Nekonečné rozhodování o azylu křesťanů z Číny. Dva kvůli nejistotě odešli, právníci zvažují žalobu

Jan Hejl Jan Hejl
28. 5. 2017 6:41
Ministerstvo vnitra ani po 15 měsících nerozhodlo o tom, zda udělí azyl desítkám pronásledovaných čínských křesťanů. Ti do Česka přišli v několika vlnách od začátku loňského roku. Dva z nich ze země odešli a azylovou žádost stáhli, špatně psychicky snášeli nejistotu a neúměrně dlouhé čekání na mimořádně citlivý verdikt. Pokud by úřady azyl křesťanům přiznaly, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. Další Číňané si už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. Pracují ve výrobě za minimální mzdu a jsou soběstační. Pokud by ministerstvo verdikt o azylu dál odkládalo, právníci pošlou podnět na průtahy v řízení. Ve hře je i žaloba na nečinnost.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Na začátku loňského roku uprchly do Česka desítky pronásledovaných čínských křesťanů a požádaly o azyl. Verdiktu ministerstva vnitra, které žádosti o mezinárodní ochranu posuzuje, se ale ani po 15 měsících od příchodu nedočkaly.

Úřady mimořádně citlivé rozhodnutí opakovaně odkládají. Pokud by azyl křesťanům udělily, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na politické sbližování obou států velmi choulostivé.

Více než roční čekání se nyní rozhodli ukončit dva Číňani a azylovou žádost stáhli zpět. V Česku kvůli nekončícímu posuzování už dál zůstávat nechtějí. "Psychicky na tom nebyli dobře, podepsalo se na nich dlouhé otálení úřadů," vysvětluje advokátka Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která křesťany z Číny zastupuje. "Nejistotu špatně snášejí i zbývající klienti," doplňuje.

Co se se dvěma čínskými křesťany po stažení žádosti o azyl děje dál, právnička neví. Nejpravděpodobnější je, že z Česka odcestovali do jiného státu, kde o ochranu zažádali znovu. Jejich návrat do Číny je totiž prakticky vyloučený. "Ve své zemi se bojí pronásledování a perzekucí," říká Franková.

Číňané se podle advokátů už mohli seznámit se svými spisy, což je jedna z posledních fází azylového řízení. Někteří z nich dodali připomínky a odbor azylové a migrační politiky ministerstva se s nimi nyní vypořádává.

Pracují za minimální mzdu ve výrobě

Pokud by úřad s verdiktem o azylu otálel déle než do konce května, advokáti pošlou podnět na průtahy v řízení. Ten se adresuje ministrovi vnitra Milanu Chovancovi, který o něm rozhoduje. "Kdyby s výnosem ministra nebyli klienti spokojení, přistoupili bychom k žalobě na nečinnost, již by řešil soud," upozorňuje Franková.

Další Číňany zastupuje ostravská právnička Marie Ludvová. Ani v jejich případě ministerstvo o azylu zatím nerozhodlo. "Spěje to do závěrečné fáze. Na verdikt úřadů stále čekáme," říká Ludvová. Někteří křesťané si podle ní už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. "Pracují ve výrobě za minimální mzdu, přesto jsou vděční, že pracovat mohou," podotýká. V Česku je žadatelům o azyl povoleno legálně pracovat až po uplynutí dvanáctiměsíční lhůty od podání žádosti.

Ministerstvo vnitra případ od počátku nekomentuje. "Nikdy se nevyjadřujeme k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně. Ostatně ani nemůžeme s ohledem na Ženevskou úmluvu," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Čínští křesťané do Česka přicházeli v několika vlnách během první poloviny loňského roku. Jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali. S novináři proto přímo nehovoří.

Na to, že v Česku rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvají v porovnání s okolními státy daleko déle, běžně i více než rok, si opakovaně stěžují neziskové organizace. A to se zdejší úřady rozhodně nemusí vyrovnávat s přílivem žadatelů o azyl. Pro srovnání: v roce 2015, kdy se ostatní evropské země potýkaly s obrovským počtem uprchlíků, požádalo o český azyl jen 1525 cizinců. Například Německo se muselo před dvěma lety vypořádat až s milionem příchozích běženců.

Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Země G7 investují do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů

Skupina velkých světových ekonomik G7 investuje v příštích pěti letech do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu korun). Na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau to oznámil americký prezident Joe Biden. Program nazvaný Partnerství pro světovou infrastrukturu a investice (PGII) je vnímán jako protiváha čínskému megaprojektu označovanému jako Nová hedvábná stezka.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Hokejbalistky budou hrát na MS o zlato, porazily USA 6:0

České hokejbalistky vyhrály v semifinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad Spojenými státy americkými jednoznačně 6:0 a budou v pondělí bojovat o zlato s vítězem duelu mezi domácí Kanadou a Slovenskem. Zápas začne ve 23:45 SELČ. Svěřenkyně trenéra Karla Mahnarta oplatily USA sobotní porážku ze závěru základní skupiny 0:1, která byla pro Češky dosud jedinou na turnaji.

I na osmém světovém šampionátu mají obhájkyně bronzu z minulého MS v Košicích z roku 2019 jistou medaili, do finále se dostaly potřetí. Na triumf dosud dosáhly jen v roce 2017 doma v Pardubicích. Dvěma góly se podílela na semifinálové výhře Kristýna Kaltounková a tři body za gól a dvě asistence si připsala Pavlína Horálková. Brankářka Kateřina Zechovská udržel poprvé na turnaji čisté konto.

před 1 hodinou

Čtyři koaliční strany připouštějí speciální daň pro energetické firmy

Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Vyplývá to z vyjádření představitelů jednotlivých stran pro Českou televizi. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent.

Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně. "Tyto peníze by se pak mohly použít na přímou pomoc lidem, ať už pro valorizaci třeba rodičovské nebo zvýšení životního minima," řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zdůraznil, že firmy mají nyní výrazně vyšší zisky kvůli rychle rostoucím cenám energií. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Se zrušením ústavního práva na potrat souhlasí 41 procent Američanů

Většina Američanů nesouhlasí s pátečním rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, které zrušilo ústavní právo na potrat. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov pro televizi CBS News. Nesouhlasné stanovisko k verdiktu dalo najevo 59 procent dotázaných, zbylých 41 procent mu vyslovilo podporu. Potraty by v USA měly být za všech okolností nebo ve většině případů legální podle 64 procent účastníků průzkumu.

Nová čísla se nijak zásadně neodklání od hodnot z posledních desetiletí, kdy sondáže opakovaně ukazují většinovou podporu práva na ukončení těhotenství v americké společnosti. Konzervativní většina v senátu nejvyššího soudu nicméně rozhodla, že americká ústava právo na potrat negarantuje a že verdikt z roku 1973, který toto právo ukotvil, byl chybný. V důsledku nového rozhodnutí mohou američtí zákonodárci přístup k interrupcím libovolně omezovat, což také republikánští lídři mnoha států činí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy