Jak se minulý týden ukázalo, premiér začátkem léta zaskočil pražské radní, když jim nabídl, že by stát skutečně mohl financovat dostavbu městského okruhu. Jenže jeho nabídka má háček. Praha by na stavbu nedostala státní dotaci, jak by si přála. Místo toho by městský okruh dostavěl soukromý investor formou PPP projektu a stát by mu poté desetiletí platil za užívání této jeho části nájem.
Podle oslovených odborníků to jen potvrzuje, že stát ani Praha ve skutečnosti neví, co si s dostavbou okruhu po finanční stránce počít. "Když se mluví o PPP projektu, je vidět, že na to nemá peníze ani jedna strana," říká Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic. Státní fond dopravní infrastruktury totiž penězi zrovna nepřetéká a evropské fondy na dopravu se budou každým dalším rokem tenčit.
Do jisté míry proto dává PPP projekt v takové situaci smysl. Peníze je třeba někde najít a vysoké desítky miliard korun na okruh nejsou položkou, pro kterou si stát může jen tak sáhnout do rozpočtu. Jen pro představu, 60 miliard, o kterých se v souvislosti s okruhem nejčastěji mluví, představuje 3,71 procenta rozpočtu celé České republiky na příští rok a jde o částku větší, než je například rozpočet ministerstva zemědělství.
Právě proto přichází na přetřes PPP projekt. "Jeho hlavní výhodou je získání externího financování. Nemusíte tedy přímo a okamžitě zatěžovat některou z částí veřejných financí, ať už se jedná o centrální státní rozpočet, nebo krajský rozpočet. Náklady se rozprostřou do budoucnosti a rozloží se v čase skrze nájemné," říká hlavní ekonom analytické společnosti Deloitte David Marek.
Investor by ale do PPP projektu své vlastní miliardy korun nedal z lásky k českým řidičům, jeho cílem by bylo tyto peníze zhodnotit. "Investor na tom bude chtít vydělat. A tam, kde vydělává investor, prodělá stát, to je jasné," dodává Marek. Na kolik by si chtěl investor ve výsledku přijít, podle něj nelze jednoduše říct. Záleželo by na tom, jaké riziko by pro něj projekt představoval a jaká bude jeho očekávaná výnosnost.
Poprvé se má PPP ozkoušet na D4
Žádný podobný projekt v Česku zatím úspěšně nevznikl, tedy alespoň ne v oblasti dopravní infrastruktury. Poprvé má k takové spolupráci dojít při stavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Pokud by ji stát stavěl za své vlastní prostředky, jak je zvyklý, vyšla by podle odhadu Ředitelství silnic a dálnic na 7,5 miliardy korun.
PPP projekt (zkratka slov Public Private Partnership, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru) naproti tomu bude stát podle odhadů asi 25 miliard. V tom je ale započítaná i pětadvacetiletá údržba a také uvedení do bezvadného stavu před předáním stavby státu po uplynutí této doby. Pokud by tyto dodatečné náklady platil stát, podle ministerstva dopravy by za ně dal celkem 4,3 miliardy korun.
Z toho se dá hrubě odvodit, že stát by stavbu dokázal postavit a udržovat 25 let za necelých 12 miliard korun, kdežto u soukromého investora to bude více než dvojnásobek. To by v případě pražského okruhu znamenalo navýšení nákladů na 120 miliard korun. A to ještě v případě, že skutečně bude stát jen kolem 60 miliard, jak se zatím odhaduje.
Nicméně hodnotu peněz vynaložených najednou a v průběhu příštích dvaceti pěti let nelze takto jednoduše srovnávat. Pro stát z takového financování navíc plynou i jiné výhody. "Jde o rozložení finanční zátěže do více let, které snižuje vysoké nároky na cash-flow ze státního rozpočtu," říká mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
Nechceme být pokusný králík
Stát bere D4 jako ideální možnost, kde si PPP projekt vyzkoušet. Čeští úředníci v této oblasti nemají příliš zkušeností, jak ostatně i sám premiér přiznává. To je však také hlavní důvod, proč se tento nápad nelíbí pražským radním, kteří si na premiérovu překvapivou alternativu nechali zpracovat analýzu.
"Nejsou známa specifika zadávání a řízení PPP v českých podmínkách a české veřejné instituce nemají odpovídající dovednosti," píše se v ní. "Nechceme být za pokusného králíka," dodal k záležitosti pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09).
Podobně se na situaci dívá i Svoboda. "Všechny PPP projekty zatím skončily kolapsem. První, to byl případ R47, ještě za éry Miloše Zemana, kde se to dalo de facto bez výběrového řízení a stát pak stálo hodně peněz, aby vůbec z těch smluv mohl odstoupit", říká Svoboda. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby stát nejdříve dokončil pilotní projekt na D4 a až na základě těchto zkušeností se pokoušel prosazovat PPP někde jinde.
Zatím by se mohlo zdát, že PPP projekty státu pouze krátkodobě ušetří peníze, ale ve výsledku celou stavbu prodraží. Nicméně oslovení odborníci dodávají, že takové stavby mohou na základě zahraničních zkušeností také být kvalitnější a méně problémové.
"Soukromému investorovi, který v tom má miliardy, záleží na tom, aby to fungovalo, zatímco státnímu úředníkovi to může být jedno," říká Marek, podle kterého do takto rozsáhlých PPP projektů nejčastěji vstupují konsorcia stavebních společností, bank a finančních investorů.
Ministerstvo dopravy pak na dotaz dodalo, že jde o celosvětově ozkoušenou záležitost. "Nevymýšlíme zde nic nového, učíme se z povedených zahraničních projektů. Výhoda spočívá především ve spojení zodpovědnosti za stavební a provozní část. Dálnice je celou dobu ve vlastnictví státu, koncesionář je zodpovědný za výstavbu a provoz, dálnici fakticky nevlastní," uvedla Rezková.
Metropole se může zadlužit, potřebuje ale spoustu peněz
Zatím se tedy Praha na PPP projekt příliš přívětivě netváří. Jenže nějakým způsobem se zřejmě se státem bude muset domluvit. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) sice tvrdí, že město okruh dokáže v nejhorším případě financovat i bez pomoci vlády, ale metropoli reálně hrozí, že jí v příštím desetiletí bude chybět na investice více než sto miliard korun.
Chce totiž stavět dvě obrovské stavby naráz - poslední část vnitřního okruhu, takřka celou schovanou v 8,5 kilometru dlouhém tunelu, a k tomu ještě metro D. Ročně má přitom město na investice jen asi 15 až 17 miliard korun a většinu z nich už dnes spolknou jiné projekty.
Město by si tak pravděpodobně muselo vzít největší úvěr ve své historii a zde znovu naráží na několik problémů. Praha je sice solventní město s výborným ratingem, ale je otázka, zda by mu Evropská banka půjčila tak velkou částku.
Problém také je, že zákon omezuje maximální výši, do jaké se může město zadlužit. Konkrétně na 60 procent průměru jeho příjmů za poslední čtyři roky. V případě Prahy tedy asi na 40 miliard korun. Když si metropole půjčí víc, musí důvody vysvětlit ministerstvu financí a začít svůj dluh ročně snižovat alespoň o pět procent z částky, která přesahuje dluhový strop. Když to neudělá, pozastaví jí ministerstvo transfery ze státního rozpočtu.
Praze mohou peníze jednoduše dojít a nic se nepostaví, říká Babiš
Premiér Babiš si je, zdá se, této situace dobře vědom. "Nemyslím si, že by teď Praha byla schopná okruh dokončit sama. Chtěl jsem s primátorem jednat o případné pomoci státu, ale pan Hřib jednat nechce, chová se arogantně a podporu státu vlastně odmítá," řekl Aktuálně.cz premiér.
Reaguje tak na situaci, kdy pražský primátor odmítl jednat o prodeji pozemků v Letňanech pro úřednickou čtvrť, kterou tam chce Babiš postavit. Tedy alespoň do doby, než se stát zaručí, že uspíší dostavbu vnějšího okruhu, přispěje na okruh vnitřní a postaví v Letňanech novou nemocnici za 8,5 miliardy korun. Bez toho podle něj není možné zástavbu na okraji Prahy rozšiřovat.
Babiš si ale stojí za svým. "Pro primátora je důležitější se vymezovat, dělat politiku, než získat něco pro Prahu. Nakonec to může skončit i tak, že se okruh nedostaví, protože na to Praha jednoduše nebude mít peníze. A to by byla škoda," dodal premiér.
