škrtne. Premiér Babiš žádosti vyhověl, aby rozpočet sněmovnou prošel, avšak vzápětí řekl, že peníze v následujících týdnech armádě stejně pošle. Když vláda schválila v lednu odeslání prvních pěti miliard, už tehdy komunisté protestovali. Znovu pak tento týden, kdy vláda poslala i zbývajících pět miliard.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tento krok hájí a tvrdí, že komunisté nemají důvod k protestům, protože peníze jsou určené na boj proti covidu. Stejně mluvil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který hrozil demisí, pokud vláda peníze nepošle. "Vrácené peníze budou z velké míry využity i v rámci nasazení armády v boji s covidem," prohlásil. Podle něj půjdou zejména na platy a příplatky pro vojáky, opravy techniky a také na posílení rozpočtů vojenských nemocnic, které jsou zapojeny do pomoci s epidemií.
Komunisté, kteří při schvalování rozpočtu zdůrazňovali, že jsou proti tomu, aby z deseti miliard šly peníze i na vojenské operace v zahraničí, považují takové chování vlády za podraz. "Vláda neplní své sliby," tvrdí Vojtěch Filip, který je přesvědčený, že deset miliard rozhodně nejde na boj proti covidu, jak mu Babiš při debatě o rozpočtu sliboval.
"Naše důvěra vůči vládě byla narušena zvláště posledními kroky ministerstva obrany. Protože vyhrožovat vládě demisí ministra, pokud nedostane svých pět miliard, aniž by to podložil tím, co jsme požadovali, to znamená, že tyto peníze opravdu půjdou pro záchranné složky, odměny vojáků a odměny spojené s pomocí vojska v rámci pandemie, považujeme za špatné. Vojáci pracují 24 hodin denně a nejsou zahrnuti v základním odměňovacím způsobu," říká poslanec KSČM Leo Luzar.
Komunisté prosazují Sputnik i Rosatom
Komunistům se nelíbí ani to, že se v Česku nechystá očkování ruskou vakcínou Sputnik V. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) trvá na tom, že dokud Sputnik řádně neschválí Evropská léková agentura jako ostatní vakcíny, její používání nepovolí. Prezident Miloš Zeman proto navrhl odvolání Blatného, což podporují také komunisté, premiér Babiš to však neudělal.
Komunisté také nejsou spokojeni s děním kolem ruské státní firmy Rosatom, kterou prosazují jako dodavatele nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Premiér Babiš totiž částečně vyslyšel v pondělí hlasy odpůrců účasti ruské firmy v tendru, když slíbil, že důležité slovo při výběru dodavatele budou mít i české tajné služby. Ty přitom před účastí firem z rizikových zemí, jako je Rusko a také Čína, dlouhodobě varují.
"Nemáme zatím ani schválené sloučené pojišťovny, nemáme banku v rukou státu," jmenuje další výhrady Filip. Konkrétně jde o to, že by se měla sloučit Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Vojenská zdravotní pojišťovna. Když Filip odcházel na začátku února z jednání od Babiše, tvrdil, že se na tomto sloučení shodli. Jenže od té doby se s tím nijak nepokročilo. Ticho je také kolem druhého zmiňovaného požadavku, a to vzniku banky komerčního typu, kterou by vlastnil stát.
Nynější výhrady KSČM přitom přicházejí jen několik dní poté, co její poslanci opětovně "zachránili" vládu při hlasování o dalším prodloužení nouzového stavu do 11. dubna. Ještě několik hodin před hlasováním to vypadalo, že vláda bude hlasy hledat marně, zejména když Filip označoval možnost podpory za značně nepravděpodobnou. Poté, co se ministr průmyslu Karel Havlíček bez schválení vládou rozhodl, že do tendru na Dukovany nepřímo osloví firmy včetně ruského Rosatomu, komunisté otočili a jako jediní, kromě vládních ANO a ČSSD, pro prodloužení nouzového stavu zvedli ruku.
Faltýnek věří v dohodu
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který je také podepsaný pod dohodou z roku 2018, zatím reaguje na výtky komunistů poklidně. Počítá přitom s možností dohodovacího řízení. "Jsme připraveni vyslechnout výtky nebo výhrady KSČM. Budeme se bavit o tom, co jsme z jejich pohledu nesplnili, a budeme se snažit ty věci vysvětlit, eventuálně splnit," řekl. Věří tomu, že strany ještě dospějí k dohodě. Například o požadavku na sloučení dvou zdravotních pojišťoven je podle něj možné debatovat.
I kdyby KSČM podporu vládě vypověděla, není pravděpodobné, že by kabinet padl. Hlavním důvodem je to, že volby budou už v říjnu a navíc dosud nejsou schválena pravidla, podle kterých se budou konat. Shodit vládu si nyní otevřeně přeje jen SPD Tomia Okamury, ale hlasy jeho hnutí ve sněmovně k tomu zdaleka nestačí. Loni mluvil o vyslovení nedůvěry vládě také předseda ODS Petr Fiala, nyní už ale říká, že krátce před volbami to nemá smysl.
Důležitou roli může sehrát v celé věci prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě Babiše podporuje, ovšem v některých případech dává najevo nespokojenost. Například když pohrozil Babišovi, že neodvolání ministra Blatného nepřispěje k posílení jejich vzájemného přátelství. V minulých dnech si prezident pozval jednotlivě na zámek v Lánech Babiše, Okamuru, Filipa a ve středu Faltýnka.
