Radu mají všechny obce, které mají alespoň patnáctičlenné zastupitelstvo. Jde o obdobu vlády, jen na úrovni obce. Rada jako výkonný orgán například vydává nařízení, rozhoduje o nájemních smlouvách, schvaluje účetní uzávěrku obce nebo zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu.

Zastupitelstvo je základní orgán obce, který ji samostatně spravuje. Všechny další orgány obce se mu zodpovídají. Zastupitelé například volí či odvolávají starostu, případně i další členy rady. Každý zastupitel může předkládat vlastní návrhy a o návrzích ostatních zastupitelů hlasovat. Úkolem zastupitelstva je například schvalovat program rozvoje obce a rozpočet, vydávat obecně závazné vyhlášky, vyhlašovat místní referenda nebo navrhovat změny katastrálního území.

Poměrný, nebo také proporoční, systém je volební systém, podle kterého se určuje, kdo byl zvolen. V poměrném systému se získané mandáty rozdělují poměrně tak, aby počet získaných křesel pro jednotlivé strany co nejvíce odpovídal poměru získaných hlasů. Naopak ve většinovém systému mandát získává pouze ten, kdo ve volbách získá nejvíce hlasů.

Aktivním volebním právem se rozumí možnost jít volit. V Česku ho mají lidé od 18 let. Pasivní volební právo umožňuje lidem kandidovat a být zvolen. Pro různé volby platí různá pravidla. Zastupitelem se může člověk stát od 18 let, poslancem od 21 let a senátorem či prezidentem od 40 let.

V komunálních volbách se nekroužkuje, nýbrž křížkuje. Pokud chce volič podpořit kandidáty jen jedné strany, udělí křížek celé straně. Je však možné podpořit kandidáty napříč stranami. Volič může udělit tolik křížků kandidátům, kolik se v dané obci volí zastupitelů. A nebo může oba způsobit skloubit. V takovém případě zakřížkuje jednu stranu a pak jednotlivé kandidáty jiných stran. Hlasy se prioritně připočítají zakřížkovaným kanditátům, zbývající hlasy pak získají kandidáti na zakřížkované straně, a to v pořadí, v jakém je strana napsala na listinu. Díky křížkování pak mohou být zvoleni i kandidáti na nižších pozicích listiny, pokud získají o deset procent hlasů více, než je průměrný zisk strany na jednoho kandidáta.

Mandátem se rozumí oprávnění senátora, zastupitele nebo jiného voleného funkcionáře vykonávat svou funkci, kterou mu svěřili voliči. Tyto posty jim však nezůstávají nastálo. Mandát senátora je šestiletý, mandát zastupitele čtyřletý. O svou funkci se však znovu mohou ucházet ve volbách.

Radu mají všechny obce, které mají alespoň patnáctičlenné zastupitelstvo. Jde o obdobu vlády, jen na úrovni obce. Rada jako výkonný orgán například vydává nařízení, rozhoduje o nájemních smlouvách, schvaluje účetní uzávěrku obce nebo zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu.

Poměrný, nebo také proporoční systém je volební systém, podle kterého se určuje, kdo byl zvolen. V poměrném systému se získané mandáty rozdělují poměrně tak, aby počet získaných křesel pro jednotlivé strany co nejvíce odpovídal poměru získaných hlasů. Naopak ve většinovém systému mandát získává pouze ten, kdo ve volbách získá nejvíce hlasů.

Kandidátní listina, které se někdy říká zkráceně kandidátka, je uspořádaný seznam kandidátů jedné strany. Voliči si tak nevybírají mezi jednotlivými kandidáty, ale volí celé kandidátní listiny jednoho politické uskupení. V komunálních volbách mohou voliči díky křížkování své hlasy rozdělit, a podpořit tak více politických stran.

Volební obvod je ohraničené území, ve kterém se volí předem stanovený počet politiků. Tento počet mandátů je buď pevně stanoven předem, nebo jsou předem dána pravidla, na základě kterých jsou mandáty obsazovány.

Aktivním volebním právem se rozumí možnost jít volit. V Česku ho mají lidé od 18 let. Pasivní volební právo umožňuje lidem kandidovat a být zvolen. Pro různé volby platí různá pravidla. Zastupitelem se může člověk stát od 18 let, poslancem od 21 let a senátorem či prezidentem od 40 let.

Všeobecné právo umožňuje od určitého věku každému svéprávnému člověku volit bez ohledu na jeho původ, pohlaví, náboženské přesvědčení nebo rasu. Díky rovnému právu má každý hlas stejnou váhu, neexistují privilegovaní voliči, kteří by na výsledek voleb měli větší vliv. Tajné právo zajišťuje, že žádný volič nemusí prozrazovat, koho volil.

Volby do zastupitelstev obcí se v Česku konají pravidelně vždy každé čtyři roky. Pokud však počet členů zastupitelstva klesne pod předepsaný počet, konají se v dané obci mimořádné volby, ve kterém si lidé zvolí zastupitele pro zbývající část čtyřletého volebního období.

Rada obce se schází podle své potřeby. Na rozdíl od zastupitelstva jí zákon nepřikazuje, jak často by se měla scházet.

Díky preferenčním hlasům mohou být zvolení i kandidáti ze spodních míst listiny. Celkový počet hlasů odevzdaných pro stranu se vydělí počtem kandidátů. Pokud některý z kandidátů získal nejméně o deset procent více hlasů, než je takto stanovený průměr, dostává se na první místo kandidátní listiny. Pokud se to podaří více kandidátům, jejich pořadí se určuje podle získaných hlasů. Ti, co nepřesáhnou desetiprocentní hranici, zůstávají za těmito kandidáty v pořadí, v jaké je strana uvedla na listinu.

V komunálních volbách se nekroužkuje jako ve sněmovních volbách, nýbrž křížkuje. Pokud chce volič podpořit kandidáty jen jedné strany, udělí křížek celé straně. Je však možné podpořit kandidáty napříč stranami. Volič může udělit tolik křížků kandidátům, kolik se v dané obci volí zastupitelů. A nebo může oba způsobit skloubit. V takovém případě zakřížkuje jednu stranu a pak jednotlivé kandidáty jiných stran. Hlasy se prioritně připočítají zakřížkovaným kanditátům, zbývající hlasy pak získají kandidáti na zakřížkované straně, a to v pořadí, v jakém je strana napsala na listinu

V senátních volbách je sčítání hlasů prosté. Komisaři počítají volební lístky v obálkách. V každé může být pouze jeden. Pokud někdo do obálky hodí lístek se dvěma kandidáty, hlas zůstává neplatný. V komunálních volbách je sčítání složitější. Lidé mají tolik hlasů, kolik se v dané obci volí zastupitelů. Způsobů, jak hlasovat, je hned několik. Pokud někdo zakřížkuje jen stranu, všechny hlasy náleží této straně. Voliči ale mají možnost křížkovat jen jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Křížků mohou udělit tolik, kolik se v dané obci volí zastupitelů. A nebo oba způsoby zkombinovat. To znamená, že zakřížkují stranu a pak zakroužkují kandidáty z jiných stran. V takovém případě jdou hlasy nejprve pro zakřížkované kandidáty a zbývající hlasy se připočítají kandidátům na zakřížkované straně.

Starostu volí zastupitelstvo obce, které ho vybírá ze svých řad a který - narozdíl od zastupitelů - musí být českým občanem. Kromě něj může zastupitelstvo zvolit také několik místostarostů, kteří ho zastupují.

Volby do zastupitelstev obcí se v Česku konají pravidelně jednou za čtyři roky. Způsob, jakým se volí, je oproti ostatním volbám, které v Česku probíhají, kvůli takzvanému křížkování specifický. Pokud chce volič podpořit kandidáty jen jedné strany, udělí křížek celé straně. Je však možné podpořit kandidáty napříč stranami. Volič může udělit tolik křížků kandidátům, kolik se v dané obci volí zastupitelů. A nebo může oba způsobit skloubit. V takovém případě zakřížkuje jednu stranu a pak jednotlivé kandidáty jiných stran. Hlasy se prioritně připočítají zakřížkovaným kanditátům, zbývající hlasy pak získají kandidáti na zakřížkované straně, a to v pořadí, v jakém je strana napsala na listinu

Pokud nemáte volební průkaz, musíte dorazit do volební místnosti v blízkosti vašeho bydliště, pod kterou spadá váš volební okrsek. Komise kontrolou občanského průkazu ověří vaši totožnost a poté vám předá obálku a hlasovací lístky. S nimi se musíte vydat za plentu, kde bez přítomnosti kohokoliv dalšího vložíte hlasovací lístek do obálky. Následně tuto obálku vložíte do volební urny.

Zastupitelstvo obce vzniká po volbách. O tom, kolik v něm zasedne zastupitelů, si rozhoduje samo zastupitelstvo, musí tak však učinit nejpozději 85 dnů před volbami. Například obce nad 150 tisíc obyvatel mohou mít 35 až 55 zastupitelů, nejmenší obce do 500 obyvatel pět až patnáct.

V Česku probíhá v různý čas celkem šest druhů voleb. Lidé volí prezidenta, Poslaneckou sněmovnu, Senát, obecní a krajská zastupitelstva a do Evropského parlamentu.

Většinovým systémem se v Česku volí prezident a senátoři.

Radu volí zastupitelstvo. Radním se může stát kterýkoliv ze zastupitelů.

Zvolen může být každý občan starší 18 let, který má v dané obci trvalé bydliště. V komunálních volbách mohou kandidovat i cizinci z členských zemí Evropské unie, pokud mají v dané obci přechodný pobyt.

Rada má podle zákona pět až jedenáct členů, přičemž vždy musí jít o lichý počet. Radu volí zastupitelstvo a jejími členy jsou starosta, místostarostové a další členové rady z řad zastupitelů.

V komunálních volbách mohou volit všichni občané starší 18 let, kteří mají v dané obci trvalý pobyt. Volit mohou i občané i z jiných států EU, kteří mají v obci přechodný pobyt.

Výsledky voleb vyhlašuje Státní volební komise, která spadá pod ministerstvo vnitra. Průběžné i celkové výsledky lze sledovat na speciálních stránkách Českého statistického úřadu, případně na zpravodajských webech včetně Aktuálně.cz

Volební místnosti jsou v pátek otevřené od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin.