Lékaři z takzvaných třetích zemí by mohli pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu vyhlášeného kvůli koronavirové krizi a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na dalších šest měsíců od jeho konce. Obdobná pravidla mají platit pro nelékařské zdravotnické pracovníky.
Lékaři bez zkoušek by mohli pracovat výhradně pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře. Museli by mít navíc srovnatelné lékařské vzdělání. Některé krajské nemocnice už dříve avizovaly, že bez těchto lékařů by musely některá oddělení zavřít.
Poslankyně SPD Karla Maříková označila zákon za hazard se životy obyvatel. Bohuslav Svoboda (ODS) pokládá předlohu za zmetek. Upozornil na to, že odpovědnost by za zahraničního lékaře nesl dohlížející lékař, který by se v případě problému mohl dostat i před soud. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale oponoval, že zákon vychází z podnětu nemocnic, konkrétně jmenoval pražskou Nemocnici na Bulovce. "Změna je pouze pro situaci nouzového stavu a několika měsíců po něm," zdůraznil.
Poslanec TOP 09 Vlastimil Válek neprosadil další podmínku pro lékaře ze třetích zemí, a sice to, že by museli být k aprobační zkoušce přihlášeni. Lidovec Marek Výborný neuspěl naopak s návrhem, aby lékaři ze třetích zemí mohli v nemocnicích pracovat ještě devět měsíců po skončení nouzového stavu místo tří.
Na problematiku působení lékařů zejména z Ruska a Ukrajiny upozorňuje dlouhodobě zejména Česká lékařská komora. Podle jejích dřívějších informací jich v českých nemocnicích působilo asi 400.
Nyní musí lékař ze země mimo EU, který by chtěl pracovat v Česku, složit takzvanou aprobační zkoušku. Podle komory je ale kvalita těchto lékařů často horší, nedokážou se domluvit česky a nejsou schopni složit rozdílové zkoušky.
Z celkového počtu 50 000 lékařů v ČR je podle ministerstva doktorů ze zemí mimo EU asi jedno procento. Musí složit zkoušku z jazyka a odbornou zkoušku v češtině. Úspěšnost je asi 15 procent. Nově už nemají lékaři neomezený počet pokusů.
