Rozhodnutí nejvyššího žalobce se však týká jen dvou ze šesti stíhaných lidí. "Vůči dvěma obviněným - inženýrovi Babišovi a inženýrce Mayerové - bylo usnesení o zastavení trestního stíhání zrušeno jako nezákonné a předčasné," prohlásil Pavel Zeman. Jana Mayerová byla dotační manažerka projektu Čapí hnízdo. Právě ona žádost o dotaci připravila a podepsala.
"Případ bude dozorovat stejný státní zástupce - Jaroslav Šaroch. Bude vázán pokyny mého usnesení. V současné situaci není důkazní situace na to, aby věc byla obžalována nebo zrušena," dodal. Městské státní zastupitelství v Praze v reakci pro Aktuálně.cz uvedlo, že respektuje částečné zrušení rozhodnutí o zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo. K obsahu se ale vyjadřovat nebude, neboť rozhodnutí zatím neobdrželo.
Vůči dalším čtyřem obviněným nejvyšší státní zástupce neshledal důvody pro zrušení dřívějšího usnesení. "Jedná se o rodinné příslušníky a jednoho ze statutárních orgánů Farmy Čapí hnízdo. Nepodařilo se prokázat jejich subjektivní stránku zavinění, jejich aktivní zapojení do procesu získání dotace a vědomí o tom, že změna akcionářské struktury měla souviset s dotačním financováním," řekl.
Nedostatky skutkové i právní
Zeman svůj definitivní verdikt vydal ve středu odpoledne, téměř tři měsíce poté, co Babišovo trestní stíhání zastavil dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch. Tomu se teď případ vrátí zpět na stůl, ale s tím rozdílem, že tentokrát bude muset respektovat Zemanův právní názor a postupovat podle jeho pokynů.
Fakticky to znamená otevření celé kauzy a na stole se znovu objevila možnost, že český premiér skutečně stane před soudem kvůli obžalobě z dotačního podvodu. Šarochovu rozhodnutí Zeman ve středu vytkl mnoho skutkových i právních nedostatků.
Dozorující státní zástupce podle něj špatně posoudil důkazy, které nashromáždila policie. "Šlo o nesprávné hodnocení důkazů, otázky propojenosti podniků, neúplné vyhodnocení evropské legislativy a navazující judikatury i hodnocení subjektivní stránky. To znamená míry zavinění některých obviněných," řekl Zeman.
Dodal, že je po zhodnocení celého spisu přesvědčen, že kriticky je třeba nahlížet také na činnost tehdejších úředníků, kteří dotační žádost Farmy Čapí hnízdo posuzovali. "Mám za to, že tato činnost, zejména v úvodní fázi hodnocení projektu, byla naprosto formální. Předložené údaje nebyly ověřovány, nebyla přezkoumána majetková struktura," řekl Zeman.
Zeman tak svým rozhodnutím odmítl jako nedostatečné Šarochovo vysvětlení, kterým zdůvodnil zastavení trestního stíhání. Tedy tvrzení, že vyšetřovatelé v čele s Pavlem Nevtípilem nedoložili, že Farma Čapí hnízdo nebyla malým nebo středním podnikem, navzdory vazbám na Agrofert. Policie tak podle něj nedokázala doložit základní předpoklad pro spáchání dotačního podvodu.
Zatím nevíme, zda se trestný čin stal, nebo nestal
Současně však Zeman uvedl, že sám ve svém rozhodnutí nehodnotí, jestli se trestný čin stal, nebo nestal. "Takový závěr na podkladě stávajícího rozsahu vyšetřování dosud nelze učinit," řekl Zeman. Případ se jeho rozhodnutím dostává zpět do přípravného řízení, do fáze vyšetřování. "Dozorový státní zástupce věc vrátí policejnímu orgánu k doplnění. Také policejní orgán, stejně jako dozorový státní zástupce, je vázán pokyny nejvyššího státního zástupce," dodal Zeman.
Šaroch podle něj nemá danou žádnou lhůtu na rozhodnutí a vše bude záviset na rychlosti policejních orgánů shromáždit důkazy, které je třeba opatřit. "Jak dlouho to bude vyhodnocovat kolega Šaroch, to je druhá věc," dodal Zeman s tím, že Šaroch spis zná a doplnění by podle jeho názoru nemuselo trvat dlouho.
Dotační podvod v kauze Čapí hnízdo spočíval podle kriminalistů v čele s Pavlem Nevtípilem v tom, že šestice obviněných údajně řadou navazujících kroků zatajila vlastníka Farmy Čapí hnízdo, tehdy Babišův holding Agrofert, aby projekt mohl získat dotaci 50 milionů korun pro malé a střední firmy. Ačkoliv chtěl vyšetřovatel postavit obviněné před soud, žalobce Šaroch při svém konečném hodnocení kauzy shledal, že k podvodu nedošlo.
"Provedeným dokazováním se nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení (o tom, že je Farma Čapí hnízdo malým či středním podnikem, pozn. red.) bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele," vysvětlil později šéf pražských žalobců Martin Erazím, který postup svého podřízeného zkontroloval a následně schválil. Šarochovo rozhodnutí tak nabylo právní moci.
Poslední instancí v celém procesu se tak stalo Nejvyšší státní zastupitelství a Zeman měl několik možností. Kromě vrácení případu dozorujícímu státnímu zástupci mohl jeho rozhodnutí pouze potvrdit a "orazítkovat". Pro premiéra a další obviněné by se tím už nic nezměnilo, protože jejich trestní stíhání je Šarochem pravomocně zastaveno od září. Byla by to však po právní stránce pomyslná poslední tečka za kauzou, která posledních několik let hýbala českou politickou scénou.
To se nicméně nestalo. Zda premiér za svou roli v kauze Čapí hnízdo skutečně stane před soudem, však zatím stále není jisté. Už proto, že policie podle Zemana zatím neshromáždila dostatek důkazů. A také proto, že prezident Miloš Zeman už dříve uvedl, že pokud bude pravomocně zastavené stíhání znovu obnoveno, udělí Babišovi takzvanou abolici. Ta by další trestní stíhání premiéra zcela vyloučila.
Babiš však opakovaně tvrdil, že by abolici nepřijal. "Nastolování úvah o abolici ve chvíli, kdy existuje pravomocné rozhodnutí příslušného státního zastupitelství, je nesmyslné právně i politicky. Jen podněcuje napětí ve společnosti a pocity občanů, že je zpochybňován právní řád a rozhodnutí institucí právního státu. Že bych abolici nepřijal, jsem řekl již v minulosti," uvedl v září Babiš.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman k tomu dodal, že případnou možnost abolice ze strany prezidenta vůbec neřešil. "Já jsem to vůbec nebral v potaz. Vycházel jsem z toho, že jde o to, aby byl zachován spravedlivý proces. Toto šlo absolutně mimo mě," řekl.
Dalším problémem by mohl být fakt, že oficiálně je trestní stíhání premiéra a dalších obviněných u konce od chvíle, kdy v září pravomocně rozhodl Šaroch. Podle ústavního právníka Jana Kudrny tak hrozí, že policie bude muset znovu žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Jde však o zcela novou právní situaci, kterou zatím česká justice neřešila, a správný postup tak není zcela jasný.
"Pokud pochybnost existuje, potom trestní řád stanoví, že rozhodnutí náleží Nejvyššímu soudu," uvedl pro Hospodářské noviny Kudrna.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.