Nekonečné rozhodování o azylu křesťanů z Číny. Dva kvůli nejistotě odešli, právníci zvažují žalobu

Jan Hejl Jan Hejl
28. 5. 2017 6:41
Ministerstvo vnitra ani po 15 měsících nerozhodlo o tom, zda udělí azyl desítkám pronásledovaných čínských křesťanů. Ti do Česka přišli v několika vlnách od začátku loňského roku. Dva z nich ze země odešli a azylovou žádost stáhli, špatně psychicky snášeli nejistotu a neúměrně dlouhé čekání na mimořádně citlivý verdikt. Pokud by úřady azyl křesťanům přiznaly, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. Další Číňané si už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. Pracují ve výrobě za minimální mzdu a jsou soběstační. Pokud by ministerstvo verdikt o azylu dál odkládalo, právníci pošlou podnět na průtahy v řízení. Ve hře je i žaloba na nečinnost.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Na začátku loňského roku uprchly do Česka desítky pronásledovaných čínských křesťanů a požádaly o azyl. Verdiktu ministerstva vnitra, které žádosti o mezinárodní ochranu posuzuje, se ale ani po 15 měsících od příchodu nedočkaly.

Úřady mimořádně citlivé rozhodnutí opakovaně odkládají. Pokud by azyl křesťanům udělily, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na politické sbližování obou států velmi choulostivé.

Více než roční čekání se nyní rozhodli ukončit dva Číňani a azylovou žádost stáhli zpět. V Česku kvůli nekončícímu posuzování už dál zůstávat nechtějí. "Psychicky na tom nebyli dobře, podepsalo se na nich dlouhé otálení úřadů," vysvětluje advokátka Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která křesťany z Číny zastupuje. "Nejistotu špatně snášejí i zbývající klienti," doplňuje.

Co se se dvěma čínskými křesťany po stažení žádosti o azyl děje dál, právnička neví. Nejpravděpodobnější je, že z Česka odcestovali do jiného státu, kde o ochranu zažádali znovu. Jejich návrat do Číny je totiž prakticky vyloučený. "Ve své zemi se bojí pronásledování a perzekucí," říká Franková.

Číňané se podle advokátů už mohli seznámit se svými spisy, což je jedna z posledních fází azylového řízení. Někteří z nich dodali připomínky a odbor azylové a migrační politiky ministerstva se s nimi nyní vypořádává.

Pracují za minimální mzdu ve výrobě

Pokud by úřad s verdiktem o azylu otálel déle než do konce května, advokáti pošlou podnět na průtahy v řízení. Ten se adresuje ministrovi vnitra Milanu Chovancovi, který o něm rozhoduje. "Kdyby s výnosem ministra nebyli klienti spokojení, přistoupili bychom k žalobě na nečinnost, již by řešil soud," upozorňuje Franková.

Další Číňany zastupuje ostravská právnička Marie Ludvová. Ani v jejich případě ministerstvo o azylu zatím nerozhodlo. "Spěje to do závěrečné fáze. Na verdikt úřadů stále čekáme," říká Ludvová. Někteří křesťané si podle ní už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. "Pracují ve výrobě za minimální mzdu, přesto jsou vděční, že pracovat mohou," podotýká. V Česku je žadatelům o azyl povoleno legálně pracovat až po uplynutí dvanáctiměsíční lhůty od podání žádosti.

Ministerstvo vnitra případ od počátku nekomentuje. "Nikdy se nevyjadřujeme k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně. Ostatně ani nemůžeme s ohledem na Ženevskou úmluvu," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Čínští křesťané do Česka přicházeli v několika vlnách během první poloviny loňského roku. Jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali. S novináři proto přímo nehovoří.

Na to, že v Česku rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvají v porovnání s okolními státy daleko déle, běžně i více než rok, si opakovaně stěžují neziskové organizace. A to se zdejší úřady rozhodně nemusí vyrovnávat s přílivem žadatelů o azyl. Pro srovnání: v roce 2015, kdy se ostatní evropské země potýkaly s obrovským počtem uprchlíků, požádalo o český azyl jen 1525 cizinců. Například Německo se muselo před dvěma lety vypořádat až s milionem příchozích běženců.

Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Jihokorejský ministr, který měl řešit korupci ve vládě, kvůli vlastním skandálům nabídl rezignaci. V úřadu byl od začátku září

Nový jihokorejský ministr spravedlnosti Čo Kuk, jehož jmenování kvůli korupčnímu skandálu jeho rodiny vyvolalo v zemi demonstrace a otřáslo místní liberální vládou, dnes nabídl rezignaci. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Zatím podle nich není jasné, zda jihokorejský prezident Mun Če-in demisi přijme.

Hlava státu Čoa jmenovala do funkce 9. září, jeho hlavním úkolem bylo dovést do konce reformu prokuratury. Cílem reformy je poskytnout více pravomocí policii a vytvořit zvláštní agenturu, která by se zabývala korupčními kauzami vysoce postavených vládních činitelů.

Příchod dřívějšího prezidentova poradce pro občanské záležitosti a profesora práva vyvolal protesty, protože úřady vyšetřují finanční investice jeho rodiny a také sporné přijetí jeho dcery na univerzitu. V Soulu ale manifestovali i Čoovi příznivci, kteří kauzu označovali za umělou a hon na čarodějnice. Sám Čo popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Svíce u Gottovy vily na Bertramce se na přání rodiny zatím odklízet nebudou

Termín úklidu byl na přání rodiny odložen, zatím není známo na kdy. Lidé začali chodit spontánně k vile 2. října, kdy bylo oznámeno úmrtí osmdesátiletého zpěváka. Místo zaplavili svíčkami, květinami, vzkazy, fotografiemi, plyšáky, balonky a dalšími předměty.

"Na přání rodiny se termín úklidu pietního místa Nad Bertramkou posouvá, přesný termín zatím není znám. Vše řeší hlavní město Praha přímo s rodinou," napsala mluvčí TSK Lišková.

před 44 minutami

Čínský vývoz i dovoz v září klesly více, než se čekalo, může za to slabší celosvětová poptávka a americká cla

Vývoz z Číny v září klesl více, než se čekalo a dovoz se snížil již pátý měsíc za sebou. Na vývoz má negativní dopad slabší globální poptávka a rostoucí americká cla na čínské zboží. Pokles dovozu pak ukazuje, že domácí poptávka je slabá. Druhá největší ekonomika světa tak bude zřejmě potřebovat další stimulaci ekonomiky, napsala agentura Reuters.

Vývoz ze země se v září podle údajů celního úřadu snížil meziročně o 3,2 procenta, zatímco analytici čekali pokles jen o tři procenta. Dovoz se pak propadl o 8,5 procenta místo očekávaných 5,2 procenta.

Bilance zahraničního obchodu však skončila v přebytku 39,65 miliardy USD (928,2 miliardy korun). V srpnu přebytek činil 34,84 miliardy USD a analytici čekali, že se sníží na 33,3 miliardy USD. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy