Praha - Na začátku loňského roku uprchly do Česka desítky pronásledovaných čínských křesťanů a požádaly o azyl. Verdiktu ministerstva vnitra, které žádosti o mezinárodní ochranu posuzuje, se ale ani po 15 měsících od příchodu nedočkaly.
Úřady mimořádně citlivé rozhodnutí opakovaně odkládají. Pokud by azyl křesťanům udělily, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je s ohledem na politické sbližování obou států velmi choulostivé.
Více než roční čekání se nyní rozhodli ukončit dva Číňani a azylovou žádost stáhli zpět. V Česku kvůli nekončícímu posuzování už dál zůstávat nechtějí. "Psychicky na tom nebyli dobře, podepsalo se na nich dlouhé otálení úřadů," vysvětluje advokátka Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která křesťany z Číny zastupuje. "Nejistotu špatně snášejí i zbývající klienti," doplňuje.
Co se se dvěma čínskými křesťany po stažení žádosti o azyl děje dál, právnička neví. Nejpravděpodobnější je, že z Česka odcestovali do jiného státu, kde o ochranu zažádali znovu. Jejich návrat do Číny je totiž prakticky vyloučený. "Ve své zemi se bojí pronásledování a perzekucí," říká Franková.
Číňané se podle advokátů už mohli seznámit se svými spisy, což je jedna z posledních fází azylového řízení. Někteří z nich dodali připomínky a odbor azylové a migrační politiky ministerstva se s nimi nyní vypořádává.
Pracují za minimální mzdu ve výrobě
Pokud by úřad s verdiktem o azylu otálel déle než do konce května, advokáti pošlou podnět na průtahy v řízení. Ten se adresuje ministrovi vnitra Milanu Chovancovi, který o něm rozhoduje. "Kdyby s výnosem ministra nebyli klienti spokojení, přistoupili bychom k žalobě na nečinnost, již by řešil soud," upozorňuje Franková.
Další Číňany zastupuje ostravská právnička Marie Ludvová. Ani v jejich případě ministerstvo o azylu zatím nerozhodlo. "Spěje to do závěrečné fáze. Na verdikt úřadů stále čekáme," říká Ludvová. Někteří křesťané si podle ní už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. "Pracují ve výrobě za minimální mzdu, přesto jsou vděční, že pracovat mohou," podotýká. V Česku je žadatelům o azyl povoleno legálně pracovat až po uplynutí dvanáctiměsíční lhůty od podání žádosti.
Ministerstvo vnitra případ od počátku nekomentuje. "Nikdy se nevyjadřujeme k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně. Ostatně ani nemůžeme s ohledem na Ženevskou úmluvu," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.
Čínští křesťané do Česka přicházeli v několika vlnách během první poloviny loňského roku. Jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali. S novináři proto přímo nehovoří.
Na to, že v Česku rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvají v porovnání s okolními státy daleko déle, běžně i více než rok, si opakovaně stěžují neziskové organizace. A to se zdejší úřady rozhodně nemusí vyrovnávat s přílivem žadatelů o azyl. Pro srovnání: v roce 2015, kdy se ostatní evropské země potýkaly s obrovským počtem uprchlíků, požádalo o český azyl jen 1525 cizinců. Například Německo se muselo před dvěma lety vypořádat až s milionem příchozích běženců.
Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie.
