Praha - Pokud se mi něco stane, nechci být uměle udržován naživu bez naděje na uzdravení. Takové rozhodnutí by mohl udělat každý dospělý Čech a lékaři by se jím řídili.
V pondělí vláda rozhodne o návrhu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, který by právo pacienta přát si smrt uzákonil. Lékaři nejsou proti, jen upozorňují, že přání pacientů musí být snadno a non stop k dispozici a měla by se dát i změnit.
"Living will dle projednávaného návrhu nebude umožňovat aktivní ukončení života pacienta, jen možnost nerozšiřovat nebo neprovádět léčbu u pacienta, který takovou vůli nedokáže projevit v reálném čase. Stejně jako teď, když podepíšete revers," vysvětlil v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz jeden z autorů návrhu, poslanec ODS Boris Šťastný.
Detaily normy ještě nejsou známy, protože jde zatím jen o věcný záměr zákona o zdravotních službách. V praxi by ale vše mohlo vypadat tak, že by notářsky ověřené přání pacienta shromažďoval centrální registr, do kterého by měli lékaři nepřetržitý přístup.
"Dovedu si představit, že by registr byl propojen s registrem transplantačním, shromažďoval by prostě přání pacienta ohledně léčby," říká předseda Česká společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny Karel Cvachovec.
| Čtěte více v online rozhovoru: Šťastný: Přát si smrt ano, k eutanázii chybí diskuse |
Podle Cvachovce je takové posílení práv pacientů v systému péče naprosto správné. "Pokud je to možné, chceme respektovat názor pacienta. Lékaři to uvítají. Dnes je právní prostředí nejasné a lékaři často dělají rozhodnutí, která jim nepřísluší," říká Cvachovec.
"Již dnes platí, že nemá být nasazena léčba, která nevede k uzdravení a nemůže zachránit život. Pokud se pacient ocitne v takovém stavu, je lépe se soustředit spíš na to, jak zabránit utrpení pacienta. I medicína se musí smířit s tím, že život je smrtelná choroba," dodává.
Co když se pacient rozmyslí?
Z praxe na oddělení ARO v pražském Motole vidí Cvachovec dva možné problémy - aby se lékař mohl vždy a včas dozvědět o vůli pacienta a aby ji pacient mohl změnit, pokud chce.
Podle Jakuba Uhera by změna ve smyslu "Ano, chci léčbu" měla být jednodušší než u odmítnutí. "Tam by měl myslím stačit písemný souhlas, možná i ústní," říká.
I Uher je pro zákonnou úpravu "přání smrti". "Teď je totiž situace nejasná, zákon věc neupravuje a ale Úmluva o biomedicíně, kterou Česko ratifikovalo, říká, aby bylo v léčbě postupováno s ohledem na minulá přání pacienta," vysvětluje.
| Čtěte více: Soud dovolil rodičům nechat zemřít dceru v kómatu |
Poslanec Šťastný se v tomto případě nebojí zneužívání nebo tlaků ze strany rodiny. "Nyní je to s ovlivňováním přeci stejné, co když budete pod tlakem rodiny a odmítnete si nechat píchnout sérum poté, co vás uštkne had a navíc jste alergik? Každý musí pracovat s vlastní hlavou," řekl v online rozhovoru.
Lékař a zdravotnický expert ODS ale upozorňuje, že přání pacienta nemohou být splněna automaticky za každých okolností.
"Pokud byla např. přání vyjádřena dlouho před zákrokem a věda mezitím pokročila, mohou existovat důvody, aby přání pacienta splněno nebylo. Poskytovatel zdravotní služby by si tedy měl být pokud možno jist, že se přání pacienta týkají současné situace a jsou stále platná. Dříve vyslovené přání taktéž nebude možné respektovat, pokud by postupy podle něho vedly k aktivnímu, nikoli však pasivnímu (nerozšiřování léčby) ukončení života pacienta," uvedl.
