Praha - Když vysokoškolský pedagog Tomáš Bouška dorazil se zahraničními studenty k jáchymovské Rudé věži smrti, aby jim ukázal symbol nelidského zacházení komunistického režimu s politickými vězni, byl zastaven u bran areálu.
Konfederace politických vězňů jako vlastník pozemku vydala zákaz vstupu do objektu.
V minulosti se však na Rudou věž smrti dalo bez problémů dostat. Letos se tam Bouška vydal třikrát a ani jednou se nedostal za závoru u vrátnice.
"Vždycky se tam dalo přijet, jen jste na závoře oznámili, že se jdete podívat na národní kulturní památku, notabene na kterou je tam z hlavní silnice cedule, která říká 'pojďte si to prohlédnout'," říká Bouška, který se zabývá historií politických vězňů na Jáchymovsku.
Podle tajemnice konfederace Blanky Matějíčkové, která je dcerou zesnulé předsedkyně Naděždy Kavalírové, by byl volný pohyb po věži pro návštěvníky nebezpečný.
S tím souhlasí i Národní památkový ústav. "Podle našeho názoru stav bývalého průmyslového areálu před obnovou volné zpřístupnění neumožňuje. Rozhodnutí je ovšem na vlastníkovi, který také nese plnou odpovědnost za bezpečnost návštěvníků," říká mluvčí ústavu Jan Cieslar.
Podle tajemnice se ale návštěvníci mohou s konfederací předem dohodnout a na věž budou vpuštěni. To se ale běžný návštěvník na místě nemá možnost dočíst. Musí nejprve zjistit, komu objekt patří, a poté vlastníky zkontaktovat a domluvit si návštěvu. Podle zjištění Aktuálně.cz však konfederace na některé takové žádosti vůbec nereaguje.
Tomáš Bouška přitom nepožaduje vstup přímo na věž, spokojil by se i s tím, kdyby se dostal do blízkosti věže, kde podle něho žádné nebezpečí nehrozí. Bez vstupu do areálu je na věž jen omezený výhled. Kdyby se studenti mohli dostat blíže a stavbu si prohlédnout, lépe by mohli pochopit vyprávění pamětníků, co se na místě dělo.
Devět let nečinnosti. Všechno běží, jak má, brání se konfederace
Kromě tradiční akce Jáchymovské peklo, které se každoročně v květnu koná jako připomínka umučených politických vězňů, zůstává tak věž pro veřejnost uzavřená, přestože se jedná o národní kulturní památku. Když Konfederace politických vězňů v roce 2008 přebírala, plánovala přitom, že na místě zřídí mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu.
Se stavbou se ale ani po devíti letech nezačalo. "Všechno běží, jak má. Nevím, jestli se to někomu zdá pomalé, ale vždycky je potřeba tyhle věci připravit důkladně," brání se tajemnice konfederace Matějíčková. Začátek stavby odhadnout nedokáže.
O objekt zároveň usiluje ministerstvo kultury, které by na místě rádo zřídilo důstojnější vzpomínku na oběti komunistického režimu. "Ministerstvo kultury musí pochopitelně respektovat vlastnictví této národní kulturní památky, přičemž s Konfederací politických vězňů ČR bylo mnohokrát jednáno a byly hledány cesty, jak s podporou ministerstva kultury a dalších zainteresovaných subjektů Rudou věž smrti provozovat," říká mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Dodává, že stále probíhají jednání o převodu tohoto majetku do vlastnictví státu. Národní památkový ústav s Národním muzeem už dokonce zpracovaly materiál o budoucím využití věže. Podle něho se v areálu předpokládá zřízení expozice o komunistických lágrech, která by byla volně přístupná veřejnosti.
Jedinou výraznou připomínkou tragických osudů tohoto místa je tak zatím naučná stezka, na jejíž výstavbě se podílel právě učitel Tomáš Bouška. "Upadá to v zapomnění a nic se v té věci nedělá. Nás stezka stála 130 tisíc, co bychom byli schopní udělat za 6 milionů?" ptá se s odkazem na to, že konfederace dostala v roce 2017 státní dotaci ve výši téměř 6 milionů korun.
