Lidé mají nejmenší důvěru v politické strany a církve, věří naopak armádě a policii

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 10. 2019 13:13
Z institucí veřejného života Češi i nadále nejvíc důvěřují policii a armádě, naopak nejméně církvím a politickým stranám. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti březnovému průzkumu si nejvíce pohoršilo rádio, televize, tisk, odbory a neziskové organizace, důvěra mírně klesla i výzkumům veřejného mínění.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Horák

Armáda a policie si udržují čelní pozice několik let, poslední dva roky důvěra v obě instituce vytrvale roste. Policistům nyní věří 70 procent respondentů, to je nejvíce od roku 1994, kdy CVVM začalo průzkum dělat. Vojákům věří 69 procent lidí, což je druhý nejlepší výsledek za dobu měření. O procento lepší výsledek měla armáda letos v březnu.

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě u soudů, které se těší důvěře 58 procent oslovených, a bank s důvěrou 54 procent veřejnosti. Důvěra veřejnosti k soudům je v současnosti druhá nejvyšší od roku 1994, shodnou hodnotu zaznamenalo CVVM i v listopadu 2018. Nejvíce lidí - 61 procent - věřilo soudům v září 2014.

Na druhém konci žebříku jsou politické strany a hnutí, kterým věří 26 procent lidí, a církve s důvěryhodností 24 procent.

Oproti březnu si výrazněji pohoršila média. "Aktuální šetření ze září 2019 ukázalo na podobný vývoj jako v minulých dvou letech, kdy se pravidelně střídají nárůsty a poklesy důvěry jednotlivým typům médií.... Důvěra médiím je silně ovlivněna současným děním ve společnosti, a proto dochází k těmto výkyvům, které však nemají dlouhého trvání," uvedli analytici CVVM.

Důvěra ve vybrané instituce veřejného života (v pct.):

Březen 2018 Listopad 2018 Březen 2019 Září 2019
Armáda 69 67 70 69
Policie 66 68 69 70
Soudy 56 58 57 58
Banky 55 52 55 54
Výzkumy veřejného mínění 50 48 52 48
Rádio 52 48 52 47
Odbory 41 41 46 39
Televize 43 40 44 39
Internet 47 38 42 40
Tisk 39 38 41 35
Neziskové organizace 36 37 38 33
Církve 25 25 27 24
Politické strany - - 25 26

Zdroj: CVVM

 

Právě se děje

před 8 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 18 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 43 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy